Nerealizovaný projekt železniční trati z Hradce Králové do Holic

První vlaštovkou tohoto projektu byl nápad na zřízení železnice z Hradce Králové do Svitav koncem 60. let 19. století, s níž přišel hrabě Jan Harrach, který požádal s dalšími zájemci o povolení k přípravným pracím ke stavbě železnice z Hradce Králové na Holice, Vysoké Mýto a Litomyšl do Svitav, dále ze Svitav do Olomouce. Zároveň byla pražská obchodní komora vyzvána, aby se k tomuto plánu vyslovila do konce listopadu 1871.

Na tento plán navázala úvaha časopisu „Hospodář“, jež se objevila 28. listopadu 1871. Ta však navrhla nový projekt se zakončením ve Waldenburku (dnešní Wałbrzych). Uznávala sice potřebnost a výhodnost dráhy z Hradce Králové do Svitav, ale trať posunula od Hradce Králové na směr: Svitavy-Litomyšl-Vysoké Mýto-Choceň-Borohrádek-Týniště nad Orlicí Opočno-Náchod-Waldenburg, přičemž počítala se zřízením pobočné tratě z Opočna do Josefova, čímž by byl na uvedenou dráhu napojen i opomíjený Hradec Králové. Waldenburg byl vybrán proto, že se počítalo s tím, že budou cukrovary v Českém Meziříčí, v Podzámčí u Opočna, v Ledcích, v Kostelci nad Orlicí, v Doudlebech nad Orlicí, ve Vysokém Mýtě; škrobárna v Týništi nad Orlicí a přádelna v Chocni výborně zásobována uhlím. Z obou těchto plánů však sešlo a trať byla zredukována na úsek Hradec Králové Holice.

Přípravný výbor pro stavbu dráhy z Hradce Králové do Holic byl zvolen až v roce 1885, ale praktické kroky byly zahájeny teprve 10 let poté, kdy se tohoto nápadu zhostilo rovněž vedení města Hradce Králové, zejména starosta JUDr. František Ulrich, který v tomto projektu viděl obchodní i průmyslové oživení jak města Hradce Králové, tak celého levého břehu řeky Orlice, kde se nacházejí obce Býšť, Hoděšovice, Vysoké Chvojno, Holice a za nimi Vysoké Mýto s Litomyšlí s napojením na moravské Svitavy, především však šlo o to, aby byly na železnici napojeny rozsáhlé lesy mezi Hradcem Králové a Vysokým Chvojnem a šestice holických obuvnických závodů, jež exportovaly svoje výrobky do Vídně, Uher a dokonce i do orientálních zemí.

Téhož roku byl vypracován technickou kanceláří firmy Reiter a Štěpán v Praze (Ing. Josef Reiter a Ing. Alois Štěpán) projekt holické dráhy. Zároveň se projektanti této dráhy, jakož i okresní výbor v Hradci Králové, obrátili peticemi č. 1128 a 1129 k zemskému výboru o podporu této trati. Komise pro veřejné práce vyřídila tyto petice tak, že doporučila zemskému výboru, aby tento projekt podpořil, pokud bude odpovídat podmínkám zákona ze 17. prosince 1892 a bude-li zdárně zakončeno jednání se všemi zainteresovanými. Revize stanic a trati byla provedena železniční komisí zemského sněmu v prosinci 1894. Český zemský sněm ve schůzi 11. února 1895 se usnesl, že poskytne provedení této dráhy finanční podporu, bude-li prokázán zdar jednání se všemi zúčastněnými. Trať byla schválena dekretem ministerstva obchodu ze 22. května 1895 č. 13.734. 18. prosince 1895 zkoumali v Hradci Králové místa, jimiž měla vést budoucí dráha, zemský inženýr z Prahy a holický okresní starosta Josef Tužil z Albrechtic nad Orlicí.

Velkou nesnází se však stalo hledání potřebných financí. Na návrh již zmíněného starosty JUDr. Františka Ulricha se městské zastupitelstvo usneslo, že upíše ke krytí stavebního nákladu částku ve výši 100 000 zlatých na kmenové akcie, bude-li k tomuto účelu poskytnuta rovněž zemská podpora. K tomu bylo na valné hromadě královéhradecké Záložny 1. března 1896 navrženo JUDr. Ulrichem, JUDr. J. Hellerem, J. Vávrou a J. Komárkem upsat 20 000 zlatých na projekt zřízení holicko-hradecké dráhy. Podobně se zachovalo okresní zastupitelstvo v Holicích, jež upsalo 30 000 zlatých, a rovněž markrabě Pallavicini, který se zavázal k dvojnásobné částce. Potřebné peníze však stále chyběly, protože předběžný stavební náklad byl rozpočten na 1 185 000 zlatých, z toho 30 % z ní, tj. 325 200 zlatých, museli zaplatit zainteresovaní, takže nadále chybělo 135 000 zlatých.

Železniční rada však nedoporučila v lednu 1896 zemskému sněmu udělení podpory, protože záruka potřebných peněz byla velmi neurčitá, což je vidět z předchozích řádků. Když pak byla postavena roku 1897 železniční trať z Borohrádku přes Holice do Chrudimi, projekt dráhy z Hradce Králové tímto směrem byl navždy pohřben. Zbyly z něj tak pouze vytečkované projekty na mapách a špatné spojení průmyslových Holic s „bezvýznamnými“ obcemi Borohrádkem a Moravany, třebaže Holice bývaly již v minulosti vždy spojeny zejména s Hradcem Králové.

Nerealizovaný projekt železniční trati z Hradce Králové do Holic na mapě