Maletín – Javoří – větrná elektrárna u Skalníku

Pokud našinec vyjede někam za hranice směrem na jih, na západ, pomalu i na sever (východ nám nikdy nic dobrého nepřinesl), nestačí se divit. Tím důvodem k divení jsou celkem „zástupy“ větrných elektráren, které u našich sousedů vyrostly (a pořád rostou). U nás je ta situace přeci jen odlišná. Může v tom být více důvodů. Nejčastějším argumentem je hyzdění krajiny, hluk, zábor pozemku a bůhví co ještě.

Samozřejmě, krajina posetá větrníky je poněkud nevzhledná a ne všude se větrníky vyplatí. I přes to se odhaduje, že větrná energie by byla schopna potřeby energetické soustavy naplnit až z 15 %. Možná by v našich končinách stačila tak polovina a krajina by nebyla tak „zasviněná“ jako v sousedním Rakousku.

Prozatím je u nás instalovaný výkon větrných elektráren něco kolem 1% spotřeby elektřiny a celkový počet instalovaných větrníků je jen něco málo přes 220. To mě celkem překvapilo, jaké je to nízké číslo, asi záleží na tom kde žije. U nás (tedy v Olomouckém kraji) jsem se odhadem napočítal kolem 30 větrných elektráren, krajů je u nás 14 (tedy včetně Prahy, tam by se asi větrníky moc nehodily).

Do té třicítky jsem už přidal ale i tři nové kousky, které jsou čerstvou akvizicí poblíž už stávajícího větrníku u Starého Maletína. Ta původní už tu stojí celkem dlouho.

Již v době po jejím dokončení se uvažovalo o pokračování výstavby dalších elektráren (tuším 2014), celkem zde mělo vyrůst 7 podobných točících se monster.

Jestli v tom byl nedostatek kapitál, ekologové či malá korupce, nevím. Každopádně na nové větrníky přišel čas až o deset let později, kdy byla povolena stavba a podepsána smlouva na výstavbu 3 větrných elektráren u Maletína, blíže osady Javoří, kolem kopce Skalník (587 m).

Za touto stavbou stojí firma Decci, a.s. Celkem tři elektrárny dánské firmy Vestas mají přijít na 9 120 000 €, tedy při současném kurzu přes 220 mil Kč.

Stavba začal betonáží základů v březnu 2025. Tu provedli stavebníci z betonu betonáren ZAPA v Zábřehu a z Moravské Třebové. Pro zajímavost: patka s objemem přibližně 450 m³ betonu třídy C 25/30 XF3 S3/S4 90d Dmax 16.

Následovalo tvrdnutí a po té přímo vztyčení větrníků. Model elektrárny je V120/2200. Instalovaný výkon 2 200 kW, průměr rotoru 120 m, výška sloupu se liší podle podmínek, min. je 80 m (Věž – Minimální výška náboje: 80 m, maximální výška náboje: 137 m). To ještě upřesníme (ale odhadem víc něž 100 m).

Lokalita kolem Maletína patří do Mírovské vrchoviny, součásti Zábřežské vrchoviny. Je zde relativně řidší osídlení i díky změnám po roce 1945 (odsun), takže místní rádi přijmou nějaké to vylepšení obecních rozpočtů. Ostatně poblíže, míněno za hranicemi kraje (tedy za kopcem) je další skupina větrníků, kde je k vidění i velkolepá elektrárna Enercon, údajně největší svého druhu v Česku.