TURISTIKU PODPORUJÍ
58 810 turistů a cestovatelů
93 691 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
960 042,- odměny za články
Posázaví
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Posázaví
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Kostel sv. Jakuba v obci Jakub – Církvice

Turistické cíle Památky a muzea Kostel

Fotografie (12)  • Foto: Bubinga

Na konci klidného náměstíčka v obci Jakub - Církvice je ojedinělá románská církevní stavba, která v Čechách nemá obdoby. Kostel svatého Jakuba byl postaven ve 12. století v osadě s původním názvem Vrch Svatého Jakuba a je unikátní především výzdobou jižní stěny hlavní lodi románskými plastikami. Jedná se o největší zachovalý soubor románských plastik a patrně také nejstarší portréty českých zemských patronů u nás.

Foto: Bubinga

Nejstarší zprávou o kostele Svatého Jakuba u Kutné Hory je nález "autentiky" (církevní listiny o svěcení kostela) pražského biskupa Daniela z roku 1165, nalezené v roce 1846 při opravě kostela. Autentika s relikviemi byla ukryta v olověné schránce o rozměrech 75mm x 74mm x 25mm s voskovou pečetí pražského biskupa. Autentika též dokládá přítomnost krále Vladislava II. a královny Judity, kteří s pražským biskupem Danielem slavnostně otvírají tento kostel 19. listopadu 1165 při aktu svěcení. Dodnes není tato účast zcela vysvětlena, neboť místo je odlehlé a důvod založení kostela není s jistotou potvrzen. O podnětu k jeho založení však existuje jedna pravděpodobná hypotéza.

Foto: Bubinga

Zakladatelkou kostela byla jistá Marie se svými syny Slaviborem a Pavlem. Pocházela pravděpodobně z rodu později nazývaného "páni ze Švabenic" ze střední Moravy. Důvody založení se datují až do roku 1142, kdy vyvrcholil spor Vladislava II. s moravskými pány, kteří proti němu prosazovali svého kandidáta na panovnický post, Konráda Znojemského. Nakonec zařinčely i zbraně. Vojenské střetnutí u Vysoké nedaleko Čáslavi sice Vladislav prohrál, ale rok nato vtrhnul na Moravu a těžce ji ztrestal. V obou případech mu po boku stál olomoucký biskup Jindřich Zdík, proti němuž moravští páni obrátili svůj hněv. Počátkem roku 1145 se biskup Zdík spolu s olomouckým knížetem Otou III vydal na cestu k papeži do Říma, pokusili u hradu Osobrno zabít. Unikl jen náhodou a papež Eugenius III. jako trest vyhlásil proti odbojným moravským knížatům slavnostní klatbu, což znamenalo zákaz veškerých církevních obřadů na jejich panství, včetně křtů a pohřbů.

Jistý Dalibor, patrně Mariin manžel a otec Slavibora a Pavla, je připomínán právě roku 1145, kdy se ve družině moravských knížat Kunrata a Vratislava zúčastnil výše uvedeného přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Předpokládá se, že Slavibor umírá po roce 1146. Po jeho smrti se vdova Marie spolu se syny Slaviborem a Pavlem rozhodla požádat o zrušení klatby a jednou z cest, jak toho dosáhnout, bylo právě zbudování náležitého svatostánku. Proto staví kostel sv. Jakuba, k jehož zbudování si vybrala svatojakubský vrch mezi Kutnou Horou a Čáslaví. Zdejší kraj asi znala, jelikož její bratr Miroslav byl zakladatel nedalekého sedleckého kláštera.

Foto: Bubinga

Jedná se o jednolodní podélný tribunový kostel, jehož dominantou je vysoká západní věž s obnovenými románskými potrojnými okénky ve vrchních dvou patrech. Na východní straně kostel uzavírá okrouhlá apsida. Západní kamenná pavlačová tribuna je vynášena třemi arkádami a dvěma sloupky s krychlovými hlavicemi. Tento typ kostela s rozšířenou západní tribunou vycházel z domácí tradice. Co však kostel činí výjimečným je pojetí vnějšího pláště a zejména sochařská výzdoba jižního průčelí, která je nejrozsáhlejším zachovaným souborem románské plastiky v Čechách a patrně nejstarším zobrazením českých zemských patronů. Není dílem jednoho sochaře, ale podílelo se na ní více rukou. Vznikla jako celek v polovině 12. století, snad s výjimkou tympanonu. Projevují se v ní vlivy sochařství saského i francouzského, které mohli zprostředkovat sedlečtí cisterciáci, nebo sochař z okruhu dvorského umění doby knížete Vladislava II.

