Mladějovice (u Šternberka) - křížová cesta

Mladějovická křížová cesta se nachází na mírném návrší v jihozápadním okraji obce ležící nedaleko města Šternberk. Křížová cesta v blízkosti zdejšího hřbitova pochází z II. poloviny 19. století a tvoří ji čtrnáct zastavení v podobě zděných výklenkových kapliček s obrazy. Jednotlivé sněhobílé kapličky stojí oboustranně podél cesty vedoucí k vrcholové malé kapli a v jejich centru se tyčí kamenný kříž z roku 1867. První bohoslužba zde přitom proběhla zásluhou pruských vojáků již o rok dříve.

V roce 2011 byla celá křížová cesta rekonstruována a její obrazy byly při opravě v kapličkách zamřížovány. A i když se zde bohoslužby konají pravidelně (14. září, tedy na svátek Povýšení sv. Kříže), stále se nejedná o chráněnou kulturní památku, ale „pouze“ o tzv. památku místního významu.

Přitom před sebou v tomto případě máme poměrně originální (atypickou) křížovou cestu v podobě dvanácti drobných samostatně stojících výklenkových kaplí vystavěných ve dvou řadách, které uzavírají dvě kaple postavené v ose dvouřadu. Kapličky obdélného půdorysu stojí na nízké podezdívce, v čele jsou prolomeny segmentově zaklenutou nikou osazenou kovanou mříží. Nad oběžnou korunní římsou najdeme pultovou střechu.

Horní – tedy dvojřad uzavírající - kaple se odlišují, a to nejen velikostí. První z nich má čtvercový půdorys, fasády členěné kordónovou a korunní římsou, průčelní pravoúhlý vstup a jehlancovou střechu. Druhou, drobnější kapli pak charakterizuje obdélný půdorys, půlkruhový závěr, nárožní lizény, profilovaná korunní římsa, pravoúhlý vstup a trojúhelníkový štít.

Zajímavostí je také tajemná historie mladějovické křížové cesty. Dodnes totiž nikdo neví, kdo a proč právě zde tyto kapličky postavil. O jejich údržbu se přitom vždy starali zástupci těch nejvýznamnějších selských rodů obce. Je také docela neobvyklé, že kaple patřily ke gruntu a hned po odsunu zdejších německých starousedlíků se o ně okamžitě začali starat i noví obyvatelé obce.

Za pozornost stojí jistě také fakt, že mladějovickou křížovou cestu můžeme rovněž označit za velice zajímavé vyhlídkové místo, které současně nabízí pohled na hanáckou placku až k Olomouci i na vrcholky Hrubého Jeseníku, a to včetně Pradědu. Vidět je však i panorama Nízkého Jeseníku, věže Šternberka, Uničova, Litovle i Svatého Kopečku nebo pás Litovelského Pomoraví. Není se ale co divit, vždyť se vrchol této křížové cesty nachází v – na Hané až neuvěřitelné – nadmořské výšce 270 metrů …