Lázně Jeseník – Enhuberův pomník
Lesní Enhuberův pomník je známý také jako Enhuberův hrob a jedná se o zajímavou památku s ještě zajímavějším příběhem. Velmi zjednodušeně by se přitom dalo říct, že zde máme před sebou připomínku jednoho rakouského sebevraha, který v roce 1848 nezvládl náročnost priessnitzovské lázeňské péče. Existuje ovšem i o něco romantičtější verze ...
Původně tady byl vztyčen dřevěný kříž, který tak měl připomínat zbytečnou smrt c. a k. majora generálního štábu rakouské armády Friedricha Edlera von Enhuber z Vídně. Roku 1865 byl na místě jeho sebevraždy a posledního odpočinku postaven mramorový pomník, který zde zůstal až dodnes.
Zajímavé je, že Enhuberův hrob i pomník jsou snad jediné používané výrazy pro tuto památku, ale rozcestník (vede tudy červená a zelená TZ i několik lázeňských stezek), který se vedle ní nachází, nese jméno Enhuberův náhrobek. A i ty roky 1848 a 1865 se tady tak nějak zaměňují …
Pojďme ale raději k těm příběhům, které Enhuberovu smrt doprovází. Ve svých 39 letech se prý major zamiloval do baronky Ilony von Ebenhausen. Krásná šlechtična jeho lásku opětovala, i když již byla zasnoubena s jedním uherským magnátem. Ten se o tom dozvěděl a využil faktu, že se Enhuber podílel na březnovém povstání ve Vídni a po jeho potlačení se v lázních na Gräfenberku ukryl (tato část příběhu ovšem časově nesedí, protože v době povstání byl Enhuber již prokazatelně klientem lázní). Žárlivý Maďar majora udal a ten raději před svým zatčením spáchal sebevraždu. Takže zřejmě opravdu platí ta neromantická verze, podle které major nezvládal tvrdé priessnitzovské kůry, dostavilo se u něj psychické trauma a on se rozhodl vše ukončit.
V dalším pokračování tohoto příběhu už se ale obě verze shodují. Major byl pohřben na hřbitově ve Frývaldově, ale o dva dny později spáchal sebevraždu jistý zdejší učeň a ten musel být na pokyn faráře Budeho pohřben mimo posvěcenou půdu. To místní rozlítilo natolik, že vytloukli okna fary a farářovi řekli, že pokud urozený sebevrah ze hřbitova nezmizí, faru zapálí a velebníčka vyženou. A tak byly ještě večer Enhuherovy ostatky exhumovány a následně pohřbeny na Gräfenberku, na místě majorovy sebevraždy.
Důstojník byl ale u žen evidentně oblíben, protože v roce 1865 nechaly „šlechetné paničky gräfenberské a frývaldovské" na tomto místě vztyčit - nahoře zkosený - mramorový pomník, který měl symbolizovat zmařený život. Pomník obklopoval nízký železný plot, místo kterého je zde v současnosti lavička. Na mramorovém válci byl umístěn německý nápis, který říká, že „Muž plný života a síly jaré - zde zahynul co oběť světa zlob a jeho tělu přátelství tu staré - květnatý lesní upravil hrob. Co zbožná horlivost mu odpírá, ten kousek země, lásku nemajíc, to láska k lidstvu jemu věnovala - přemnohou slzu při tom uroníc“. Tento Rittmeisterův text zde najdeme i dnes, a to přesto, že byl po II. světové válce na dlouhý čas odstraněn.
V roce 2014 byl pomník renovován, takže tato tichá připomínka romantismu 19. století dnes patří k nejzachovalejším památkám tohoto období na Jesenicku.
Jeseník
Příspěvky z okolí Lázně Jeseník – Enhuberův pomník




