Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Hajnici

Původně v Německé Brusnici (takto byla obec pojmenována k odlišení od Brusnice pod Zvičinou, jež byla nazývána Českou Brusnicí, po 2. světové válce se stala součástí nově vzniklé obce Hajnice) stála kaple, jež je zmíněna již v roce 1260, kdy ji Idík z Úpy postoupil zderazskému klášteru, ale při bourání starého dřevěného chrámu Páně měl být nalezen letopočet 1227, z čehož vyplývá, že musela vyrůst někdy na přelomu 12. a 13. století. Tu později nahradil dřevěný kostel, v jehož blízkosti byla na přelomu 15. a 16. století vybudována štíhlá zděná gotická věž s bedněným patrem, která sloužila nejen jako zvonice, ale též jako hláska, případně obranné stanoviště. Podací právo kostelní měl zderazský probošt. Roku 1354 došlo ke směně far mezi plebánem Mikolášem a plebánem Janem z Frýdlantu a ten byl o 3 roky později nahrazen plebánem Janem. V roce 1362 odešel plebán Mikoláš do Rokytnice a odtamtud sem přišel plebán Jakub. Když byl roku 1365 plebán Jakub sesazen, byl nahrazen opět plebánem Mikolášem. V roce 1369 bylo odsud placeno 9 grošů papežského desátku. Roku 1391 byl zdejší plebán královédvorským děkanem a úvodcem v Mladých Bucích. V roce 1397 byl zmíněn zdejší plebán Václav, jenž byl zároveň královédvorským děkanem. Roku 1413 nastoupil po zemřelém plebánovi Václavu plebán Jan. Trutnovský kronikář Simon Hüttl se zmiňuje o brusnickém kostele k roku 1493 a 1565, kdy kostel náležel pod trutnovské děkanství, i když ještě v letech 1344-1350, kdy byl sestaven popis pražské diecéze, náležel pod královédvorský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Za husitských bouří a během třicetileté války zdejší fara osiřela. Poté byla Německá Brusnice spravována z Úpice, a vedení samostatných matrik bylo obnoveno v roce 1653, přičemž do roku 1684 německy, česky a latinsky a v roce 1736 se přešlo výhradně na němčinu. Roku 1736 totiž získala ves svého kaplana k trvalé službě (lokalistu), jímž se stal P. Franz Zobel, který tu působil do roku 1744. Po něm byl brusnickým lokalistou P. Georg Peisker do roku 1746 a P. Josef Marinelli do roku 1748. V roce 1751 se z kaplanství stala samostatná fara. Prvním zdejším farářem byl jmenován dosavadní lokalista P. Gregor Klugar, který předtím působil jako náchodský zámecký kaplan a ceremoniář královéhradeckého biskupství. Právě on 7. října 1754 položil slavnostně základní kámen nového chrámu (nachází se na evangelní straně mezi hlavním oltářem a oltářem s ostatky mučedníků Severina a Clementise), přičemž jeho stavbu navrhl někdo z okolí T. M. Kaňky. Jeho dostavby se však nedočkal, protože zemřel 2. dubna 1764 (pohřben byl poblíž hlavního oltáře, pouze jeho kaplan, jenž tu působil od roku 1761). 26. srpna 1764 byl ještě nedokončený kostel vysvěcen a předán k částečnému využívání. Teprve roku 1789 byla celá hrubá stavba dokončena. Důvodem tohoto prodlužování stavby byl nejen nedostatek peněz, ale též válečné události těchto let. V lednu 1800 bylo v kostele přes noc uloženo tělo mrtvého vévody Petra Kuronského, jež se převáželo do Zaháně. Část interiéru byla dodělána až roku 1810, kdy musel být též znovu vybudován nový kůr, protože ten předchozí shnil. Dokončovací práce pokračovaly ještě v roce 1827, kdy došlo k dokončení fasády. Roku 1876 bylo zadáno provedení hlavního oltáře v renesančním slohu architektu A. V. Barvitiovi. V téže době kaplan P. Josef Baudyš objednal několik svícnů. 5.-6. května 1895 navštívil chrám Páně královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomuk Brynych, jenž tu udílel sv. biřmování. V první neděli po svátku Zjevení Páně roku 1897 byl posvěcen velký reliéfní oltářní obraz Sv. Rodina, jenž byl zhotoven v dílně akademického sochaře J. Runggaldiera v tyrolském Grödenu a darován Josefem Baurem, pokladníkem záložny v Německé Brusnici. Tehdy byly též pořízeny za 800 zl. věžní hodiny a objednány 2 nové sochy, lustr za 450 zl., nová křtitelnice a svícny. 9.-18. června 1901 zde pražští redemptoristé konali sv. misii. V roce 1905 se kostel dostal na stránky celostátního tisku tím, že do něj v době svatby vstoupilo 5 opilých mladíků a ztropilo tu výtržnost. 18. června 1906 udílel v kostele sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. Kostelní varhany postavil v roce 1906 vídeňský varhanář Franz Josef Swoboda. Ty nahradily původní nástroj z roku 1765 od neznámého varhanáře. Na počátku 20. století byla v interiéru zhotovena ornamentální výmalba. K větším opravám kostela došlo v letech 1930, 1934 a 1998, přičemž 20. dubna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-mikulase-se-zvonici-a-ohrazenim-hrbitova-12704163).

