Kaple Panny Marie Sněžné na Žernově

Na místě dnešní kaple a zahrady čp. 3 stával nejspíše panský pivovar. Mezi důkazy jeho existence by měly náležet nálezy zbytků nádob středověkého původu. Pokud se však nejednalo jen o pouhou skládku. Ty byly zakládány ve všech dobách a nejsou tak novodobým vynálezem, jak by se mnohdy zdálo.

Dlouhou dobu se chodívali zdejší obyvatelé modlit mimo obec a mrzelo je, že rovněž v jejich obci není alespoň malá kaplička. O výstavbě kaple bylo rozhodnuto za rychtáře Davida Záliše z čp. 13. Kvůli tomu se v roce 1776 vydali do Červeného Kostelce k faráři P. Václavu Nývltovi. Ten jejich nápad s radostí schválil a tamní učitel jim sepsal žádost na biskupskou konsistoř. Hned následující rok se začalo v Šibeniční rokli s lámáním kamene. Nalámaná opuka se však přes zimu rozsypala, takže musel být vytěžen nový kámen. Tentokrát pod rýzmburským sadem, kde je kvalitní pískovec. Následně byly vyměřeny a položeny základy a 19. května 1778 nastoupili zedníci, kteří pracovali pouze do 7. července téhož roku. Přerušení stavby měli na svědomí pruští vojáci, kteří vpadli na severovýchod Čech, a to včetně Žernova.

V říjnu téhož roku se Prusové museli stáhnout, ale po sobě nechali tak vydrancovanou zem, že nebylo pomyšlení na nějaké pokračování ve stavbě, natož na to najít peníze, kterých byl nedostatek na pouhou obživu, natož na nějakou výstavbu. K obnovení stavby bylo přikročeno až v roce 1780, kdy byla kaplička také dokončena a zasvěcena P. Marii Sněžné. Její délka tehdy dosahovala 4 sáhů a šířka činila 2,5 sáhu. Do šindelem pobité vížky byl zavěšen zvonek, který býval dříve na lípě před čp. 18, a sluneční hodiny. Asi 40 kg vážící zvonek byl ulit roku 1752 a jsou na něm reliéfy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Václava.

Před rokem 1814 byla v lese nalezena jedním mládencem z „(duchovní) osady náchodské“ monstrance, a když se na úřadě o ni nikdo nehlásil, zakoupil ji za 50 zl. rychtář Josef Khol z čp. 19 pro zdejší kapli. Chybějící podstavec k tomuto bohoslužebnému náčiní nechala zhotovit obec za 37 zl. První poutní slavnost byla povolena za rychtáře Josefa Khola z čp. 19, a to po opakovaných a snažných prosbách u biskupské konsistoře. Slavena byla nakonec v neděli před sv. Václavem roku 1814.

23. září 1877 byla vysvěcena nová křížová cesta. V roce 1886 František Rýdl z čp. 14 a Antonín Kolísko z čp. 10 zadali náchodskému malíři Hejzlarovi zhotovit nový obraz Panny Marie za 40 zl. Roku 1892 byla střecha pokryta plechem. Časem však kaple kvůli své velikosti přestala vyhovovat. Za rychtáře Antonína Joudala z čp. 7 dala podnět k jejímu rozšíření Barbora Maršíková, vdova po místním hostinském, jež na tento účel darovala 500 zl. Později se přidali další štědří dárci, takže finanční základ pro zahájení stavby byl dán dohromady. Průčelí kaple bylo posunuto severním směrem (loď prodloužena o 6 m), vestavěn kůr a z východní strany přistavěna sakristie. Celkové náklady na rekonstrukci činily 2 327 zl., z nichž obec musela uhradit 1 546 zl. Slavnostní otevření rozšířené kaple se uskutečnilo o posvícení 24. a 25. září 1898. Téhož roku obchodník František Ducháč daroval do kaple sochu Pany Marie Lurdské, pro kterou nechal zhotovit za 150 zl. postranní oltář. O 2 roky později byly na oltář zakoupeny sošky 2 andělů, jež vyšly na 65 zl. V roce 1902 byla kaple vymalována a František Rýdl z čp. 3 do ní věnoval nový boční oltář se sochou Panny Marie Bolestné za 460 K a o 6 let později nechala obec pořídit nový oltářní kámen pro hlavní oltář, který byl konsekrován předchozího roku a byly do něho vloženy ostatky sv. mučedníků Basilia a Basiliana.

Pravidelné bohoslužby se zde od té doby konaly ve čtvrtek po Popeleční středě s rozdáváním popelce, 4. května na den sv. Floriána na odvrácení požáru, který před léty obec často sužoval, 5. srpna, v den P. Marie Sněžné, k jejímuž uctění je zdejší kaple zasvěcena, a v neděli před sv. Václavem (posvícení). Od 10. března 1964 je objekt památkově chráněn. O 2 roky později byl opraven její interiér, který byl následně vybílen. Nástropní malby provedl Jiří Jelínek z Českého Brodu. Opravy se však dočkala též sešlá střecha. V roce 1990 byly obnoveny omítky, provedeny klempířské a natěračské práce, opraveno trámoví, přeložena střecha, opraven vnitřek kaple a zavedena elektřina. Celkově přišla obnova kaple na 16 920 Kčs, z čehož zaplatila církev 8 000 Kčs. Po dalších opravách byla znovu otevřena a při slavnostní bohoslužbě 25. září 2005 vysvěcena královéhradeckým arcibiskupem Mons. Karlem Otčenáškem. Roku 2009 došlo k opravě střechy.

Jedná se o plochostropou stavbu orientovanou na jihovýchod, obdélného půdorysu s přístavkem sakristie na východ. Střecha je sedlová s nižším polygonálním uzávěrem kněžiště a čtyřmi stranami závěru. Nad střední částí má osmistěnnou dřevěnou oplechovanou věžičku se sloupky a osmistěnnou bání s prstencem, koulí a kovovým křížem se šesticípou hvězdou. Průčelí na severní stranu má vchod se širokým, profilovaným historizujícím portálem provedeným ve štuku. Portál má nahoře stlačený segment. Průčelí hlavního vstupu je jednoosé. Nad portálkem vstupu je okno v profilovaném historizujícím lizénovém rámu. Okapová římsa přechází průčelí a odděluje trojúhelný štít. Štít má ve střední části vhloubenou bílou obdélnou plochu s černým nápisem: „Postaveno 1780/Přistavěno 1890“. Štít je nad římsou oplechovaný a má nahoře na špici dvojitě vykovaný z prutu, dekorativní patriarší křížek. Západní strana je tříosá. Má tři okna stejného provedení jako okno v průčelí, ale větší. Na jihovýchodní stranu je nad polygonálním uzávěrem štít s kruhovým okénkem malého průměru. V závěru polygonálního kněžiště na západní a východní stranu jsou malá oválná okénka na šířku. Na východní stranu jsou tři osy oken. Nízký pravoúhlý přístavek sakristie má pultovou střechu. Východním směrem je zamřížované, vícetabulkové okno na výšku. Do přístavku je vstup kamenným barokním portálkem ze severní strany. Ve středu stropu je historizující freska z doby přestavby v roce 1890. Kůr je na traverzách s dřevěným profilovaným držadlem zábradlí a litinovými dekorativními tyčkami zapuštěnými do široké dřevěné, profilované římsy. Vstup na kůr je pravoúhlým dřevěným schodištěm. Na kůru jsou malé a funkční varhany, které byly pořízeny v době přestavby. Více o kapli se lze dočíst zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/kaple-panny-marie-snezne-12815449.

Kaple Panny Marie Sněžné na Žernově na mapě