Foto: Bubinga

Fasádu kostela člení slepé arkády ozdobené pískovcovými desky s figurami provedenými v tzv. vysokém reliéfu. Že autor reliéfů ani stavebníci neznali přesný rozměr figur, které byly dopraveny již hotové, dokazuje přizpůsobení meče a nohou klečících postav, které byly osekány až na místě. Zajímavým prvkem je také obloučkový vlys. Názory na původ plastik se velmi různí, jsou uváděny vlivy sochařství saského a francouzského, autorství je připisováno buď huti sedleckého cisterciáckého kláštera, či sochařům z okruhu dvorského umění doby knížete Vladislava II. Podle novějších bádání převládá názor, že reliéfy vznikly jako celek pro výzdobu průčelí jiné stavby v severní Itálii, nebo Sasku či Durynsku. Do Čech se mohly dostat například jako válečná kořist z tažení Vladislava II. na Milán, které podnikl s Fridrichem Barbarossou. Mohly však být také zhotoveny sochařem, který byl se severoitalskou románskou plastikou obeznámen.

Unikátní románská reliéfní výzdoba sestává z několika postav umístěných v arkádách na jižní straně kostela. Plastiky v patře se dochovaly v podstatně lepším stavu, než figury v přízemí. Především při obléhání Žižkou byl kostel značně poničen. Ne jenom plastiky na fasádě, ale i románský strop a oltář uvnitř budovy. Naštěstí Žižka musel údajně do Čáslavi na sněm a nevrátil se a tak zdejší dílo zkázy nedodělal. Velký podíl na poničení fasády kostela mají také Švédové při obléhání při třicetileté válce. Naštěstí kostel nebyl nikdy pobořen a vypálen a tak zůstal jako jediná románská památka tohoto významu u nás do dnešní doby.

Foto: Bubinga

Názory koho představují plastiky, se během doby vyvíjely, měnily a stále nepanuje úplná shoda. Ústřední postavou na průčelí kostela je velká a mohutná postava nejspíše svatého Jakuba velkého, umístěná v arkádě patra přímo nad portálem. Po jeho stranách jsou situovány dvě klečící postavy mladíků, zřejmě donátorů Slavibora a Pavla, synů Marie. Konce nohou jsou kráceny, aby se tam ta deska vsadila i s postavami a nepoškodila arkádu. Tato trojice bývá také někdy interpretována jako zobrazení Krista s klečícími donátory.

Muž s biskupskou berlou, stojící vlevo od této skupiny, představuje sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa. Třetí postava má jen malý zásah, ale jedná se o velice vzácnou plastiku. Postava byla sice úzká ale moc vysoká, takže je tam přiseknutý nebo krácený meč. Má to být velice vzácné spodobnění sv. Václava. Jednoduché kožené krzno, jednoduchý meč, štít a pokrývka hlavy, které se říká šišák. Takto se údajně zpočátku skutečně zpodobňoval sv. Václav, ještě předtím než se dělal jako kníže s praporcem nebo úplně naposledy v brnění. Pokud skutečně plastiky znázorňují sv. Vojtěcha a sv. Václava, jedná se o vůbec nejstarší zobrazení českých světců.

Foto: Bubinga

Čtvrtá postava byla původně považována za sv. Prokopa, ale poté zjistili, že v té době nebyl ještě kanonizován. Postava nemá biskupskou mitru na hlavě a má zploštělé čelo. Jestli tam mitra původně nebyla nebo ji odstranili, se neví. Ale došlo se k názoru, že postava představuje biskupa Jindřicha Zdíka, kvůli kterému byla klatba uvalena. Ke konci devadesátých let dvacátého století byla kostelu věnována kopie sochy biskupa Jindřicha Zdíka, která byla v Montrealu. Na ní je krásně vidět zploštělé čelo, podle kterého lze usuzovat, že čtvrtá postava na fasádě objektu je biskup Zdíka.

Po stranách původního portálu s profilovaným ostěním a tympanonem, jsou umístěny dva pískovcové reliéfy apoštolů v torzálním stavu. Postavy bývají považovány za sv. Petra a sv. Pavla. Socha vlevo má na rameni klíč, což je znak Sv. Petra. Jeho protějšek je sv. Pavel, který stojí na skřetu, zrůdě nebo ďáblu. Lze to odvozovat od toho, že jsou zde ještě vidět spodní drápy. Zničené hlavy těchto dvou postav mají na svědomí Švédové.