Jedná se o barokní situovaný kostel s obdélnou lodí, s klínovitým průčelím s mírně vysunutými bočními křídly, jež obsahují šneková schodiště, která přecházejí křivkami do užšího čtvercového presbytáře s obrazem Boží Trojice ve vrcholu klenby, na jehož východní straně se nachází valenou klenbou s výsečemi sklenutá sakristie s předsíňkou, do níž můžeme vstoupit z presbytáře i obdélným portálkem z předsíňky s pultovou střechou. Na severu lodě se navíc nachází čtvercová Lurdská jeskyně se segmentovým vchodem z lodě a před lodním průčelím obdélná plochostropá předsíň. Vzadu v lodi je zděná kruchta s polygonální poprsnicí. Plochostropé podkruchtí je otevřené do lodě stlačeným obloukem. Právě zde se nacházejí vchody do šnekových schodišť na kruchtu a na půdu. V severní části vítězného oblouku je umístěno schodiště na kazatelnu. V průčelí lodě, jež je klenutá valeně s výsečemi, je umístěn vchod s nadpražím, které má tvar stlačeného oblouku, jenž je zakrytý předsíní a nad ním je umístěné půlkruhově zaklenuté okno. Průčelí je ukončeno trojúhelným štítem. V křídlech jsou schodištní okénka. Boční fasády lodě mají po 3 okenních osách, s okny ve 2 řadách nad sebou. Dolní okna jsou kasulová, horní oválná. Střední okna v dolní řadě byla v minulosti zazděna. V jižní fasádě se vlevo navíc nachází obdélný portál. V bočních fasádách presbytáře o polygonálním půdorysu bylo umístěno vždy jedno kasulové okno. Východní stěna plackou sklenutého presbytáře je otevřena obdélným portálkem do sakristie. Vnější omítky jsou hladké, členěné lizénami a římsami. Většina oken a portálků je obohacena o kamenné rámy. Na hřebeni valbové střechy je osmiboký sanktusník s cibulovou oplechovanou střechou. Na východní straně je bohatě zdobený kovaný kříž.

Hlavní oltář s umělým mramorováním a sochami sv. Augustina a papeže Řehoře Velikého pochází ze 2. poloviny 18. století. Pozdějším doplňkem oltáře se koncem 19. století stala socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Nahoře se nachází obraz chléb rozdávajícího sv. Mikuláše. Ten je držen dvojicí andělů ve vzletu. Stejného stáří jako hlavní oltář je kazatelna. Trojice bočních oltářů je produktem konce 19. století a jejich autorem je již zmíněný sochař J. Runggaldier z tyrolském Grödenu. Nový obětní stůl z bílého pískovce byl pořízen roku 2009. Původní varhany pocházely z roku 1765 a byly pořízeny od neznámého mistra, podle lidových vyprávění mělo jít o německého varhanáře z blízkého okolí. Nový nástroj za 5 000 K zhotovil v roce 1906 Franz Josef Swoboda (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3795) a jejich poslední oprava byla dokončena roku 2018.

Věž o čtvercovém půdorysu stojí volně na severovýchod od chrámu. Dolní, zevně dvoupatrová část věže je zděná, horní třetí patro je bedněné a kryté stanovou šindelovou střechou. Její interiér je rozdělen trámovými stropy a lávkami na šestici pater a polopater, mezi nimiž se nacházejí žebříková schodiště. Střední a horní část věže je určena pro zvonové stolice. K západní straně věže, jež byla opravena v letech 1930 a 1995, přiléhá obdélná márnice s pultovou střechou. Dříve zde viselo několik zvonů, z nichž se do dnešní doby díky rekvizicím obou světových válek dochoval jen ten nejstarší, který je vysoký 74 cm, má průměr 85 cm a najdeme na něm nápis: „LETA 1559 LJT ZA VROZENEHO PANA GANA GELINKA Z KOLDJNA HEGTMANA NA NACHODE“. Jeho tvůrcem je zvonař a konvář Václav Farář z Hradce Králové. Sanktusník je dnes bez zvonu, i ten se hodil pro válečnou výrobu. Více o zdejších varhanách a jejich opravě, na kterou přispívají pravidelné benefiční koncerty, zde: http://hajnice.kchs.cz.

Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Hajnici na mapě