Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Červeném Kostelci

Jako farní je červenokostelecký chrám Páně připomínán již k roku 1362, kdy měli zdejší podací kostelní vlastníci hradu Červená hora, i když samostatná plebánie se vyskytuje již v přehledu pražské diecéze, který vznikl v letech 1344-1350 na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Tehdy náležel pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1361 si směnili místo královéhradecký oltářník Heřman se zdejším plebánem Otmarem. O 4 roky později si vyměnili místo kněz Hrzek ze Starých Buků s plebánem Heřmanem. Roku 1369 bylo odváděno z Kostelce 5 grošů papežského desátku. V roce 1372 si směnil místo kněz Hrzek z Nové Paky s plebánem Hrzenem. Roku 1379 došlo k výměně míst mezi knězem Henslinem ze Šachova a plebánem Hrzkem. V roce 1390 došlo k témuž kroku, jen místo Henslina se stal zdejším plebánem Rameš z Vamberka. O 16 let později Hynek z Náchoda, jinak z Adršpachu, seděním na Červené hoře, věnoval kostelu na mnohé povinnosti 5 kop úroku ze vsi Všelib. Roku 1408 Hynek z Náchoda, seděním na Červené hoře, věnoval na výročí 1 kopu úroku z Mstětína a Stolína. V roce 1409 vyměnil plebán Rameš kostelní majetek s Hynkem z Adršpachu. Plebán postoupil Hynkovi mlýn s rolemi a Hynek za to dal kostelu alodiální dvorec s dvojím poplužím. Roku 1413 zastoupil zemřelého plebána Ramše kněz Petr. V roce 1426 byl Hynkem z Náchoda, seděním na Červené hoře, podán kněz Adam, protože původní plebán Petr zemřel. V 17. století byl chrám filiální k Náchodu, od roku 1709 je opět farní. Po velkém požáru v roce 1591 byl teprve s podporou vrchnosti roku 1668 obnoven. V letech 1744-1754 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia knížete Piccolominiho v barokním slohu královéhradecký stavitel František Kermer. Kostel byl vystavěn oproti původnímu plánu s kratší lodí. K vysvěcení kněžiště došlo v roce 1746. Roku 1831 utrpěly požárem střecha a sousední zvonice. Literátský kůr, o kterém je zmínka v 18. století, neměl již v nové stavbě zvláštní kruchtu. V roce 1891 byly pořízeny nové oltářní svícny a roku 1897 šest párů skleněných konviček. 24. července 1910 sloužil kostel jako centrum krajského sjezdu katolického lidu. 10. června 1928 byl chrám místem konání vikariátního eucharistického sjezdu. 4. července 1929 byl kostel poškozen vichřicí. V roce 1932 byla zhotovena nová střecha na sanktusníku. Zhotovil ji Antonín Záliš, pokrývač ze Lhoty. V letech 1939-1940 proběhla rekonstrukce věže. Zároveň došlo k usazení nového hodinového stroje od J. Maška ze Železného Brodu. Roku 1941 byla opravena klenba oblouku mezi kněžištěm a chrámovou lodí, která byla poškozena zemětřesením v roce 1901. V letech 1942-1943 došlo k renovaci bočních oltářů, kazatelny a většiny soch. K opravě kostela došlo v roce 1956. O 10 let později byla vyměněna střešní krytina. Od 28. února 1964 je kostel se zvonicí památkově chráněn. Roku 1969 byl vymalován interiér. O 3 roky později došlo na opravu venkovních omítek. V roce 1978 bylo nainstalováno bicí zařízení k hodinám. Roku 1981 byla oprsvena sanktusová věžička. V roce 1988 byl vyměněn hodinový stroj z roku 1940 za nový. Roku 2004 byla provedena generální oprava celého pláště.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. Všechny jeho rohy jsou okoseny nebo zakulaceny. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště se dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933), jež jsou dílem místního řezbáře a sochaře Břetislava Kafky. Ke vstupní části obdélníkového půdorysu se připojuje loď o širší obdélníkové základně, k níž se přičleňuje pravoúhlý obdélník plackou sklenutého kněžiště se 2 křížem bez žeber zaklenutými oratořemi po stranách se čtvercovým přístavkem v zakončení stavby. Čelní stěna nese na vysokém soklu po stranách vstupu toskánské pilastry s vlysem a triglyfy a nad ním tympanon orámovaný římsou. Stěna je zakončena segmentovým štítem, který spočívá na atice a na jejích bočních koncích stojí ozdobné vázy. Štít nese kříž. Ve střední ose stěny je umístěn vchod s pískovcovým ostěním a nad ním kasulové okno. Klenba dvou placek je mezi širokými pásy, které vybíhají z pilastrů, mezi nimiž je zdivo strženo ve středu bočních stěn. Kolem oken jsou maltové šambrány. Kruchta je otevřena do lodi segmentovým obloukem a její zvlněné kuželkové zábradlí je vysazeno na 2 konzolách.

