Krakov – městské hradby a barbakan (Kraków - mury obronne i barbakan)

Turistické cíle • Hradby

krakovský barbakán • Fotografie (9) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

hradby a bašta Pasamoniků

Floriánská brána

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Coby správné historické město se i polský Krakov pyšní pozůstatky svého středověkého opevnění. I tady se však na jeho „kvalitě i kvantitě“ podepsalo postupné rozšiřování města a jeho ulic. Krakov byl přitom původně obklopen dvojitým prstencem hradeb, přičemž vnější hradby stály 10 metrů před těmi vnitřními a byly vysoké jen asi 2,5 metru. Vnitřní stěny opevnění už byly podstatně vyšší – dosahovaly totiž výšky 6 až 8 m, při průměrné síle hradební zdi 2 metry. Součástí městské fortifikace bylo rovněž 8 bran, 47 věží a hradební příkop, který obklopoval celé město. A za pár let přibyl také barbakán.

Kdo by ovšem očekával, že i v současné době uvidí vše výše uvedené na svém místě, mohl by být notně zklamán. V roce 1806 byla totiž na příkaz císaře zahájena postupná demolice krakovského opevnění. Dnes zde díky tomu najdeme už jen přibližně 250 metrů hradebního pásu, Floriánskou bránu, tři obranné věže (Ciesielską, Stolarską a Pasamoników) a budovu zbrojnice. No a také již zmíněný barbakán.

hradby a bašta Pasamoniků • Foto: markyz63

Jeho stavba byla zahájena za vlády krále Jana I. Olbrachta, tedy někdy na přelomu 14. a 15. století, a údajně se jedná o největší fortifikační stavbu tohoto typu v celé Evropě. Informace o krakovském opevnění se ovšem často dost liší a autor tohoto článku se domnívá, že nejde o největší, ale „pouze“ nejlépe dochovaný barbakán Evropy. Také období vlády Jana I. Olbrachta spojuje autor příspěvku spíše se stavbou hradeb a samotný barbakán je podle něj o století mladší. Řekněme tedy, že tato goticko – renesanční pevnost z přelomu 15. a 16. století je také nejsevernějším bodem krakovského opevnění. Stěny barbakanu jsou silné více než 3 metry a celá tato pozdně gotická stavba má 7 věží a více než 140 střílen a otvorů pro polévání útočníků vařící vodou. Hlavním úkolem barbakánu byla ochrana vstupní Floriánovy brány. A tato struktura obrany města pak zůstala stejná od 15. do 18. století.

Barbakán je nejen nejdůležitějším prvkem severní části středověkého hradebního systému Krakova, ale současně také nejcennější fortifikační památkou ve městě. Jeho stavba bývá spojována s hrozbou tureckého útoku. Jedná se o kruhový fortifikační objekt s průměrem necelých 25 metrů, přičemž princip i podoba barbakánů prý vychází z arabských obranných staveb. Krakovský barbakán navíc obklopuje vodní příkop, který je široký více než 20 metrů a hluboký přibližně 3,5 m. Není proto jistě velkým překvapením, že nebyl nikdy dobyt.

Poslední aktualizace: 17.4.2018

Krakov – městské hradby a barbakan (Kraków - mury obronne i barbakan) na mapě