Loading...
Kostel sv. Jana Křtitele patří mezi nejzajímavější, nejcennější a nejméně přehlédnutelné svatostánky andaluské Malagy. V jeho současné podobě sice již baroko vystřídalo původní kombinaci pozdní gotiky a mudéjarského stylu, ale i tak se jedná o stavbu velké historické hodnoty. A na tom nic nemění ani fakt, že se tento svatojánský kostel stavěl od přelomu 15. a 16. století až téměř do konce 18. století, ani to, že byl v I. třetině minulého století vypálen.
Původní stavitel chrámu je neznámý, ale víme, že v roce 1554 zde už vše řídil uznávaný architekt Diego de Vergara, kterého roku 1620 vystřídal Pedro Diaz de Palacios. Vše pak dokončil v roce 1760 Antonio Ramos. A aby těch dat nebylo málo, rokem 1992 byl zahájen proces zařazení tohoto chrámu mezi významné andaluské kulturní památky. K tomu nakonec došlo teprve v roce 2019.
Historie kostela je ještě o něco delší, protože Ferdinand s Isabelou vydali příkaz ke stavbě čtyř velkých křesťanských kostelů hned po znovudobytí města v roce 1487. Původně také byl kostel postaven s klasickým transeptem a ve stylu gotické sakrální architektury. Lomené oblouky ale již od počátku doprovázely prvky mudéjarského stylu. Vysoká chrámová věž byla dokončena v roce 1543.
Roku 1554 zahájil de Vergara demolici původní lodi od kněžiště a rozšíření kostela o 12 m. Lomené oblouky nahradil půlkruhovými (zavrženíhodný čin, že ano) a nové dvojlodí zakryl mudéjarským krovem. De Palacios v roce 1620 postavil druhou boční loď a hlavní kaple. A protože zemětřesení zničilo roku 1680 chrámovou věž, byla tato v letech 1732 až 1776 postupně přestavěna (Ramos). Velkolepý věžní portikus umožňuje přístup do kostela pravou boční lodí.
V rámci tzv. vypalování klášterů byl 12. května 1931 napaden i San Juan, kterého tak krátce po poledni potkaly nenahraditelné ztráty. Zničeny byly např. polychromované sochy ze 17. století (Neposkvrněné početí Panny Marie, sv. Jan Křtitel a sv. Jan Evangelista i Panna Marie z Antiguy), Murillova olejomalba Panny Marie Růžencové, pět pláten ze školy Valdése Leala, velký procesní kříž z želvoviny a stříbra z 18. století i část farního archivu, který vznikl v roce 1520. A aby toho nebylo málo, vypukl roku 1980 v kapli Povýšení Páně požár, který zničil další obrazy a sochy z 18. století.
Vraťme se ale k tomu pozitivnějšímu, protože kostel sv. Jana Křtitele má rozhodně co nabídnout i dnes. Jeho vzhled je ale již po přestavbě z roku 1760 barokní, obdélníkové kněžiště má valenou klenbu s lunetami i rostlinnými motivy a pilíře jsou obloženy polychromovaným mramorem. V presbytáři ovšem najdeme i obraz s Ježíšem a sv. Janem Křtitelem, který je dílem z počátku 15. století.
Kazatelna z červeného jaspisového mramoru pochází z 18. století a je vysoká 2,5 m. Cenný je i obraz Panny Marie Ustavičné Pomoci. Oltáře v devíti kaplích bratrstev jsou již neobarokní. Některé části mobiliáře vznikly až po roce 1980. Z těch starších je potřeba upozornit na dřevěnou Pannu Marii Bolestnou v životní velikosti (konec 18. stol.), dřevěného a polychromovaného Krista jako duši slepých (r. 1649) nebo obraz Kristus bičovaný u sloupu (r. 1730).