Malšovický jez na Orlici

Malšovický jez na Orlici se nachází mezi královéhradeckými částmi Slezské Předměstí a Malšovice, v nejzápadnějším výběžku Přírodního parku Orlice. Vede kolem něho žlutá turistická značka z krajského města do Malšovy Lhoty a dál do Hradeckých lesů.

Původní dřevěný lomený jez zvaný Mlejnek, také Na mlejnku, Na čertovině nebo Bouda, vzdouval vodu pro mlýn v Malšovicích. Jméno však dostal po dalším malém mlýnu na pravém břehu Orlice, který v roce 1920 vyhořel a nový již nebyl postaven.

V letech 1912 až 1914, po zrušení královéhradecké pevnosti, město plánovalo v rámci úpravy Orlice výstavbu nového jezu a vodní elektrárny na pravém břehu řeky. Výstavbu obou vodních děl však oddálil spor města s majitelkou mlýna v Malšovicích. Předmětem sporu byla výška jezu a plánované množství odebírané vody pro budoucí městskou elektrárnu. Po urovnání sporu v roce 1919 byla v letech 1920 až 1921 postavena vodní elektrárna a v letech 1923 až 1927 i samotný jez. Stavbu zpomaloval nedostatek finančních prostředků.

Nový jez postavila firma Ing. Benedikta o sto metrů výše proti proudu. Půdorys jezu má podkovovitý tvar vyklenutý proti toku. V přelivové hraně jez měří na délku 91,3 m, hradící výška je 2,6 m. U levého břehu upoutá pozornost 6 m široká vorová propust s 22,95 m dlouhým skluzem. Vorová propust paradoxně nikdy nesloužila svému účelu. Poslední vor na Orlici byl splaven v roce 1922. U pravého břehu u vodní elektrárny se nachází 12 m široká štěrková propust hrazená válcovým uzávěrem se štítem majícím hradící výšku 2,7 m.

A ještě informace pro vodáky. Malšovický jez není sjízdný. Lodě se přenášejí vlevo.