Osudy „přímských obcí“ v Malšovicích a Plotištích nad Labem

Už v dobách největší slávy a mohutnosti města Hradce Králové roku 1562, kdy jeho katastr měl rozlohu přes 50 km2, čítal 781 domů a měl více než 20 000 obyvatel, patřila jistá část Malšovic a Plotišť k panství Dolního Přímu. Tyto části nebyly majetkem dědičným, jak tomu bývalo u statků zemanských, nýbrž pouze částí prodejnou – užívací, čili jak ve starých spisech můžeme číst – emfyteutickou. Ještě roku 1840 patřila k Dolnímu Přímu tato malšovická čp.: 1 (mlýn), 4-19, 25-28, 33 a 34 (kovárna). Po roce 1848 sice vrchnost ztratila práva nařizovat poddanému lidu robotu, ale majitelům „přímských“ chalup zůstaly k užívání některé reality, z nichž v pozdější době byly placeny poplatky bernímu úřadu v Hradci Králové. Vedle toho si ale z oněch pozemků nechali platit užívací poplatky, a to od spoluobčanů, nepatřících ke statku přímskému.

Správa „přímského majetku“ v Malšovicích započala svoji samosprávu 30. května 1850 a jeho posledním starostou byl Antonín Fibiger (1900-1919), který podepsal poslední protokol zastupitelstva obce přímské 13. srpna 1919. Tímto dokumentem byly schváleny a navždy uzavřeny účty obce přímské v letech 1914-1919. Dále byl také schválen návrh na rozdělení stávajícího jmění přímské osady ve výši 1 488 K rovným dílem mezi její příslušníky. Ale konec této samozvané obce měl kořeny již v roce 1909, kdy byly podány námitky proti volbám do zastupitelstva dílu přímského, i když úřední odpověď přišla až o 5 let později:

„C. k. okresní hejtmanství v Hradci Králové.
Č. 47694.
Dne 1. dubna 1914.
„Přímský díl“ v Malšovicích
Volba místního výboru.

Ctěné správě „přímského majetku“ v Malšovicích.

Tamním podáním se dne 3. listopadu 1909 předloženy sem byly k rozhodnutí námitky Jana Lochmana, Josefa Vondry, Severina Hrubého, Anny Huškové a Josefiny Eiseltové proti seznamu volebnímu pro volby do zástupitelstva „dílu přímského“ v Malšovicích.

C. k. okresní hejtmanství po vykonaném šetření zrušuje z moci úřední vyhláškou ctěné správy ze dne 18. července 1909 zahájené vypsání voleb do místního zástupitelstva „dílu přímského“ v Malšovicích jako zmatečné a protizákonné z následujících důvodů:

Dle § 107 obecního zřízení pro Čechy, jest pro utvoření vlastních místních zástupitelstev ona okolnost rozhodující, že uvnitř obec náleží jednotlivým nebo i částem těchto míst samostatně a odděleně vlastní jmění.

Dle vyžádaného knihovního výtahu není však vlastníkem v knihovní vložce č. 80 katastrální obce Malšovic zanesených pozemků místo pokud se týče část část místa „Přím“, nýbrž obec Malšovice.

Také v obecním inventáři obce Malšovic byly tyto pozemky uvedeny pod A I , jako součásti jmění obce Malšovic.

Dle § 70 obecního zřízení pro Čechy jest však možno a přípustno, aby ohledně určitých částí obecního vlastnictví jednotlivým osobám pokud se týče usedlostem příslušela práva užívání.

Takový poměr, jenž dle tamní zprávy ze dne 24. srpna 1913 zajisté také v tomto případě má místo, nemění však ničeho na tom, že obci jako takové přísluší vlastnictví oněch pozemků.

Tento poměr má pouze za následek, že tyto předměty vlastnictví spravovati dlužno nikoliv jako obecní jmění, nýbrž jako obecní statek (§ 288 obč. zák.) dle ustanovení pro tento platných.

Jelikož však dle § 107 ob. zřízení místní zástupitelstva tvořiti se mají nikoliv již tehdy, když ohledně části obecního majetku jsou tu nároky jednotlivců na užitky, nýbrž pouze tenkráte, když uvnitř obec místu neb části místa odděleně přísluší majetek, jmění, nemůže ohledně „přímského dílu“ v Malšovicích zřizovati se vlastní místní zástupitelstvo a nemá tudíž místa i zařízené shora vypsání voleb do místního zástupitelstva „dílu přímského“ v Malšovicích.

K tomu se připomíná ještě, že i v tom případě, kdyby se tu jednalo skutečně o jmění osadní ve smyslu částky 8 obecního zřízení pro Čechy, nemohly by volby místního zástupitelstva prováděny býti tímto, nýbrž bylo by se říditi v té příčině ustanoveními shora uvedené částky 8 obecního zřízení.

Proti tomuto rozhodnutí podati lze ve lhůtě 14 dnů po doručení u c. k. okresního hejtmanství v Hradci Králové odvolání k c. k. místodržitelství v Praze.

Za c. k. místodržitelského radu:
Panu Severinu Hrubýmu v Malšovicích na vědomí.
Za c. k. místodržitelského radu:
Podpis nečitelný.“

Na to vedení přímského dílu zareagovalo tím, že dokument uložilo do archívu a taktně mlčelo. Přišla 1. světová válka a přímští radní mysleli, že tato záležitost upadne v zapomnění. V roce 1918 však přišel převrat a vznikla republika. V důsledku toho se přímští konšelé vzdali dalších nadějí na obnovení své bývalé moci a následujícího roku provedli likvidaci obce přímské v Malšovicích, kterou dnes připomíná pouze název ulice– Přímská. Krátkou zmínku o tomto kroku nalezneme v knize „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ od L. Domečky a F. L. Sála, jež vyšla v roce 1928: „R. 1914 1. dubna zrušena byla přímská obec a vlastnictví její, pastviště Na obci a rybolov v Orlici připadly politické obci M-úm. Ale majitelé domků z Přímské obce užívali jich ještě až do 13. srpna 1919.“

Podobně to dopadlo i v Plotištích nad Labem, kde vznikla přímská obec po parcelaci jezuitského dvora a zahrnovala domy čp. 34-60. Lidově se jí dokonce říkalo „Jezuitsko“ a jedinou památkou na ně je do dnešních dob kamenný kříž, který byl postaven 17. května 1829. 2. dubna 1919 bylo na schůzi obecního zastupitelstva odhlasováno sloučení jmění bývalé obce Přímských Plotišť s kmenovým jměním politické obce Plotišť nad Labem a ke sloučení majetku obou částí obce došlo 13. února 1920, přičemž se obec zavázala, že za to vystaví hasičskou zbrojnici a kůlny pro hospodářské stroje vedle obecní cesty k cihelnám.