Foto: Bubinga

Zajímavostí je tympanon nad vchodem, který je úplně zachovalý, přestože je stejně starý. Byl totiž zakryt stříškou předsíně, která byla představěna ještě během husických válek, aby se uvnitř neničilo a nedrancovalo. Poté, co v devatenáctém století stavitel Mocker odstranil stříšku, tympanon nádherně vynikl. Je na něm zobrazen Kristus a dva andělé. Výjevu se říká majestat domini neboli žehnající spasitel. Má rozevřenou knihu života nad obláčky a podkuřují ho andílci kadidelnicemi a palmovou ratolestí. V případě tympanonu se jedná o červený saský pískovec, tedy německá práce. K výstavbě i výzdobě celého kostela byl ale použit český barevný pískovec z lomů v okolí vsi Nučice. Ještě je na některých místech vidět tento pískovec v barvě vínové, okrové nebo červené. Při posledních opravách byl však původní barevný kámen nahrazen jinými kvádry. Tyto nebyly barevné a tak se uvažovalo o dobarvení. Nakonec ale bylo od tohoto upuštěno, jelikož to nechtěli památkáři dovolit. Obávali se totiž, aby to nedopadlo jako na oblouku u vchodu. Když se totiž v devatenáctém století odstraňovala stříška, tak došlo k poškození barevného pískovce a ten byl při opravě dobarven, ale ne moc povedeně. Těmito posledními opravami se sice přišlo o barevný vzhled kostela, ale zpevňovací hmota, kterou je potažena fasáda má zabránit dalšímu poškozování. Bohužel blízkost vojenského letiště je dle některých názorů stále negativně znát. Uvnitř kostela se totiž objevily nové praskliny. Původně románská okna vypadala jako to jedno uprostřed. Sbíhající špaleta a jenom úzký průzor uprostřed. Okno je však zazděno. Zevnitř je vidět důvod.

Švédové také poškodili trojsoší na věži. Poškození bylo údajně tak zásadní, že v devadesátých letech dvacátého století muselo být torzo prostřední poničené sochy na věži ubroušeno, aby nedocházelo k dalšímu zvětrávání kamene. Postavy je velmi těžké určit vzhledem k tomu, že jsou dochovány jen částečně. Ale mělo by se jednat o sochu Marie, zakladatelky kostela a jejich synů.

Foto: Bubinga

Věž je třicet metrů vysoká a vzhledem k umístění kostela je především, když nejsou stromy zalistněné, vidět do širokého okolí. V oknech věže jsou žaluzie, které tam však nepatří. Co by ale mělo k objektu náležet, je venkovní schodiště. Při posledních opravách kostela však chybělo asi 300 tisíc korun a tak vybudování schodiště bylo odloženo. Z hlediska stavebního by mělo být schodiště pevnější a odolnější proti povětrnosti ale například i proti holubům a tudíž nejlépe kamenné. Památkáři však požadují dřevěné. České dřevo se moc nehodí a tak se hledá způsob jak realizovat schodiště v odpovídajícím provedení za rozumnou cenu. Zůstává tudíž otvor - dveře do věže, které jsou zatlučené prkny.

S opravou interiéru věže souvisejí i zdejší zvony. Odlil je Ondřej Ptáček, kutnohorský zvonař. První zvon Jakub je z roku 1504. Je tam reliéf Jakuba jako poutníka s holí a škebličkou v dlani neboli lasturkou. Druhý zvon se jmenuje Josef a ulil ho už jeho syn o jedenáct roků později, to jest 1515. Zvony měly údajně krásný a výrazný zvuk, jelikož se tvrdilo, že Kutnohoráci nepotřebují hodiny. Když ráno zazní Josef s Jakubem, tak vědí, že mají stávat, v poledne se naobědvat a večer ulehnout k spánku. Dnes už musejí mít lidé v okolí hodiny, protože zvony odpočívají v krovu. Ale připravuje se jejich zpětná instalace.

Foto: Bubinga

Kolem kostela býval hřbitov. U zdi se pohřbívali bohatší lidé, čím dál od kostela, tím chudší. Na začátku dvacátého století, když se hřbitov předělával, tak si místní odvezli některé nebožtíky. Při poslední opravě kostela se musel kostel po obvodě nejprve odbagrovat, aby se odvodnil. Aby se mohly tyto práce provádět, museli se odstranit náhrobky. Přijeli tudíž náklaďáky s jeřábem a náhrobky odvezli. Stavbyvedoucí z Kutné Hory dal zedníkům volno, jelikož to nesouviselo s jeho prací. Když za čtrnáct dnů hlásí na farnosti v Sedlci, že je vše připraveno k navrženým pracím, zjistilo se, že nikdo neví, kdo, kam a co odvezl. Někdo asi chtěl dobře zbohatnout, ne však poctivou prací. Za stromem zůstal jeden náhrobek potomka, co se jim tam patrně nevešel. Dále se ještě zachoval náhrobek Kateřiny, která vadila při bagrování. Naštěstí. Dnes je vidět tato plastika uvnitř objektu.