Původní rokokový oltář měl nad rokajovou řezanou predellou velký obraz sv. Jakuba na plátně (v roce 1776 ještě na oltáři nevisel), v mřížkovém, vykrajovaném rámci s nástavcem a po stranách 2 brány (sochy z nich stojí nyní ve výklencích lodi). Další hlavní oltář vznikl roku 1894. Současný pseudorenesanční hlavní oltář pochází z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu z počátku 19. století, visutá kazatelna pochází z doby kolem roku 1760 a má rokajovou i girlandovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice s nápisem: „TATO KRZTITNCE GEST VDIELANA KE CTI K CHWALE PANV LETA 1555, WIERZICI SE KRZTI K ZIWOTV WI BOHV.“ Kdy byly postaveny původní varhany, tak to nám zůstává tajemstvím. V roce 1856 byly nahrazeny novým nástrojem od Amadea Hanische, jenž byl opraven roku 1904 Antonínem Mölzerem. V roce 1952 došlo k přestavbě varhan a roku 1990 byl do staré skříně vestavěn nový nástroj, přičemž obojí zhotovila firma Organa (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=797).

Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvojicí vysokých barokních věží, jež měly být vztyčeny mimo vlastní kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla nakonec pouze jedna. Vysoká samostatná dvoupatrová hranolovitá věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou. Teprve v letech 1939-1940 byla dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a Ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Na všech čtyřech stranách věže byly obnoveny ciferníky. Současný elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově.

Původně ve zvonici viselo 6 zvonů a 1 v sanktusníku. První byl původně slit roku 1591 a měl na sobě text: „LETHA PANIE MDLXXXXI SLYT GEST TENTO ZWON KE CTI A CHWALE PANV BOHV OD MISTRA ELIASSE W HRADCY NAD LABEM“, později byl přelit, takže měl průměr 1,13 m, výšku 1,06 m, reliéf sv. Jana Křtitele a nápis: „Fusa Pragae a Carolo Bellmann caes. reg. aulico campanarum fusore 1842.“; druhý měl prvotní text: „DOMINE AD TE CLAMO PROPERA AD ME ET PERCIPE VOCEM MEAM. PS. 47. LYT W HOSTINYM OD MARTINA SSRETERA L. 1622.“, roku 1831 byl po ohni přelit, v roce 1894 opět od A. Děpolda v Praze; třetí byl slit roku 1904. Uvádí se, že byl od V. K. Červeného v Hradci Králové. Žádný takový zvonař však v tomto městě nepůsobil. Závod V. F. Červeného vyráběl hudební nástroje a byl pouhým objednavatelem nových zvonů, a to zejména u firmy Samassovy v Lublani. Mimo to byly až do roku 1831 na zvonici ještě další 3 zvony. Čtvrtý měl nápis: „HODIE SY VOCEM MEAM AVDIERITIS NOLITE OBDVRARE CORDA VESTRA PS. 95. A. D. 1745.“ a reliéf dvou cherubínů; pátý od zvonaře Františka Jakobce nesl text: „TENTO ZWON GEST PRELYT W GAROMERI 1739.“; šestý z roku 1755 měl nápis s chronogramem: „MORIENTIS SONO FATA SANCTAE BARBARAE HONORI DICATA A P. GEORGIO ADALBERTO STANIEK.“ Sedmý zvon v sanktusníku z roku 1831 měl výšku 0,39 m, průměr 0,44 m, reliéf sv. Václava na plášti a nápis: „Bohu: Essentrowy dobremu Zpráwcy, panstwj Wrchnjmu Bytost nassi děkugeme Gmena sy same neseme.“ Za 1. světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také za německé okupace byly všechny tři nové zvony – Ivan, Jakub a Jan – odvezeny a rozlity. Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. března 1959. Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela. V kostnici se nachází malý oltářík s obrazem Kladení Krista do hrobu z 1. poloviny 19. století. Více o farnosti a kostele zde: https://www.farnostck.cz.

Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Červeném Kostelci na mapě