Krakov – kostel sv. Floriána (Kraków - Kościół św. Floriana)

Přesto, že tento kolegiátní kostel vznikl nejpozději již někdy na přelomu 12. a 13. století, řadí se dnes do početné skupiny krakovských památek barokních. Jedná se vlastně o trojlodní baziliku s monumentálním průčelím, zakončeným dvěma věžemi. Součástí tohoto průčelí je pak nejen socha patrona kostela i hasičů - tedy svatého Floriána – ale také neobarokní vstup, pocházející z počátku minulého století. Tehdy také byly zvýšeny chrámové věže, které završily neobarokní kopule. Tím kostel definitivně získal svou současnou podobu. Máme-li však na úvod ještě použít několik – pro tento kostel významných – dat, tak současný svatostánek vznikl v letech 1677 až 1684, rozšířen byl v 18. století a bazilikou minor se stal roku 1999. 

Kostel je postaven z kamene a cihel a občas se u něj uvádí také historické zasvěcení sv. Petrovi. Vysvěcen byl dvakrát, a to v letech 1686 a 1779. Najdeme ho na nároží náměstí Plac Jana Matejki, ale jeho oficiální adresou je ulice Warszawska 1b, tedy krakovská čtvrť Stary Kleparz. Otevřen bývá kostel sv. Floriána v průběhu bohoslužeb, které zde probíhají v 6:30, 8:00, 9:30, 11:00, 12:15, 15:15, 18:30 a ve 20:00 hod. (tedy vlastně pořád – platí ovšem pouze pro neděle a svátky) nebo v 6:00, 6:30, 7:00, 7:30, 8:00, 9:00 a v 18:30 hod. (všední dny).   

Jak již bylo uvedeno v první větě tohoto článku, je pravděpodobné, že předchůdce současného kostela byl na tomto místě postaven již v letech 1185 až 1216, aby byl o deset let později zničen požárem. A jak si prozradíme později, nedílnou součástí jeho dlouhé historie byl i polský papež Jan Pavel II.

Interiéru tohoto kostela vládne neorokoková štuková výzdoba z roku 1907 a polychromie, která vznikla dokonce teprve v roce 1965. V presbytáři zaujmou pozdně barokní vyřezávané lavice, pocházející z konce 18. století. Oltář se zobrazením sv. Floriána je o více než století starší. Zaujme jistě také pozůstatek gotické klenby i velmi cenný relikviář ve tvaru věže, který byl vyroben v roce 1365, a kostelu ho věnoval král Vladislav Jagellonský.

Za zmínku však jistě stojí také několik dalších rozšiřujících informací.

Z původního kostela z roku 1216 se nedochovalo nic. Nový a vyšší chrám pak byl povýšen na kolegiátní … a v roce 1306 opět vyhořel. Poté byl postaven trojlodní gotický kostel, který vyhořel dokonce třikrát – roku 1528, v roce 1587 a v I. polovině 17. století; tehdy zásluhou švédského obléhání Krakova. Deset let poté pak začala barokizace chrámu. V roce 1684 byla dokončena současná podoba kostela sv. Floriána. Ten v roce 1755 znovu vyhořel a na konci 18. století byl vážně poškozen při bojích za Kościuszkova povstání. V rámci následné rekonstrukce přibyly dvě kaple, oltáře a chór. Znovu byl kostel restaurován v letech 1902 až 1914 architekty Josephem Krylowskim (exteriér) a Franciszkem Maczynskim (interiér).

A zcela na závěr ještě tři důležité informace. Kolem tohoto kostela svého času procházela tzv. Královské cesta, která vedla přes hlavní krakovský „rynek“ až ke královskému hradu na Wawelu. Později se kostel stal malým národním pantheonem, kde byly uloženy ostatky např. královny Marie Luisy Gonzaga, generála Tadeusze Kosciuszka nebo malíře, básníka, dramatika a architekta Stanislawa Wyspansiho. A konečně již slíbené – v letech 1949 až 1951 zde jako vikář působil Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II. Ten také v roce 1999 kostelu udělil titul bazilika minor.