V interiéru se jedná o jednolodní tribunový kostel s kamennou pavlačovou tribunou při západní stěně lodi, vynášenou třemi arkádami a dvěma sloupky se zdobenými hlavicemi. Loď kostela je otevřená do věže, což svědčí o tom, že kostel i věž se stavěli současně.

Foto: Bubinga

Roku 1845 byl kostel opravován. Součástí těchto prací byla i oprava varhan na tribuně, při kterých byly nalezeny pozůstatky starého mariánského oltáře. V něm nalezli do vosku zalitou olověnou skříňku. V domnění, že tedy našli poklad, samozřejmě porušili ne jenom vosk, ale vypáčili i skříňku. Bohužel pro ně a bohudík pro obdivovatele kostela tam poklad byl. Ve skříňce byly ostatky svatých, které tam narovnal král Vladislav s královnou Juditou a hlavně tam byl vložen pergamen, převázaný a zapečetěný biskupskou pečetí. Díky tomuto objevu je známo přesné datum vysvěcení kostela. Našla se ještě jedna skříňka a tam bylo přímo třináct hedvábných textilních uzlíčků ve vínové biskupské barvě s ostatky svatých. Třináct proto, jelikož biskup Zíka byl třináctým biskupem. Na každém hrdélku byl pergamen, ze kterého svatého jsou a dále menší kousek pergamenu, který potvrzoval to, co nahoře bylo rozvedeno. Byly tam další významné ostatky svatých, které jsou popsány na pergamenu. Tehdejším majitelem panství a patronem kostela byl hrabě Jindřich Chotek z Chotkova a Vojnína, taktéž majitel zámku Kačina. On odvezl nález do Prahy, kde byla potvrzena jeho pravost. Poté schránku věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde je „poklad“ uložen dodnes.

Dnes je uvnitř kostela největší vzácnost ukryta v tribuně. Je typicky románská, podklenuta třemi poli křížové klenby a ohraničena typickými valivými polooblouky, které se stýkají v hlavicích a končí sloupy, z nichž jeden je hladký a druhý zdoben řemínkovým pletivem. Při důkladném pozorování je možno rozpoznat, že i uvnitř byl kostel barevný. Sloupy a oblouky byly vínové a hlavice okrové. Zub času to už ale vyšisoval. Velká chyba se stala, když architekt a restaurátor Josef Mocker opravoval kostel, tak uvedl, že malba je již neudržitelná. Apsida byla přemalována Petrem Exnerem, ale ostatní plochy kostela včetně krásné tribuny byly přeštukovány. Při posledních opravách v minulém století byla tato chyba napravena, štuk byl sejmut.

Foto: Bubinga

Nahoře nad hlavami byl původní rovný dřevěný románský strop trámový. Ten však hodně poškodili husité. A i když byl vyspraven do původního stavu, tak asi po 150 letech, kolem roku 1570 až 1580 bylo potřeba krov zpevnit. Byl proto sejmut a nahradila ho dvoudílná vyzděná klenba. Sice hezká, ale už v renesančním stylu. Stropu dnes dominuje hvězdice, která je šternberská. V okolí bylo totiž velké panství šternberské. A tento rod tehdy platit opravu stropu v kostele a proto tam mají tu svoji rosetu. V interiéru kostela je také dobře vidět, proč se musela prostřední okna zazdít. Když se strop nahrazoval klenbou, bylo potřeba její prostřední oblouk zpevnit. Tehdy památkáři nedělali radosti, starosti ani problémy a tak se okna normálně zazdila. Zvenku je vidět tvar a uvnitř torzo okna. A protože by v kostele nebylo vidět, jelikož tam byly jenom malé průzory, tak při opravách prorazili románské špalety a vsadili tam skleněnou výplň. Ta byla původně také osazena barevnými skly, ale místní chlapci se sázeli, kdo trefí do červeného, měl nejvyšší počet bodů a tak dále. A tudíž okna byla neustále vytlučená. Tudíž je tam od roku 2000 obyčejná skleněná výplň, která není sice hezká, ale je celá už několik let. Kluci patrně nemají zájem o toto sklo.

Dnešní podobu kostel dostal při puristické úpravě, provedené v letech 1872 - 1874 stavitelem Josefem Kramerem. Rozpadající se hlavní oltář musel být nahrazen novým. V té samé době, v roce 1872, stavitel Petr Maixner znovu vymaloval apsidu. Údajně to malíř přemaloval podle originálu. Ale to je zpochybňováno, protože na stěnách je možno pozorovat krásné proporce a obličeje, což románská malba ještě neměla.

