Ohledně žlebského chrámu Páně se objevuje řada záhad, mnohdy možná způsobená tím, že docházelo k záměnám s obcemi téhož nebo podobného pojmenování. Podle jedněch pramenů toto městečko svůj kostel původně nemělo a bylo přifařeno k Markovicím, náležejícím ve 14. století pod čáslavský dekanát a kouřimský archidiakonát, podle druhých se tu nacházelo cisterciácké proboštství s kaplí Nanebevzetí Panny Marie a špitálem, založeným v roce 1370 Anežkou ze Žleb, vdovou po Hynkovi ze Žleb, kam se chodili modlit i ostatní obyvatelé Žleb (1. února 1377 byl dán podle jejího testamentu mnichovohradišťskému klášteru, aby zde bylo "chováno" 6 mnichů; vykonáno bylo pak bratry Petrem a Markvartem z Vartmberka na Kosti), přičemž tento areál mohl být právě v těchto místech a kaple v položení současného svatostánku. Jak tomu bylo doopravdy, tak to se nám již sotva podaří zjistit, avšak tak blízko řeky a bývalého hradního mostu je položení chrámu Páně dost divné a spíše nám nepřímo vychází, že skutečně vznikl až v pozdním období, kdy již nebylo kolem místa. Navíc jeho zvonice se nachází na opačném břehu Doubravy a shlíží tak na kostel z vysokého kopce. Jednoznačně však nemůžeme vyloučit ani to, že zdejší kaple či kostel byla zničena při dobývání a zboření hradu za Markvarta ze Stráže či při jeho zničení Siroky roku 1427.
O existenci žlebského kostela pak víme v roce 1540, kdy měl být vybudován nákladem Kuneše Bohdaneckého z Hodkova (založen však musel být o něco dříve, čehož důkazem může být kalich s letopočtem 1531 a nápisem: "Kuness z Hodkova"). Roku 1587 byl poškozen povodní, takže musel být následně obnoven. Jak hovoří František Beckovský: "Řeka Daubrava, když se do ní rybníci potrhaly, tak se rozvodnila i jiní potokové, že v Žlebích voda okny skrze kostel šla." Nakonec byl během třicetileté války vyloupen a poničen, po Bílé hoře pak spravován jedním polským farářem, který měl na starosti najednou tyto farnosti: ronovskou, žlebskou, potěžskou, chotěbořskou, krchlebskou a klukeckou, což nám dokládá list čáslavského děkana P. Jindřicha Hoffmanna ze 4. června 1635, v němž si stěžuje na špatnou správu a prosí kardinálova zástupce Viléma z Zumakru, aby mu byly některé kostely vydány do správy, protože situace byla tehdy až neúnosná, vždyť v chrudimském kraji spravovalo 19 farářů 62 kostelů! Mnoho se však nezměnilo, takže ještě roku 1702 byl uváděn jako pustý. V roce 1714 došlo k jeho přestavbě, zvýšení presbytáře a lodi a přístavbě oratoře, sakristie a křížem zakončené věže, ale i zde se prameny rozchází, někteří tvrdí, že byl starý kostel zbourán (Václav Jedlička), jiní hovoří o pouhé přestavbě. Roku 1749 byl před kostelem vztyčen dřevěný misijní kříž. V roce 1775 pak mělo dojít k přístavbě severní kaple. Dalšími opravami prošel v letech 1783 a 1785. Podle dochovaných záznamů nabízel Adam kníže z Auersperku nově vystavěný kostel ve Žlebech evangelíkům z Čáslavska, protože královéhradecký biskup měl odmítnout jeho posvěcení, ale byl jimi odmítnut, protože po nich chtěl, aby se přihlásili pouze k augsburskému vyznání. Roku 1800 došlo k přemístění hřbitova a v roce 1822 k vybudování samostatné hrobky šlechtického rodu Auersperků, držitelů žlebského panství, a to v podobě kaple. Když projektoval a řídil přestavbu zdejšího zámku architekt František Schmoranz, tak měl hovořit i do změn v tomto kostele. 28. června 1876 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. Josef Jan Evangelista Hais. Při obnově v roce 1896 bylo pořízeno do kostela nové zařízení. 7. května 1900 zde udílel svátost biřmování královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych a v červnu 1903 tu konali sv. misii pražští redemptoristé, kteří tu uspořádali první od roku 1749 již v předchozím roce, kdy byl na památku slavnostně vztyčen 4. května 1902 dřevěný kříž. 18. září 1910 zde byl slavnostně posvěcen svatováclavský prapor katolických organizací žlebské farnosti. Roku 1913 byla královéhradeckým biskupem Msgre. ThDr. Josefem Doubravou posvěcena knížecí hrobka. V letech 1913-1914 došlo k obnově exteriéru i interiéru svatostánku, a to v souvislosti s návštěvou předem jmenovaného 12.-14. června 1914. V roce 1960 došlo k opravě krovu a střechy, jež byla pokryta novou taškovou krytinou. 31. prosince 1966 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/kostel-narozeni-panny-marie-15255457). Přesto se s ním mnoho nedělo, neboť chyběly peníze a vůle na straně státu v souvislosti s církevními objekty přílišná nebyla, takže vše zůstalo až na období po sametové revoluci, což je vidět ještě dnes např. na přilehlé Auersperkovské hrobce.
