Kroměříž – „růžový“ kanovnický dům i ty další vedle něj

Čtyř kroměřížských kanovnických domů v Jánské ulici si – zejména díky jejich pestrobarevnosti - jistě povšimnou mnozí návštěvníci tohoto krásného moravského města. Nejnápadnější z nich je ten růžový, nesoucí číslo 31/2. Jedná se o dvoupatrový dům s průčelím členěným vysokým pilastrovým řádem se čtyřmi okenními osami a zdobným portálem.

Všechny kanovnické domy v Jánské ulici tvoří blok, který navazuje na větší objekt někdejšího liechtensteinského pěveckého chlapeckého semináře. Byly postaveny – jako majetek kapituly u sv. Mořice - na přelomu 17. a 18. století a v letech 1983 až 1988 rekonstruovány. Naší chráněnou kulturní památkou se staly hned v květnu roku 1958, od října roku 1978 jsou součástí kroměřížské památkové rezervace a od prosince 1998 patří i k nárazníkové zóně světového dědictví UNESCO.

Kanovnické domy jsou barokními stavbami, jejichž vznik bývá nejčastěji připisován slavnému italsko-švýcarskému biskupskému architektovi Giovannu Pietru Tencallovi, který zde v té době pracoval na obnově kroměřížského zámku. Podle některých informačních zdrojů vznikly tyto kapitulní domy (Jánská ul. č.p. 28 - 31) po roce 1693, a to na místě několika drobných řemeslnických domků a staré obecní šatlavy.

Na závěr ještě pár doplňujících informací:

Průčelní pilastry „růžového“ kanovnického domu charakterizuje vysoký sokl, plochý dřík a vrcholové - vysoce dekorativní – kompozitní hlavice s mohutnými ovocnými festony. Meziokenní plochy doplňují lizénové rámy. Ve středu je umístěn erb se znakem olomoucké diecéze, který doplňuje znak biskupa Karla III. Josefa Lotrinského.

Původní dveře s kovanou mříží s rozvilinami jsou kvalitní ukázkou řemeslné práce přelomu 17. a 18. století. Nad profilovanou korunní římsou vidíme sedlovou střechu. V přízemí najdeme převážně valené klenby s výsečemi, které občas vystřídají klenby neckové. Místnosti prvního patra jsou plochostropé, sklepní prostory pak mají kamenné valené klenby.

Ve všech pěti zmíněných objektech sídlí od roku 1988 Základní umělecká škola Kroměříž, která tak navazuje na onen pěvecký seminář a v podstatě se stává nejstarší hudební školou ve střední Evropě.