V roce 1883 architekt Josef Mocker citlivě vrátil věži románskou podobu, kterou ztratila při jedné z minulých oprav. Původní vnitřní malba se neudržela, v některých místech jsou vidět pouze fragmenty barevnosti. Nahoře nějaký andílek, na stěnách lístečky, ... Oni totiž doklady o výzdobě vnitřku kostela byly v části kutnohorského archivu, který byl v 50. letech odvezen do sběru. Dvě stě let staří pamětníci už také nežijí a tak se odborníci mohou pouze dohadovat, co tady na stěnách předtím bylo. Podle jednoho názoru (královehradecký biskup Dominik Duka) by údajně na stěnách měla být část devatenáctého žalmu.

Dále zdobí interiér kostela náhrobky některých pánů. Některé jsou sice až 500 let staré, ale pěkně zachovalé. První tři z nich, Henrik 1570, jeho bratr Petr a jejich otec byly původně ještě v zemi. Ale když se při opravách dělala nová dlažba, tak se vsadili do zdiva a ty další se pak také vsazovali do zdiva. Na dalším náhrobku jsou Adam Konecchlumský, synek a bratři Vilém a Mikoláš. Vilém Konecchlumský byl v únoru 1621 večer odvlečen z Jakubské tvrze biřici. Byl spoután a na fasuňku ho vezli jako divou zvěř do Prahy. Zde byl žalářován a 20. června 1621 byl sedmý v pořadí, kdo přišel o hlavu na Staroměstském náměstí. A když potom mohli odvézt těla do místa působení, tak Konecchlumský už na Jakub nemohl, protože od toho února, kdy ho odvlekli, tu tvrz dostal jako konfiskát jeho protivník kníže Lukavecký a jeho rodinu odsud vystěhoval.

Také můžeme v kostele vidět odkaz na další majitele panství, kterými byli Žerotíni a to dokonce dvakrát na přeskáčku v jednom století. Další velká náhrobní deska představuje starého pána ze Švihova, který si sem přijel „dožít jaksi na důchod“. On totiž kromě Klatovska s krásným vodním hradem Švihov, tak měl v okolí vsi Ovčáry malé panství a v roce 1654 tady zemřel, proto má v kostele náhrobek.

Na severní stěně je bohatě tvarovaný náhrobek Kateřiny z Věžníku. Jedná se sice už o barokní náhrobek, ale velice krásný. Je o půl druhého století mladší. Mezi Žerotíny a Chotkovými byli Věžníkové. V Nových Dvorech, když se jede na Kačinu, je zámeček, jak byla škola. Kateřina byla jedna z nejmladších dětí nebo nejmladší z těch dcer. Byla provdána velice mlaďounká ve věku 16 let do Itálie. Bohužel krátce po svatbě jejího manžela popravili za zradu. Takže ona se vrátila. Posléze však těžce onemocněla a zemřela. Na náhrobku je ve svatebním, což značí, že byla krátce vdaná. Je to její věrná podoba, Kateřina byla velice půvabná. V ruce drží lebku jako výraz pomíjivosti života a smrti. Dále jsou zde přesýpací hodiny, což ten čas jaksi dotvrzuje. Andílci v rukou drží znaky těch dvou rodů. Na to, že plastika čtyřikrát putoval, z kostela ven a zpět do kostela, je ve velice dobrém stavu.

Na stěnách apsidy jsou výjevy ze života svatého Jakuba. Je zde hezky vidět proč má ve znaku tu škebli, lasturu. On byl totiž se svým bratrem Janem a otcem rybář. Když rybařili, přichází Kristus, otce žádá o uvolnění synů, aby s ním šířili křesťanství. A tak tedy šířili křesťanství, ale špatně skončili. Byli na ně vystavováni tzv. obžalovatelé, a skoro všichni skončili mučednickou smrtí. Na dalším obraze je před Herodesem Agrippou, který ho zpočátku žalářoval a poté ho nechal v roce 44 popravit. Na dalším výjevu přichází před popravou obžalovatel sv. Jakuba a prosí ho o odpuštění. Zajímavostí je, že po smrti Jakuba převzal jeho učení, dal se pokřtít a nakonec zemřel taky jako mučedník.

