Loading...
Makovský kostel sv. Víta patří – i když se to na první pohled nezdá - ke skupině kostelů ve svitavském okrese, které byly postaveny již ve II. polovině 14. století. Dnes už zde ovšem máme před sebou barokní stavbu, která se pyšní zejména tím, že v jejím interiéru najdeme freskovou výmalbu vytvořenou v roce 1900 podle kartonů Mikoláše Alše Vítězství křesťanství v Čechách a Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Zjednodušeně řečeno se jedná o venkovský kostel, který byl písemně poprvé zmiňován v roce 1396 (podle jiných pramenů dokonce již v roce 1349), pozdně barokně přestavěn v 18. století a který charakterizuje zejména průčelní vysoká věž. Kostel je součástí hřbitovního areálu a vedle něj se nachází přízemní zvonice.
Kostel je jednolodní, chrámová loď je obdélná (cca 20 x 7 m) a plochostropá. K půlkruhově zakončenému presbytáři je ze severní strany přistavena sakristie. Kostel i věž mají z vnější strany zaoblená nároží. Přibližně 40 metrů vysoká věž (různé zdroje uvádí hodnoty od 37,5 m do 42 m) o dvě patra převyšuje kostelní loď.
Neorientovaný kostel sv. Víta je považován za ukázku stavebního vývoje sakrálního objektu středověkého původu ve venkovském prostředí na Litomyšlsku. Jako takový byl mezi naše chráněné kulturní památky zařazen hned v květnu roku 1958.
Na závěr ještě pár zajímavostí a doplňujících informací:
Předpokládá se, že kostel byl původně románský (napovídá tomu i jeho zasvěcení), později několikrát přestavěný. Poslední větší opravy zde dokonce probíhaly ještě v roce 1999. V současné době se jedná o dominantu Makova umístěnou v severní části obce.
V západní části lodi se nachází kruchta na dvou dřevěných sloupcích. Presbytář je neobvykle plochostropý, zatímco čtvercová sakristie má křížovou hřebínkovou klenbu. Fasády kostela jsou jednoduché, věž člení pilastry. Interiérový mobiliář pochází z II. poloviny 19. století a je částečně neobarokní a částečně neorenesanční.
Původně se jednalo o kostel farní, dnes již jen filiální. Jeho součástí je unikátní hodinový zvon z roku 1879, kvůli kterému musela být dokonce zvýšena kostelní věž.
Vedle kostela stojí přízemní – rovněž památkově chráněná - čtvercová zvonice, která je zděnou plochostropou stavbou s jehlancovou střechou. Její stáří je neurčité, ale zřejmě se jedná o stavbu románsko-gotickou, která byla stavebně upravovaná v závěru 18. století. Její interiér sloužil jako hřbitovní kaple i márnice. Na jižní vnitřní straně jsou tři půlkruhově ukončené výklenky, které zřejmě původně sloužily pro umístění oltáře a soch světců.
Velkoformátová freska v kněžišti s příchodem věrozvěstů sice je podepsána Mikolášem Alšem, ale namalovali ji jeho žáci Karel Rašek a Karel Záhorský.