Malaga – kostel Kristova Uzdravení (Málaga - Iglesia del Santo Cristo de la Salud)
Kostel Kristova Uzdravení nechali ve španělské Malaze postavit v průběhu 16. a 17. století členové Tovaryšstva Ježíšova, tedy jezuité. Nachází se v historickém centru města; v místě, kde ulice Calle Compaňia přechází v náměstí Plaza de la Constitución. V době svého vzniku se jednalo o první jezuitský svatostánek ve městě. Své jméno dostal kostel podle zázračné sošky, kterou v roce 1633 vytvořil José Micael y Alfaro a která zobrazuje Ježíše přivázaného ke sloupu. A právě touto soškou prý Ježíš zázračně uzdravil město při epidemii v roce 1649.
Kostel byl postaven - na místě menší muslimské modlitebny proměněné na poustevnu sv. Šebestiána - v letech 1579 (hlavní část stavby ovšem byla zahájena teprve r. 1626) až 1630 podle plánů architekta bratra Pedra Sáncheze (někdy bývají uváděni jiní bratři architekti, a to Pedro Pérez nebo Giovanni di Rosis). Jedná se o osmibokou barokní budovu s centrální kopulí a hlavním oltářem i svatostánkem navrženým jezuity Ángelem Cortésem a Díazem de Ribero. V následujících desetiletích byl kostel „doplňován“; jeho hlavní portál pochází z let 1659 až 1660 a oltářní obrazy sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského z let 1672 a 1678. No a v roce 1767 odsud jezuity vyhnali.
V roce 2013 byla zahájena renovace kostela, který pak byl roku 2015 prohlášen za kulturní památku a v roce 2016 znovu otevřen pro bohoslužby.
Na závěr ještě pár doplňujících informací, zaměřených zejména na podobu tohoto svatostánku:
Kostel představuje zajímavý a inovativní příklad kruhového kostela v přechodném architektonickém stylu přelomu 16. a 17. století. Patří k nejvýznamnějším kulturním a náboženským památkám Malagy, protože jeho exteriér s osmibokou kopulí je nepřehlédnutelný a v interiéru je v této kopuli vytvořen jedinečný a rozsáhlý ikonografický program. Ten je považován za nejvýznamnější v Andalusii a tvoří jej raně barokní nástěnné malby s manýristickými vlivy.
Kostel se vyznačuje kruhovým půdorysem a kaplemi zapuštěnými do zdi, přesněji řečeno kruhem vepsaným do čtverce s výklenkovými kaplemi v rozích (ty byly zasvěceny sv. Ignáci z Loyoly, Františku Xaverskému, Františku Borgiovi a svatým mučedníkům). Je zastřešen kazetovou klenbou v kopuli a jedná se o první španělský příklad tohoto typu. Její základna je osmiboká a nese osmibokou střechu korunovanou malou kopulí, lucernou a věžičkou. V kopuli realizoval v letech 1639 až 1644 bratr Andrés Cortés ikonografický program zobrazující první svaté mučedníky, devět cherubínů nesoucích symboly mučednictví a alegorie mučednictví sv. Šebestiána.
Součástí průčelí je zjednodušená verze sochy Ježíše v Římě, strohý toskánský portál s pilastry lemujícími výklenky ve tvaru mušlí a centrální nika, ve které pravděpodobně bývala umístěna soška sv. Šebestiána. A právě tu zřejmě po roce 1767 nahradil onen Kristus sochaře José Micaela y Alfara, který se původně nacházel v radniční kapli.
Stěny mezi výklenky pilastrů zdobí 16 vysokých reliéfů představujících apoštoly, evangelisty a církevní otce. Nechybí symboly mučednictví, vítězství nad smrtí, nesmrtelnosti, duchovní slávy nebo Zvěstování. Nad římsou se tyčí velká kopule, kde se přizpůsobuje zakřivení klenby pomocí lichoběžníkových kazet, čímž vzniká výrazný efekt světla a barev. V prvním kruhu se střídají vitrážová okna s umučenými světci (sv. Štěpán, Mikuláš z Bari, Ignác z Antiochie, Marcel, Jiří, Hermenegild, Dionysius a Vavřinec), ve druhém kruhu vidíme svaté mučednice (sv. Anežka, Markéta, Agáta, Dorota, Barbora, Uršula, Lucie, Cecílie a Kateřina Alexandrijská).
Příspěvky z okolí Malaga – kostel Kristova Uzdravení (Málaga - Iglesia del Santo Cristo de la Salud)





