Kaple sv.Vintíře pod Javornou

 

Kaple sv.Vintíře u Eisnerova dvora

 

Kaple sv. Vintíře stojí na louce nad bývalým Eisnerovým dvorem. Německý název dvora byl Eisingerhof.

 

Eisnerův dvůr stával pod obcí Javorná, nad silnicí vedoucí z Klatov do Železné Rudy. Kolem poloviny 17.století zde zprovoznil sklářskou huť Hans Preissler. Novou sklárnu vybudoval v místech pozdějšího Eisnerova dvora. Hans Preissler vedl sklárnu do roku 1682, kdy ji převzal jeho zeť Johann Jakub Eisner, který se oženil s jeho dcerou Annou Marií. Nový majitel přeložil sklárnu asi roku 1698 na nové místo, na Brunst. Sklárna vyráběla vynikající duté sklo, okenní kolečka a také páteříky. Duté sklo odtud odebírali pravidelně například zušlechťovatelé skla ze severních Čech.  V letech 1869-1890 to bývala osada obce Seewiesen (Javorná) v okr. Sušice, v dalších letech jako osada zanikla. Dnes na jejím místě vyrostla chalupářská a chatová rekereační osada.

 

Kapličku nechala v roce 1792 postavit nad jejich dvorem rodina Eisnerů. Pak přešla do vlastnictví rodiny Denků. Rodina Denků šla po válce do odsunu. Od té doby se prováděly pouze drobné opravy, které nestačily a pomalu se dostala do dezolátního stavu.

 

Špatný stav kaple se nelíbil tamním chalupářům a lidem z okolí. Ti se domluvili a kapli v průběhu září 2014 opravili. V říjnu, době svátku poustevníka Vintíře, uz mohla být velhartickým farářem Vendelínem Zboroněm vysvěcena. V roce 2015 zde bude sloužena poutní mše o svátku poustevníka Vintíře dne 10.10.2015.

 

A jak je to se zasvěcením kaple? Je označení svatý správné? Nebo je jen blahoslavený Vintíř?

 

Vintíř (asi 955 – 1045) pocházel z bohatého a vlivného durynského rodu. Mnichem benediktýnského řádu se stalaž v pokročilém věku. Neuměl číst ani psát, přesto dokázal vést složitá diplomatická jednání a udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem a Břetislavem. Na sklonku svého života se uchýlil jako poustevník na Šumavu. Poustevnu si založil pod vrcholem Březníku nedaleko dnešních Hartmanic.Jeho stopy ale nacházíme i na dalších místech Šumavy, např. na Mouřenci nebo v Dobré Vodě pod Březníkem. O životě i smrti Vintíře se dochovaly nejrůznější pověsti a legendy.  

 

Když v roce 1045 Vintíř zemřel, byl na základě svého přání pochován v Břevnovském klášteře. O jeho kanonizaci se snažil již Přemysl Otakar II. roku 1254. Ten hodlal k chrámovým patronům v Břevnově kromě Benedikta a Vojtěcha připojit také Vintíře. Jeho snahy však utkvěly na mrtvém bodě. Později byl pouze prohlášen za blahoslaveného.

 

To znamená, že proběhla tzv. beatifikace, která je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. prohlášení za svatého v katolické církvi). Tímto se církev se zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu.Může jí být zasvěcen kostel či oltář. Předpokladem k ukončené beatifikaci je také jeden doložený zázrak. Uctívání blahoslaveného je většinou lokální, neplatí univerzálně pro celou církev.

 

 

 

Vintíř patří mezi osobnosti uctívané jak na bavorské straně hranic, tak v poslední době opět i na straně české. Většinou se píše či mluví o Vintířovi jako o svatém. V Německu byl dlouhodobě uctíván jako svatý. Na rozdíl od Čech (ačkoliv byl v některých obdobích jako historická postava hodnocen záporně),  kde bývá označován jako "blahoslavený poustevník" a nefiguruje mezi českými světci. V Německu, i když je v řadě světců na posledním místě, je oslavován jako svatý.

 

A aby nebylo málo zmatků, tak na www.mapy.cz je kaple nad Eisnerovým dvorem označena jako Nejsvětější Trojice:-)