Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hrádku u Nechanic

První zmínky o zdejším chrámu se vyskytují v Karolinských zakládacích knihách v letech 1384, 1398 a 1417 („Manuscriptus codex Bibliothecae archiepiscopalis Decimae Ecclesiasticae Anni 1384.“). Již tehdy byl farním a spadal pod dekanát a archidiakonát v Hradci Králové. Původními patrony chrámu byli členové vladyckého rodu Bořků z Hrádku, kteří ho z neznámého důvodu obdrželi po královéhradeckých archidiakonech. V roce 1362 nastoupil kněz Václav, aby nahradil zemřelého plebána Oldřicha. Roku 1377 koupil plebán Václav od Vachka ze Sloupna, pro kostel 70 grošů vycházejících ze Sloupna. V roce 1384 byl zmíněn zdejší plebán Řehoř. Roku 1388 si směnili místo kněz Jan z Menšího Chvojna s plebánem Mikolášem, v roce 1400 kněz Jan, oltářník v Rychnově, s plebánem Janem, roku 1408 kněz Mikoláš ze Staré Paky s plebánem Janem, o 3 roky později kněz Duchek, oltářník v Konecchlumí, s plebánem Mikolášem a v roce 1413 kněz Ondřej, oltářník ve Staré Boleslavi, s plebánem Duchkem. Roku 1417 zastoupil zemřelého plebána Ondřeje kněz Václav. O 2 roky později nastoupil po rezignuvším plebánovi Václavu kněz Jakub.

V průběhu třicetileté války byl dřevěný kostel, v roce 1610 ještě existující, zničen a v letech 1690-1692 byl na jeho místě postaven J. Arnoštem hrabětem Schaffgotschem zděný kostel, který se stal filiálním do Nechanic. V roce 1866 se ocitl v centru válečné vřavy, což na něm zanechalo řadu šrámů. Nedopadl však naštěstí jako nedaleký probluzský kostel. Roku 1881 byla provedena oprava objektu, během níž byla snesena čtveřice vížek, jež dala v roce 1850 postavit Anna hraběnka z Harrachu, a to na každý roh jednu. Na místo těchto vížek byla postavena jedna věž a pokryta břidlicí. Roku 1891 byl objekt obnoven Janem hrabětem z Harrachu (zřízeny rovněž 2 hromosvody) a 22. května následujícího roku vysvěcen P. Bohumilem Haklem z Hořic. V té době byl již filiálním do Nechanic. 2. května 1896 zavítal do kostela na vizitaci královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Brynych. Od 22. ledna 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jiri-s-ohrazenim-hrbitova-2151602). V roce 2011 došlo k opravě hřbitovní zdi a nasvícení kostela. Následujícího roku byla po vichřici opravena část střechy. V plánu je rekonstrukce kostela, ale zatím byla kvůli finančním důvodům odložena.

Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu (loď je uvnitř dlouhá 11,05 m, široká 8,6 m a vysoká 8,9 m, přičemž hlavní zdi jsou silné 1,15 m), jež je z většiny vybudována z cihel, i když se drží gotické dispozice. K ní se na východ pojí užší pravoúhlé, křížovou klenbou sklenuté kněžiště, na severu se nachází malá sakristie a v západním průčelí je hranolovitá věž, která je v přízemí sklenutá valeně s lunetami. V 1. patře jsou zdi věže prolomeny na 3 stranách velkým půlkruhem sklenutým oknem. Střecha věže má tvar čtyřbokého jehlance. Průčelí jsou v nárožích členěna toskánskými pilastry a půlkruhem uzavřenými okny. Obdélná loď je sklenutá 2 poli křížových kleneb od sebe oddělených pasy, jež spadají na toskánské pilastry. Ze střechy trčí nízký čtyřboký sanktusník s jehlancem, makovicí a vrcholovým křížkem. Loď dělí od kněžiště půlkruhový vítězný oblouk. Čtvercové presbyterium je sklenuté jedním polem křížové klenby. Vchody do kostela jsou 2, a to ve věži v kamenném hladkém ostění s rovnou římsou a kusým štítem se znakem hraběte Harracha a ve východní straně kněžiště v hladkém kamenném ostění s rovným nadpražím, nad nímž je zazděn znak hraběte Schaffgotsche. Na kruchtu a do patra věže se naopak dostaneme úzkým šnekovým schodištěm.

Vnitřní výprava je většinou pozdně renesanční s prvky ostatních pozdějších stylů. Na hlavním oltáři visí v dřevěné architektuře mezi 2 páry korintských sloupků obraz sv. Jiří, který namaloval v roce 1882 Josef Scheiwl. Ve štítu je obraz srdce Pana Ježíše. Dvojice bočních oltářů je dřevěná na zděné tumbě a dal ji postavit roku 1678 Arnošt hrabě Schaffgotsch. Na severním je obraz sv. Václava a sv. Ludmily, držící sošku Madony, na jižním obraz téhož malíře představuje sv. Annu a sv. Jáchyma, nesoucí malou P. Marii. Ze sakristie přístupná kazatelna má v zábradlí vymalované na zlaté půdě 4 evangelisty a na víku sošku Ježíše Krista, dobrého pastýře. Původní varhany postavil v roce 1692 Jiří Tille. Nový nástroj z roku 1852 je od Josefa Jirušky a opraven byl v roce 1891 pražským varhanářem Jindřichem Schiffnerem a roku 1894 Emanuelem Štěpánem Petrem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=697).

Na věži původně visely 2 zvony. První o výšce 60 cm, průměru 76 cm a nápisem: „ANTON SCHNEIDER IN KONIGGRATZ ANO 1803.“ a druhý o výšce 48 cm, průměru 61 cm a s textem: „Slit od Karla Paula v Hradci Králové leta Páně 1872.“ Díky válečným rekvizicím nezůstal na věži ani jeden zvon, teprve v roce 1949 byl pořízen nový zvon. Na závěr musíme dodat ještě to, že ve zdech kostela jsou navíc zazděné 3 náhrobníky z let 1518, 1521 a 1610. Náhrobek na vnější zdi kostela patří Johance Radecké, roz. Těmínové z Těmic, která náleží k předkům maršálka Radeckého. Náhrobek restauroval vlastním nákladem JUDr. Tomáš Těmín v roce 2009. Na hřbitově je pochován stavitel zámku Hrádek u Nechanic architekt Karl Fischer. Je zde též několik hrobů padlých vojáků z prusko-rakouské války roku 1866.