Sv. Jakub zvaný též Větší nebo také Starší byl jeden ze 12 apoštolů a společníků Ježíše Krista. Zemřel mučednickou smrtí jako první z apoštolů. Byl popraven setětím roku 44 v Palestině.
Ostatky sv. Jakuba velkého jsou uloženy ve španělském městě Santiago de Compastello. Po Svaté zemi to bylo nejproslulejší poutní místo ve středověku. Svatý Jakub se pro Španěly stal něčím takovým jako pro nás svatý Václav. Poutě ke hrobu sv. Jakuba byly ve 12. století velmi rozšířené a zřejmě k nim měla úzký vztah i rodina fundátorky Marie, která se rozhodla sv. Jakubovi věnovat kostel s oslavným průčelím. Kostel sv. Jakuba tudíž může dokazovat naše styky s kulturními centry na jihu a západě Evropy ve dvanáctém století. Kostel je stejně jako nedaleký kostel v Kutné Hoře věnován sv. Jakubovi většímu. V druhém případě, to jest zasvěcení kostela Jakubovi menšímu, se jedná o kostely Filipo-jakubské. Sv. Jakub Větší je zobrazován především s mečem, kterým byl popraven, ale také častěji v plášti a klobouku s poutnickou holí, brašnou, lahví, nebo mušlí. Mušle hřebenatka patří k nejvýznamnějším prvkům svatojakubské symboliky, byla totiž také používána jako křtící nádoba.

V neposlední řadě se dnes v kostele nachází již zmíněná kopie sochy biskupa Jindřicha Zdíka z epoxidové pryskyřice. Socha vypadá věrohodně, jako by korodovala. Ale to je pouze zdání. Byla udělána tak záměrně, aby v Kanadě budila zdání svého stáří 850 let.

Při návštěvě kostela si každý povšimne, že chybí vybavení interiéru. Toto je bohužel skoro celé vykradené, postrádá se velký vyřezávaný kříž s Ježíšem, svatý Václav, svatá Ludmila, zlatá monstrance, zlatý kříž, na stropě tepaný stříbrný pohár na věčný oheň a mnoho dalších krásných věcí. Po obrazech zbyly na stěnách jenom skoby. Návštěvník si může prohlédnout alespoň na nástěnce, jak vnitřek kostela vypadal dříve. Těžce zabrat dostal kostel ve druhé polovině 20. století, kdy se státem opomíjený takřka rozpadal. Ale i tak si podržel jednu výsadu: nikdy nebyl odsvěcen. Od 90. let se mu naštěstí vrací krásná tvář ojedinělé románské památky.

Vlastníkem kostela je Římskokatolická farnost Kutná Hora Sedlec, která v roce 1999 završila rozsáhlou rekonstrukci vzácného objektu. V roce 2007 restaurátoři dokončili zrestaurování věže, která je složena z několika set kamenných článků. Každý z nich nejprve očistili, zpevnili organokřemičitým prostředkem, následovalo injektování trhlin, doplnění chybějících částí umělým kamenem, spár novým materiálem, závěrečná barevná retuš doplňků z umělého kamene a konzervace, aby kámen mohl dýchat a zároveň odpuzoval vodu.

Na základě rozhodnutí vlády ČR byl v dubnu roku 2008 románský kostel sv. Jakubu v Jakubu u Kutné Hory prohlášen Národní kulturní památkou. Dnes se v kostele nekonají mše, pouze koncerty. Kostel je přístupný veřejnosti, průvodce bydlí v místě (tel: 737338158, 327571389, e-mail: jakub@sedlec.info). Vstupné: dospělí 30,-Kč, děti, studenti 15,-Kč.

Nedaleko odsud se nachází Kutná Hora. V tomto krásném městě i v jeho okolí jsem zatím navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst:

- rozhledna Havířská bouda:http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora

- smírčí kříž u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank

- velká propadlina u vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank

- NPP Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

- památník Kalvárie na vrchu Kaňk:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

- Macháčkův kámen:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

- Galerie GASK:http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje, http://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572

- každoroční Sedlecká pouť:http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

- Bylany u Kutné Hory:http://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

- zřícenina hradu Sion:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Nadmořská výška:
227 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.952, 15.337)
WWW stránky:
Poslední aktualizace: 21.3.2014
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Bubinga
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Posázaví

