Loading...
Že je kolínský chrám sv. Bartoloměje přes všechny pozdější úpravy dodnes chloubou gotické architektury i stavitelů katedrál, ví asi každý. Ne všem se ovšem možná podařilo si v klidu projít jeho interiér a zblízka pohlédnout na krásu věnce chórových kaplí. A právě svatobartolomějský vysoký chór je spojován se jménem velkého Mistra svého oboru, tedy s Petrem Parléřem.
Jestliže architektura kaplí 23 m vysokého chóru zůstává nádhernou ukázkou gotického stavitelství II. poloviny 14. století (připomínající zvenku styl cisterciáckých staveb), tak jejich mobiliář už je – celkem nepřekvapivě – téměř výhradně barokní nebo dokonce historizující. Věnec šesti chórových kaplí charakterizuje jejich trojboký závěr umístěný mezi mohutnými trojbokými vtaženými opěrnými pilíři, které je od sebe oddělují. Půdorysem kaplí je lichoběžník.
Budeme-li kolem kaplí procházet od jihu k severu, uvidíme je v pořadí Svatováclavská, Svatojánská, Šperlinkovská (původně sv. Barbory), Řeznická, Sladovnická a Mlynářská. Všechny kaple byly postupně restaurovány od 90. let minulého století do roku 2014 a následně před ně byly instalovány mříže, které mají chránit zrestaurovaný mobiliář. I díky těmto kaplím je kolínský kostel sv. Bartoloměje řazen mezi naše nejvýznamnější gotické památky i k několika málo chrámům katedrálního typu
Na závěr ještě pár základních informací k jednotlivým kaplím:
Mlynářská kaple byla financována cechem mlynářů a pekařů. Mobiliář je převážně rokokový (oltář sv. Aloisie, plastiky sv. Kosmy a sv. Damiána). Postmoderní Jiřičkova vitráž pochází z roku 1967. Od roku 1750 je zde pohřben někdejší děkan Antonín Formandi.
Sladovnická kaple je jistě blízká všem milovníkům zlatavého moku. V kapli je pohřben nejen posel krále Jiřího z Poděbrad Jan II. Žehrovský z Kolovrat, ale také dva kolínští rychtáři. Mobiliář je převážně neogotický (oltář Panny Marie Lurdské, okenní vitráž se sv. Barborou, Annou, Václavem a Antonínem Paduánským.
Řeznická kaple připomíná patrony z cechu řezníků a téměř celý její prostor vyplňuje barokní oltář sv. Kříže z roku 1737 od chrudimského sochaře Ignáce Rohrbacha. Součástí oltáře je sousoší Kalvárie. Kapli uzavírá renesanční mříž z roku 1600.
Šperlinkovská kaple je v podstatě hrobkou této měšťanské rodiny. Gotický oltář sv. Barbory ze 14. století byl v roce 1744 barokně upraven a jeho součástí se staly Rohrbachovy sochy andělů. Najdeme zde i pozdně gotický náhrobek hejtmana Václava Valkouna z Adlaru nebo pseudogotickou vitráž z roku 1898 na které jsou zobrazeni sv. Jan Křtitel, Anna, Alois Gonzaga a Františka Římská.
Svatojánská kaple získala jméno podle oltáře sv. Jana Nepomuckého. Ten však v roce 1910 nahradil oltář sv. Floriana z roku 1802. Jeho součástí jsou soudobé i rokokové obrazy a plastiky. Zaujme renesanční náhrobek Aleny Říčanské nebo Urbanova vitráž Ukřižování Páně z roku 1908.
Svatováclavská kaple má jméno podle oltáře odstraněného počátkem 20. stol.tí a jejím patronem bylo literátské bratrstvo provozující chrámovou hudbu. Současný barokní oltář Narození Páně pochází z 18. století. V kapli najdeme skulptury Boha Otce a andělů od kutnohorského sochaře Ondřeje Eiglera, oltářní obraz podle předlohy Hanse von Aachen, kopii Pražského Jezulátka z konce 18. století nebo obraz Petra Brandla Umučení sv. Bartoloměje z roku 1734. Urbanova vitráž z roku 1908 zobrazuje sv. Jana Nepomuckého, Prokopa a Aloise Gonzagu.