Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích

O lobkovické plebánii se dozvídáme ze soupisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležela pod chluminský dekanát a pražský archidiakonát. Tehdy bylo odsud odváděno králi 12 grošů pololetního desátku a mimo faráře zde byla dvojice oltářníků. Roku 1350 došlo ke směně far mezi Mikolášem z Lobkovic a Otíkem z Lobče. 11. září 1357 (jinde se uvádí až rok 1367) si směnil zdejší plebán Oto faru s Mikolášem z Debře, po jehož odchodu sem byl uveden plebán Heindlin. Po jeho smrti byl 1377 dosazen do Lobkovic Mikuláš z Třeboně. 19. srpna 1390 byl v chrámu Páně založen oltář sv. Kateřiny se stálým kaplanem, o což se zasloužil svým nadáním Jan Čúch ze Zásady. 17. září 1393 došlo k nastolení plebána Jana z Třeboně. Po něm spravoval lobkovickou faru plebán Martin. Po jeho úmrtí byl 27. července 1403 podán na jeho post Čeněk ze Smolnice. Po něm pak přišel plebán Václav a po jeho dvouletém působení ho zastoupil 26. srpna 1407 štětský plebán Tomáš, přičemž lobkovický plebán Václav odešel do Štětí. Za husitských válek přišly Lobkovice o faru, takže byly až do roku 1622 přifařeny ke Kojeticím a následně až do roku 1830 do Kostelce nad Labem. První velká přestavba původního gotického chrámu Páně byla provedena kolem roku 1700. V roce 1791 byly staré náhrobníky v kostele odstraněny, a to když se opravoval hlavní oltář a podlahy. Roku 1831 bylo založeno při kostele lokální kaplanství a o 2 roky později byla stržena stará dřevěná věž a místo ní byla vybudována nová zděná. 9. července 1857 zde proběhla v rámci kanonické vizitace sv. biřmování. V roce 1875 proběhly opravy kostela, zvonice a fary, jejichž předběžný účet byl spočítán na 238 zlatých a 75 krejcarů. O 2 roky později byla obnovena střecha svatostánku, jejíž předběžný odhad činil 663 zlatých. 12. července 1878 se uskutečnily v rámci kanonické vizitace mše sv., kázání a biřmování, a to celkem 143 lidí. V roce 1887 byl pořízen nový hlavní oltář, jehož architektura vyrůstala z predelly na způsob starých arch se 3 obrazy, plán pocházel od Josefa Scheiwla a realizaci provedla řezbářská firma Josefa Krejčíka z Prahy. Roku 1898 došlo k opravě sešlého bočního oltáře z roku 1693, kterou provedl Umělecký ústav pro sochařství, řezbářství a vnitřní zařízení chrámové Antonína Kindermann-Amlera z Prahy. Ten rovněž zhotovil nové kostelní lavice. 23. února-2. března 1913 se uskutečnila v kostele sv. misie, kterou konali pražští redemptoristé. V roce 1937 byla dokončena obnova vnitřku i vnějšku kostela. Zároveň byl vymalován podle návrhu Ing. arch. Jar. Fidry a z bývalého postranního oltáře se stal hlavní oltář. 31. prosince 1966 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-2149061). V posledních letech probíhá postupná obnova tohoto chrámu Páně, např. v roce 2005 bylo provedeno odvodnění, oprava střechy a fasády a roku 2008 došlo na další opravy fasády.

