Kolín – Brandlova ulice
Aniž by si to možná návštěvníci někdejšího královského města uvědomili, je Brandlova ulice tím nejzajímavějším, co jim může Kolín nabídnout. Mnohé ovšem naznačí jíž fakt, že se tato ulice až do léta roku 1921 nazývala Kostelní. Brandlova ulice totiž prochází Bartolomějským návrším, což je nejcennější – a pro mnohé jistě i nejkrásnější - část zdejší městské památkové rezervace. V jižní části Brandlovy ulice tak najdeme hlavní dominanty města a zdejší národní kulturní památku, tedy areál chrámu sv. Bartoloměje se samostatně stojící zvonicí.
Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje je jednou z našich nejvýznamnějších stavebních památek i dokladem zájmu českých panovníků o město Kolín. Zakladatelem chrámu a jeho prvním stavebníkem byl totiž král Přemysl Otakar II., druhým stavebníkem pak Karel IV. Díky Otci vlasti tehdy stavbu projektoval a vedl přímo nejvýznamnější královský stavitel, tedy Petr Parléř. Ten provedl tzv. IV. etapu výstavby chrámu a jeho zásluhou vznikl vysoký katedrální chór s věncem kaplí. S kostelem jsou však dodnes spojována i další velmi slavná jména, jako např. Petr Brandl, Josef Mocker nebo František Bílek. Stavba současného chrámu byla zahájena v 60. letech 13. století, Parléřova etapa zahrnuje období od roku 1360 do počátku 15. století a k obnově chrámu pak došlo v závěru 19. století.
Pozdně gotická zvonice byla postavená v roce 1504 mistrem Bartošem. Původně se nacházela v severozápadním rohu hřbitova u kostela sv. Bartoloměje. Byla přitom postavena jen proto, že došlo ke statickému narušení severní chrámové věže. Zvonice byla upravena po velkém požáru v roce 1796, kdy byla zničena střecha, zvonová stolice, vnitřní schodiště, starobylé hodiny i dřevěný můstek, kterým se do zvonice vstupovalo z hudební kruchty chrámu. O rok později byl v nejvyšším patře věže zřízen jednopokojový byt hlásného, ke kterému náležel kozí chlívek v I. patře. Po dalším požáru zvonice v roce 1869 se dokonce uvažovalo o jejím odstranění. Dnes zde najdeme mj. lapidárium a klenotnici.
Bylo by ovšem velkou chybou, kdybychom se zaměřili jen na kostelní část Bartolomějského návrší. Na této – jen asi 100 m dlouhé - ulici totiž najdeme také několik velmi zajímavých a historicky významných domů.
Ten první – a možná i nejnápadnější – je označen tabulkou s č. 17. Jedná se o dům, který vznikl v roce 1527 rozdělením gotického domu z roku 1480. Po roce 1687 byl tento přestavěn barokně a jeho dnešní podoba vznikla po požáru v roce 1796. Historizující sluneční hodiny sem byly ovšem umístěny teprve v roce 1975.
Nejznámějším je naopak dům s číslem 27. Je znám jako Červinkovský a sídlí zde velmi důležitá „odnož“ Regionálního muzea. Původně se jednalo o středověký věžový dům, jehož nejstarší částí je raně gotický suterén (polovina 13. století) s křížovou klenbou a záklopovým stropem. Dům byl rozšířen v roce 1270 a v II. polovině 14. století. Následovaly další přestavby (renesanční i barokní), ta poslední však byla vyvolána bombardováním spojeneckých vojsk v roce 1945. Za zmínku také jistě stojí fakt, že se v tomto domě narodil známý malíř Rudolf Kremlička.
Opomenout, samozřejmě, nemůžeme ani dům s č.p. 25. Jedná se o kamennou jednopatrovou gotickou budovu děkanství, která byla postavena v II. polovině 13. století. Postupně ji pak čekala vrcholně gotická přestavba, přístavba raně barokního traktu i opravy vynucené náletem spojeneckých vojsk v březnu roku 1945. Pro mnohé zde bude asi nejzajímavější sochařská výzdoba – na jižním průčelí je totiž osazena deska s reliéfem kolínského děkana Hynka z Ronova, na východním průčelí pak můžeme vidět sochy sv. Judy Tadeáše a sv. Víta.
Příspěvky z okolí Kolín – Brandlova ulice