Jedná se o jednolodní objekt s valbovou střechou, s trojboce zakončeným presbytářem, se sakristií na jižní straně a s hrobní kaplí na severní straně lodi. Nad chórem pak vidíme polygonální sanktusník s oplechovanou jehlancovou helmou. V presbytáři i v lodi jsou po přestavbě ploché stropy na fabionu a na nich nástropní malby. V presbytáři pak nalezneme navíc mariánský monogram, v lodi jsou naopak do dvojice zrcadel vymalované výjevy Narození a Nanebevzetí Panny Marie, jež bývaly velmi kvalitní, ale došlo k jejich poškození pozdější přemalbou. Stěny presbytáře a lodi jsou členěny lizénami a profilovanou hlavní římsou. Okna, jichž je pětice, jsou opatřena plochými štukovými rámy s klenáky. Hlavní vstup je situován na západě a je pravoúhlý. Boční jižní portál je opatřen stlačeným záklenkem a štukovým rámováním s klenákem. Vítězný oblouk je nečleněný a nad sakristií je oratoř, jež je otevřená do chóru.
Současné zařízení je veskrze nové, protože to původní bylo několikrát odcizeno nebo zaniklo různými neštěstími, zejména však povodněmi v letech 1734, 1804, 1897 a 1908 (tehdy byl v kostele i hrobce 1 m vody), od nichž bylo Žlebům prakticky odpomoženo až vybudováním pařížovské přehradní nádrže (viz
https://www.farnostzleby.cz/?id=historie.php&idm=0). Mezi původní vybavení můžeme zařadit kamennou křtitelnici z roku 1627. Hlavní oltář s rokokovými motivy byl upraven v roce 1875 a nese obraz od Vavřince Mayera (též psán jako Laurentius Majer) z téhož století. Trojice bočních oltářů - sv. Josefa, Panny Marie a Jana Nepomuckého - je pseudoklasicistní a dokončena byla roku 1896. Rokokovým ornamentem a řezanou výzdobou pokrytá kazatelna vznikla ve 2. polovině 18. století, mramorová křtitelnice je z roku 1627. Původní varhany byly nahrazeny v roce 1902 novým nástrojem od Antonína Mölzera, ten byl přestavěn roku 1914 bratry Augustinem, Josefem a Bohumilem Paštikovými (viz
http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2701). Kromě toho je třeba zmínit šestici figurálních a čtveřici znakových kamenných renesančních náhrobníků z 2. poloviny 16. a z počátku 17. století a klasicistní náhrobek Vilemíny kněžny Neuperg-Auerspergové z období po roce 1775, nacházející se v přistavěné severní kapli. V plackou sklenuté čtvercové hrobce s kaplí sv. Kříže se nachází náhrobek Adama a Vilemíny Auersperkových z období kolem roku 1780 a mramorový klasicistní obelisk s dvojicí alegorických figur od neznámého italského sochaře.
Samostatná zvonice štenýřovovzpěradlové konstrukce se zděným přízemím a bedněným patrem, která se snad od počátku 19. století nachází naproti nové škole na kopci nad řekou Doubravou na její opačné straně a opravy střechy se dočkala např. koncem 60. let 20. století, pak obsahovala původně trojici renesančních zvonů - největšího Marka, prostřední Marii a nejmenší Annu, přičemž zvon s reliéfem sv. Marka a sv. Lukáše má průměr 112 cm, výšku 72 cm a nese nápis: "Tento zwon dielan gest ke czti a chwale Panv Bohv za panna Kunsse Bohdaneckeho z Hodkova a na Zlebech Girsik Klabal vdielal 1550. GA HLAS VOLAGICIHO NA POUSSTI SPRAVTE CESTU PANIE. SLYS IZRAELY GA GSEM PAN BUH TVUG KTERIZ GSEM TIE VYVEDL ZEMMIE EGYPSKE Z DOMU SLUZEBNOSTI. NEBUDESS MITI BOHU GINYCH NEVEZMESS GMENA BOZIHO NADARMO." a zvon s reliéfem Panny Marie s Jezulátkem má průměr 92 cm, výšku 74 cm a je na něm text: "Letha panie MDXXXIII tento zwon vdielal mistr Girzik przimim Klabal. Ke czti a chwale pana boha geho swate matce." Rekvizice 1. světové války v roce 1916 zapříčinila ztrátu dvou zvonů - prvního bez letopočtu s průměrem 61 cm a s nápisem: "Mathias Marcus, Lucas Johanes" a druhého z roku 1728 o průměru 61 cm, s reliéfem sv. Jana Nepomuckého a s textem: "Tento zvon jest slitý ke cti a chvale Panu Bohu všemohoucímu a svateho Jana Nepomuckého nákladem záduší a vrchnosti žlebské. Hat mich gegossen Franc Schönfeld." Úplně poslední změnou u ní se stala úprava jejího okolí v roce 2017 (viz
https://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/ve-zlebech-upravili-prostor-u-zvonice-20170817.html). Na závěr dodejme, že povodňové škody na kostele se dostaly i do literatury, zmíněny jsou např. v knize Františka Šupky "Pro peníze" a v tomto chrámu Páně byl pokřtěn mj. loukář a spolupracovník Josefa Skupy Karel Novák (1. listopadu 1862 Žleby - 24. srpna 1940 Klatovy).