Jedná se o orientovaný jednolodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky, sakristií po severní straně presbytáře a předsíní na jižní straně lodi, přičemž nad presbytářem je situována sanktusní vížka. Západní průčelí je pak trojosé, má lizénové rámce, v ose obdélný portál s rozeklaným segmentovým štítem a obdélné okno se segmentovým záklenkem, obdélný štít s volutovými zdmi, pilastry, lizénovým rámcem a zdobným polem a trojúhelným zakončením. Boční fasády lodi i trojboký závěr s opěráky člení lizénové rámce a obdélná okna se segmentovým záklenkem. Na severní straně je průčelní kulisa, kryjící severní stranu čtvercové sakristie a část zdiva bývalé věže, na níž je lizénový rámec se zdvojenými lizénami, obdélné okno se segmentovým záklenkem a obdélný štít s nikou, štítovým trojúhelníkem a křídlatými zdmi. Předsíň s polokruhově ukončeným vchodem má nárožní lizény a štít s pilastry a polokruhem proloženou římsou. P5,52 m široký a 5,4 m dlouhý presbytář je zaklenut křížovou žebrovou klenbou, naopak 10,11 m dlouhá a a 7,8 m široká loď je plochostropá. Portál do sakristie je hrotitý se zkoseným a vyžlabeným ostěním. Kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov obehnaný ohradní zdí se 4 bran, z nichž východní a severní jsou zazděné. Na severním okraji hřbitova se nachází hrobka Františka Palackého z roku 1860, přičemž jako první zde byla pohřbena jeho manželka Terezie, roz. Měchurová. Za dobu své existence prošla několika opravami, např. v roce 1926, a to z toho důvodu, že k hrobu tohoto "otce národa" putovaly každoročně až bombastické národní pouti.

Většina kostelního zařízení vznikla v 18. století. Hlavní oltář je rámový z velkolistého akantu a má pocházet z roku 1693 (viz https://www.nockostelu.cz/kostel/645/), i když dnes obsahuje novodobé obrazy (původně šlo o boční oltář sv. Jana Křtitele, kde byl vyměněn hlavní obraz, ale horní malba zůstala stejně jako vše ostatní stejná); kazatelna a lavice jsou rokokové; cínová hladká křtitelnice s poprsím sv. Jana pochází z roku 1682. V presbytáři nalezneme renesanční mramorový reliéfní figurální rodinný epitaf z roku 1595. Původní varhany byly zhotoveny v roce 1743 neznámým pražským varhanářem a k jejich opravě došlo v letech 1750 a 1792 (Johann Josef Roth). Současný nástroj zhotovil Josef Prediger v roce 1873 a opravou prošel roku 1900 (Bohumil Paštika; viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2019), když byly předchozí varhany prodány v roce 1872 za 50 zlatých.

Samostatná nízká zděná hranolová zvonice z roku 1833, jež je členěna soklem, lizénovými rámci a profilovanou římsou, má na západní straně pravoúhlé dveře, okna jsou oblouková s maltovými rámci. Stanová střecha je zakončena makovicí a křížkem. Původně v ní byla umístěna trojice zvonů - první o průměru 73 cm, výšce 57 cm a s nápisem: "LETA PANIE MDXLVI SLIT GEST ZWON OD MISTRA MATIEGE SSPICE."; druhý o průměru 90 cm, výšce 68 cm a s textem: "VALENTIN LISSIAK HAT MICH GEGOSSEN IN DER KÖNIGL. KLEINEREN RESIDENTZSTAT PR. PRO CAMPANILI LOBKOWITZENSI PRIVS ANNO 1495 TO DEI VENERATIONI ET HONORI EXOPTATE FVSA EX HOC 1744 TO ANNO PROSPERE EXORTI GVBERNII FERDINANDI DYNASTAE SAGANEI, PIIQVE PRINCIPIS ET REGENTIS DOMVS LOBKOWICEAE 1° EX AERE LOBKOWITZENSI REFVSA INSONET INDEMNITER EXCITET SONANTER CIEAT FORTITER ITA FIBRIS EXOPTATVR EXORANTER." a třetí o průměru 60 cm, výšce 50 cm a s nápisem: "O GOTT LAS DIR BEFOLLEN SEIN DIE GLOCKEN AVCH DIE KIRCHEN DEIN. LETA 1679 TENTO ZWON GEST PRZELYTY KE CZTI A SLAWIE NEGSWIETIEGSSY TROGICZE SWATE K ZADYSSY NA NEBE WZETI PANNY MARYGE WE WSY LOBKOWICZYCH. GOS MICH FRIDERICVS SCHOFELT IN DER ALT STATT PRAG ANNO 1679.", do té doby umístěná v její předchůdkyni. Naopak sanktusový zvon nepřečkal rekviziční období 1. světové války.