NPR Mních

Národní přírodní rezervace Mních v Západních Tatrách byla vyhlášená v roce 1981. Svými 74,75 ha pokrývá skalnaté ukončení hřebene táhnoucího se od Sivého vrchu po Jaloveckou dolinu. Tímto skalnatým ukončením jsou vápencové útesy Sokola (1.316 m n. m.) a Mnícha (1.460 m n. m.), které od sebe odděluje soutěska Hrtany.

Ze severu a severozápadu do rezervace zasahuje náhorní planina Červenec, kterou protéká horský potok pramenící na Rígeľu pod hřebenem spojujícím Babky s Malou kopou. Potok vtéká do soutěsky Hrtany a následně prudce padá do Jalovecké doliny, kde se stává pravostranným přítokem Jaloveckého potoka.

Národní přírodní rezervace není turisticky přístupná. Pouze modře značená cesta z Bobrovecké Vápenice směřující na Malou kopu se občas dotýká její hranice a poblíž rozcestí pod Babkami prochází pár set metrů jejím územím. Neznačenými odbočkami se však dá dojít na skalní hranu Sokola a podívat se do kotliny oddělující Západní a Nízké Tatry.

Vrch Mnícha je výjimečně přístupný v zimě na lyžích v rámci návštěvy oficielního skialpinistického areálu Červenec. Pohyb po skalní hraně vyžaduje znalost terénu a zvýšenou opatrnost.

Z krasových útvarů se v dokumentech uvádí propast Kamenná diera hluboká 51 metrů, která je však veřejnosti nepřístupná. Zrovna tak nepřístupná je divoká soutěska Hrtany. Ta je, jak jsem se dočetl, zajištěná řetězy.

Prudké svahy a srázy národní přírodní rezervace jsou hustě zalesněné. Vyskytuje se zde i bohatá vápencová flóra.

Doma jsou zde medvědi, vlci a další lesní zvěř. Zavítá sem i rys. Na vysokých útesech Mnícha hnízdí vzácní dravci.

Podle informační tabule na planině Červenec území rezervace patří urbariátu (urbárskému pozemkovému společenství) v Bobrovci.