Křížová cesta na Křížovém vrchu u Frýdlantu

Kdo navštíví město Frýdlant, tak zjistí, že křížové cesty míval rovnou dvě, jednu u kostela Nalezení sv. Kříže a druhou na Křížovém vrchu (něm. Kreuzberg, posléze Kalvarienberg). Obě dopadly pomalu stejně, avšak ta druhá, jež není sice tak krásně vyvedená jak ta přímo ve městě, dostala v posledních letech možnost záchrany.

Tato křížová cesta byla zřízena na návrh tehdejšího frýdlantského děkana Phil. Mag. Johanna Friedricha Leubnera, který zemřel ve Frýdlantu 28. února 1751. Ten jako velký ctitel poslední cesty Ježíše Krista k jeho ukřižování a zejména uchvácený utrpením tohoto kazatele a vykupitele, nemohl ani jinak a již od svých počátků ve zdejší duchovní správě snil o tom, že i zde bude vybudována křížová cesta, u níž se budou modlit poutníci nejen z blízkého okolí, ale i ze vzdálených míst království Českého a vůbec celé habsburské monarchie a přilehlých pohraničních míst Pruska.

Jeho výřečnost a všeobecná oblíbenost dokázala skoro nemožné. Jak u vrchnosti, tak u frýdlantského měšťanstva se mu podařilo zaset sémě svého nápadu o zřízení křížové cesty a spolu s ní umělých jeskyní apoštolů Petra a Jana. Fundace k zřízení křížové cesty byla ustavena 14. července 1737 "ve jménu Nejsvětější Trojice se svolením církevních a vysokých zemských úřadů na frýdlantském panství Jeho Excelence hraběte Gallase" za pomoci tehdejšího frýdlantského městského radního Josefa Adalberta Springsholze a tamních měšťanů Johanna Heinricha Würfela, Johanna Georga Pfeifera a Andrease Vielkinda.

Hned nato se začalo v různých sbírkách vybírat na tento účel. Celkem se podařilo shromáždit 291 zlatých a 28 krejcarů (MUDr. Franz Schmidt věnoval 50 zlatých, městská obec 10 zlatých, nejmenovaná osoba 25 zlatých a sbírka, konaná Andreasem a Apollonií Vielkindovými, Franzem Lankischem a jinými vynesla 159 zlatých a 58 krejcarů), což stačilo k rozjetí tohoto plánu. Nějakou dobu se rovněž přemýšlelo o vhodné lokalitě. Tou se nakonec stal právě Křížový vrch, který však byl ve vlastnictví Clam-Gallasů. Ti ho nakonec darovali frýdlantskému lidu. Ten se naopak s radostí zavázal k tomu, že pomůže svými silami k výstavbě tohoto impozantního díla, ať již šlo o manuální práce, či povozy na dovoz materiálu i jiných věcí.

Celkové náklady na stavbu křížové cesty po úbočí Křížového vrchu „pro velkou čest a spásu duše“ činily 199 zlatých a 28 krejcarů (viz https://www.hradek.eu/page3.aspx?zaz=2321-3874). Z toho kameník obdržel 86 zlatých za všechna kamenná zastavení, zámečník Bernard Hampel 36 zlatých za obrazové tabule a malíř Franz Herkner 26 zlatých a 5 krejcarů a za výmalbu zastavení dalších 5 zlatých. Ty se však ukázaly být špatně provedené a z nekvalitního materiálu, protože podle dochovaných účtů dostal Adalbert Springholz dalších 20 zlatých za renovaci všech maleb. Ignatz Arnold pak dodal všech 14 křížů na oněch zastaveních za 1 zlatý.

Od roku 1756 byly na konání procesí ke křížové cestě vypláceny děkanovi 2 zlaté a příslušníkům procesního chóru 1 zlatý a 30 krejcarů. Určité částky byly přímo stanoveny rovněž pro údržbu jednotlivých části křížové cesty, takže kříž při cestě u jeskyní měl 24 zlatých, kříž při horní cestě 35 zlatých, vrcholový kříž 2 zlaté a první zastavení 10 zlatých. V roce 1784 činil rozpočet nadace na zřízení křížové cesty již 608 zlatých a 44 krejcarů. 2. června 1844 byl její vrcholový kříž s vyobrazením Nejsvětější Trojice posvěcen frýdlantským děkanem P. Josefem Lichtnerem (viz https://www.tschechien-online.org/blog/der-neue-kreuzweg-friedland-boehmen-23062018-20878), což lze považovat za úplné dovršení budování tohoto díla.

Od té doby sem mířili poutníci, aby se modlili za spásu svoji i svých bližních, také péče byla o tyto objekty přímo vzorná, což se dělo ještě za 2. světové války. Roku 1887 došlo k renovaci křížové cesty, a to na pokyn frýdlantského děkana Josefa Bergmanna. Přesto si křížová cesta zažila své, a to 26. června 1898, kdy blesk poničil trojici zdejších zastavení. Žulová zastavení byla roztříštěna na části a zničeny byly rovněž staré malby na dřevě. K renovaci křížové cesty pak došlo v roce 1902. Přestože šlo zejména o již jmenovanou trojici zastavení, dostalo se i na opravy některých jiných závad.

Avšak po osvobození a odsunu německého obyvatelstva se stala trnem v oku nových příchozích, jež v ní viděli pozůstatek německého vlivu v Sudetech, takže stále více podléhala různým vandalským útokům, aby byla po pár desítkách let téměř úplně zničena a povalena. S její záchranou se začalo až v období po sametové revoluci. V roce 2017 byla křížová cesta díky česko-německému projektu "Paměť v krajině Trojmezí" obnovena. 12. května 2018 pak byla za účasti litoměřického biskupa Mons. Mgr. Jana Baxanta slavnostně otevřena (viz https://m.mesto-frydlant.cz/cs/turista/turistika-a-cykloturistika/vychazkove-a-turisticke-okruhy/krizova-cesta-ve-frydlantu.html).