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,2km od místa

Příspěvky z okolí Kostel sv. Jakuba v obci Jakub – Církvice

Nové Dvory
Nové Dvory
Zámek
Zámek se nachází v obci Nové Dvory na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrový čtyřkřídlý objekt, uzavírající obdélníkové nádvoří s arkádami, v severozápadním rohu nádvoří je v…
2.4km
více »
Kosti jako ozdoba
Kosti jako ozdoba
Kostel
V místní části Kutné Hory – v Sedleci – najdete hned dvě významné památky.  Tou první je cisterciácký klášter s katedrálou Nanebevstoupení Panny Marie – významná památka ze seznamu UNESCO. …
2.4km
více »
Kutná Hora a okolí
Kutná Hora a okolí
Tipy na výlet
Jeli jsme autem a s kolama do Kutné Hory do penzionu na 4 dny v pracovním týdnu. Chtěli jsme navštívit památky tohoto města po více jak 30 letech a dále si projet okolí na celodenních výletech na kole. U…
2.6km
více »
Nové Dvory u Kutné Hory-zámek
Nové Dvory u Kutné Hory-zámek
Zámek
Nové Dvory se nacházejí 4 km severovýchodně od Kutné Hory. Nové Dvory se poprvé připomínají v r. 1410 jako majetek sedleckého kláštera, který často měnil majitele. Zámek, který byl u dvora vystavěn Kašparem Melich…
2.6km
více »
Nové Dvory u Kutné Hory-klášter
Nové Dvory u Kutné Hory-klášter
Klášter
Dominikánský klášter s kostelem sv. Anny byl založen v r. 1695. Kostel byl dostavěn v r. 1696 hrabětem Bernardem Věžníkem a jeho druhou manželkou Barborou Švihovskou z Riessenbergu. Kostel byl postaven pod vedením…
2.7km
více »
Procházka Kutnou Horou
Procházka Kutnou Horou
Tipy na výlet
Do historicky krásného měšta Kutná Hora Procházka městem,které je památkou UNESCO,je mimořádným zážitkem. V městě je spoustu restaurací i ubytování.Určitě bych však doporučil ubytování hotelu u Kata http…
3.2km
více »
Malín
Malín
Vesnice
Navštívíte-li Malín u Kutné Hory, můžete si prohlédnout románský kostelík, který pochází z 12. století a je nejstarší stavbou v okrese Kutná Hora. Dále pak druhý kostel v této obci, původem gotický, který byl po č…
3.4km
více »
Zámek Kačina
Zámek Kačina
Tipy na výlet
Zámek Kačina je nejlépe přístupný autem. Z Kutné Hory jedeme směrem na Svatý Mikuláš a hned za ním se nachází Kačina se zámkem. Zámek Kačina má tři prohlídkové okruhy a velký…
3.6km
více »
Kačina
Kačina
Zámek
Zámek Kačina, který stojí nedaleko Kutné Hory ve Středočeském kraji, je národní kulturní památkou. Zámek Kačina je jedním z nejvýznamnějších empírových zámků u nás. Zámek má podkovovitý půdorys s čtvrtkruhovými ko…
3.6km
více »
Zámek Kačina – empírový klenot ve Svatém Mikuláši
Zámek Kačina – empírový klenot ve Svatém Mikuláši
Zámek
Svatý Mikuláš je středočeská obec v okrese Kutná Hora, ve které žije něco přes 700 obyvatel a která je poprvé písemně zmiňována v roce 1307. Na území této obce se nachází zajímavá…
3.6km
více »
Národní zemědělské muzeum, Zámek Kačina
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Národní zemědělské muzeum, Zámek Kačina
Cyklisté vítáni
Zámek, adresa: Svatý Mikuláš 51Telefon: +420327571170,+420602187700, e-mail: nzm.kacina@nzm.czPoskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklist…
3.6km
více »
Kutná Hora - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Kutná Hora - Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Chrám
  Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší gotická katedrála ve Střední Evropě. Byla po vzoru francouzské katedrály vystavěna v letech 1290 - 1320 jako konventní kostel sedleckého cisterciáckého opatství. Sedlec (dnešní část Kutné hory) se stal v r. 1142 prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Byl založen za vlády Vladislava II. na popud olomouckého biskupa Jindřicha…
3.7km
více »
Kostnice
Kostnice
Kostel
Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl vša…
3.9km
více »
Kutná Hora
Kutná Hora
Tipy na výlet
Jedeme z Kladna do Kutné Hory. Toto město ve středověku proslavila těžba stříbrné rudy a ražba mincí. Jeli jsme vlakem do Kutné Hory a využili jsme jízdné So + Ne + Středočeský kraj za cenu 275 Kč. Tato jízde…
4km
více »
Kaňk
Kaňk
Přírodní památka
Kaňk je vrchol kopce ( 353 m.n.m.), zvedající se nad stejnojmenným městečkem, které se rozkládá severně nedaleko Kutné Hory. Tento kopec je součástí kutnohorského revíru, ve kterém se dobývalo stříbro. Kaňk je nej…
