Klobouky u Brna – dřevěný větrný mlýn

Nad dvouapůltisícovým jihomoravským městečkem Klobouky u Brna se tyčí dominanta kraje a cenná technická památka, tedy starý dřevěný větrný mlýn německého typu, ke kterému vede červená turistická značka. Toliko většina informačních pramenů. Ve skutečnosti se jedná víceméně o novostavbu a pokud si ji chceme prohlédnout, musíme sledovat značku žlutou. Toto konstatování by ovšem zase bylo mírně nespravedlivé, protože svou historii tento „beraní větřák“ má. Na místě původní stavby byl totiž v letech 1983 až 1985 „vztyčen“ starý mlýn, pocházející z Pacetluk na Kroměřížsku. Takže ta technická i kulturní památka je vlastně na místě a sláva, která v Kloboukách na konci září 2015 vypukla, jasně dokládá, jak jsou místní na svůj „větrník“ pyšní.

Ono se není, co divit, protože podle historických pramenů stávalo svého času v Kloboukách celkem osm větrných mlýnů, které však postupně zanikaly. Na konci 19. století zůstávaly ještě čtyři, v roce 1905 už jen jediný. Poslední ze zdejších mlýnů byl postaven roku 1748 a byl tehdy majetkem zábrdovického kláštera. Po jeho zrušení převzalo mlýn postupně mnoho soukromých majitelů; tím posledním byl František Bitomský, a to od roku 1934. Jednalo se o mlýn celodřevěný, německého typu, který je nazýván rovněž sloupový nebo beraní. Jako většina stál na jižním kopci nad městečkem. 14,5 metru vysoká stavba, se stranami i šířce 6 m, byla vytvořena podle projektu tesaře Jana Riglera. V roce 1938 chtěl mlýn jeho majitel rozebrat a prodat jako stavební materiál, čemuž zabránil Památkový ústav v Brně ve spolupráci s Obecním úřadem v Kloboukách. Mlýn následně odkoupila Občanská záložna v Kloboukách, která také zafinancovala jeho renovaci a mlýn už poté sloužil jen jako historická památka. V roce 1945 byl při osvobozování Klobouk mlýn zasažen a vyhořel do základů. Tím na „dlouhý“ čas končí historie větrných mlýnů v Kloboukách u Brna.

Bohatá historie zdejších větrných mlýnů byla obnovena v 80. letech minulého století, kdy skupina místních nadšenců zajistila hlavní části podobné stavby a převezla je do Klobouk. To se psal rok 1982. Ve zmíněných letech 1983 až 1985 (např. v roce 1984 bylo doplněno vnitřní vybavení a byly osazeny lopatky) byl pak mlýn renovován a postaven na původním místě, kde stával poslední zdejší větřák. Veřejnosti byl tento mlýn zpřístupněn 1.6.1985 a Kloboučané se dodnes právem chlubí, že mají jeden z mála větrných mlýnů v České republice, který má zachováno kompletní vnitřní vybavení a navíc je plně funkční.

Mlýn je dnes tedy takovým malým technickým muzeem, které bývá veřejnosti zpřístupněno o víkendech v období od 1. května do 30. září (sobota 14,00 – 17,00 hod., neděle 10,00 – 12,00 hod. a 14,00 – 17,00 hodin). Doba prohlídky je přibližně 45 minut, vstupné je 30,- Kč (děti polovic) a fotografování i filmování je povoleno bezplatně.