Nové Město nad Metují – hradební věž Zázvorka

Válcová věž Zázvorka je jednou z nejznámějších a nejnápadnějších památek východočeského Nového Města nad Metují. Památkou, která v určitých případech spoluvytváří panorama historické části města a která svého času zvyšovala jeho obranyschopnost. To však zdaleka nebyl její jediný historický úkol, o čemž svědčí nejlépe fakt, že se Zázvorce říkalo také Hladomorna nebo Lidomorna. Tento obávaný prostor vystřídala za První republiky městská šatlava.

Věž Zázvorka vznikla – jako součást městských hradeb – hned na počátku 16. století, a to přímo v místech, kde Jan Černčický z Kácova v roce 1501 položil základní kámen města. Věž později (od roku 1532) spolu s pětiúhelníkovým bastionem chránila tehdejší vstupní Krajskou bránu, strženou v roce 1874. A protože stála až za její závorou se vstupní mýtnou váhou, dostala jméno Zázvorka.

V současné době je tříposchoďová věž (dvě podlaží jsou klenutá) Zázvorka součástí stejnojmenné městská galerie a – coby prvek městského opevnění - také chráněnou kulturní památkou. Věž najdeme na adrese U Zázvorky č. 1210, díky sklepnímu lapidáriu s kamennými i dřevěnými artefakty je přístupná veřejnosti (v turistické sezóně, tedy od května do září, je to v čase od 9,00 do 17,00 hod. a s pondělní „zavíračkou“) a její střílny nabízejí docela pěkné výhledy.

A díky zmíněné galerii s informačním centrem byla také kamenná věž Zázvorka v roce 2001 zrekonstruována. Další velké rekonstrukce se pak dočkala v roce 2017. Tato poslední obnova lehce pozměnila vzhled věže a mnozí místní si následně stěžovali, že Zázvorka od té doby vypadá jako zašpiněná od malty. Způsob prací však prý přesně odpovídal pokynům památkářů (rozetřená malta má chránit opukový kámen, který byl až do přelomu 19. a 20. století skrytý pod omítkou).

Zcela na závěr ještě jedna zajímavost: Součástí věže Zázvorky je také deska, na které jsou ve zkratce sepsány dějiny Nového Město nad Metují. A právě nad touto deskou jsou nepravidelně rozmístěny dělové koule z temného období Třicetileté války (Švédové zde drancovali v letech 1631 až 1646). Tyto koule se na věži ale objevily teprve na konci 19. století, protože původně byly zazděny do zdiva Krajské brány.