Krásno (nad Teplou) – smírčí kříž

Smírčí kříž v západočeském Krásnu (okres Sokolov) je současně rozložitý, krásný, mohutný, zajímavý, patřičně věkovitý, památkově chráněný a svým příběhem se pyšnící. Pochází z počátku 16. století a na svém současném místě se tyčí od roku 1996. Patří k těm, které nemohou chybět v žádné „slušné“ knize o těchto drobných památkách i k početným důkazům toho, že západní Čechy byly zřejmě vždy „zemí zločinu zaslíbenou“ …

Tento žulový kříž původně stával na cestě mezi Krásnem a Horním Slavkovem (podle některých zdrojů byl chvíli dokonce součástí zdejšího hřbitova), v jehož archivu se také nachází příslušná smírčí smlouva z roku 1513 (ta se ovšem přímo k tomuto monolitickému kříži vztahuje „pouze“ s vysokou pravděpodobností, protože těchto němých svědků připomínajících temné zločiny dávné minulosti se v okolí obce kdysi nacházelo povícero). Smírčí smlouva je vlastně dohodou, kterou se pachatel hrdelního zločinu mj. zavazuje v rámci svého pokání vlastnoručně vytesat kamenný kříž (nebo jeho zhotovení draze zaplatit), který pak osadí na místě oné smutné události. A je zajímavé, že o smlouvě se v tomto případě ví, ale její obsah zůstává v utajení.

Kříž nezdobí žádný reliéf, nápis ani není datován. Má podobu kříže tlapatého (též rytířského nebo klínového). V literatuře byl poprvé popsán v roce 1903 a od srpna roku 1995 je zařazen mezi naše chráněné kulturní památky. Jeho výška se v drtivé většině případů udává mezi 120 až 121 cm a šířka 103 cm. Tloušťka kříže je nestejná a podle jednotlivých informačních pramenů se pohybuje v rozmezí od 25 do 38 cm.

Část hlavy tohoto smírčího kříže je odlomena z důvodu druhotného osazení kovového kříže do jejího temene, ke kterému zřejmě došlo okolo roku 1850. Tento křížek byl o století později násilně vylomen. Podle některých pramenů byla svého času ke kříži připevněna i železná nápisová destička.  

Kříž dnes najdeme v centru obce (městečka), na travnaté ploše mezi ulicemi Hlavní a Kladenskou.