4.2km
více »
Z Kutné Hory přes rozhlednu Kaňk do Kolína
Z Kutné Hory přes rozhlednu Kaňk do Kolína
Cestopisy
  Hlavní náplní dnešní cesty je rozhledna Kaňk a zámek Kačina. V Kutné Hoře vystupujeme z autobusu kolem půl desáté, tři členové All Starc Teamu, a bez váhání se vydáváme kolem restaurace Na Krétě po silnici…
4.6km
více »
Kostnice v Sedlci
Kostnice v Sedlci
Tipy na výlet
Kostnici v Sedlci najdeme jen malý kousek od Kutné Hory, v kostele obklopenou hřbitovem. "Materiálu" pro Kostnici zde bylo dost a dost, v r. 1278 prý byl vyslán opat sedleckého kláštera Jindřich králem Přemyslem O…
4.9km
více »
Kutná Hora - Vlašský dvůr
Kutná Hora - Vlašský dvůr
Muzeum
  Vlašský dvůr Na tomto místě se kdysi skladovalo stříbro. Na dvoře se razily mince, v audienční síni se hlasitě rokovalo, v královských komnatách se tančilo, jedlo se a pilo, soudilo. Vlašský dvůr byl nej…
5.1km
více »
Vlašský Dvůr
Vlašský Dvůr
Hrad
Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky ? Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a p…
5.1km
více »
Kostel Sv. Jakuba
Kostel Sv. Jakuba
Kostel
V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr s…
5.2km
více »
Kostnice v Kutné Hoře
Kostnice v Kutné Hoře
Kaple
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory má opravdu bizardní výzdobu. Původně byly kosti ukládany do spodní kaple po husitských válkách, kdy byl hřbitov zrušen. Kapli upravil do dneštní podoby známý ba…
5.2km
více »
Štola stříbrného dolu - Kutná hora
Štola stříbrného dolu - Kutná hora
Tipy na výlet
Jedeme či jdeme jakkoli do města Kutné Hory. Muzeum stříbra se nachází nedaleko kostela svaté Barbory. Za prohlídkou štoly stříbrného dolu, jehož výtěžnost nyla 300-650 g stříbra na tunu horniny, na konci těž…
5.3km
více »
Čáslav
Čáslav
Město
Čáslav najdeme ve Východních Čechách, jihovýchodně od města Kutná Hora. Město se rozkládá na obou březích řeky Brslenky. Ve městě a jeho blízkém okolí je vybudováno několik různě Velkých rybníků. U jihozápadního…
5.4km
více »
Kamenná kašna
Kamenná kašna
Kašna
Kamenná kašna se nachází na Rejskově náměstí v Kutné Hoře, severně od chrámu Svaté Barbory. Kutnohorské prostředí ve své touze po prezentaci se nezastavilo ani před běžnými veřejnými stavbami. Do kategorie těch…
5.4km
více »
Kutná Hora
Kutná Hora
Město
Kutná Hora leží ve Středních Čechách, jihovýchodním směrem od Prahy. Kutná Hora se rozkládá nedaleko severního okraje Středočeské pahorkatiny. Městem protéká řeka Vrchlice, na které je u jihozápadního okraje města…
5.4km
více »
Kutná Hora - Chrám sv. Barbory
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kutná Hora - Chrám sv. Barbory
Chrám
  Chrám svaté Barbory je mohutný gotický kostel, který je zasvěcen patronce všech horníků. Vzhled je určitě nezaměnitelný - má tři stanové střechy, devět svazků opěrných pilířů se soustavou symetricky vyváže…
5.5km
více »
Kutná Hora - chrám sv.Barbory
Kutná Hora - chrám sv.Barbory
Tipy na výlet
Vyjeli jsme autem od Sečské přehrady od hotelu Jezerka na odpolední Výlet do Kutné Hory. Hlavním cílem je chrám sv. Barbory, který je spolu…
5.5km
více »
Čáslav
Čáslav
Tipy na výlet
Město Čáslav ( 49° 54' 42" s. š. 15° 23' 42" v. d.) leží ve středních Čechách asi 90km od Prahy Autem - by nám cesta z Prahy neměla trvat víc než hodinu a půl jelikož se jede po dobré silnici - jízdní dobu může ovlivnit dopravní situace. V Čáslavi je možné parkovat na náměstí na placeném parkovišti.   Vlakem - Čáslav leží na trati mezi Prahou a Brnem. Přes…
5.6km
více »
Čáslavsko a Kutnohorsko
Čáslavsko a Kutnohorsko
Cestopisy
Koncem I. poloviny měsíce září jsem podnikl, již zcela tradiční, výpravu za zajímavými památkami zemí českých. Pro velký úspěch v loňském roce jsem opět zvolil za základní stanoviště výpravy…
5.7km
více »
Čáslav - náměstí Jana Žižky z Trocnova
Čáslav - náměstí Jana Žižky z Trocnova
Náměstí
Čáslav je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora, v nadmořské výšce 231 m n. m. V roce 2015 mělo 10 000 obyvatel. Založeno bylo v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Město má už od počátku gotický vnitřní půdorys, velké centrální náměstí, kterému dominuje Radnice a k němu…
5.8km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace