Kamenný most v Kvasinách

Od středověku se v těchto místech překonávaly vody říčky Bělé zejména brody, teprve později se začaly ve velkém stavět mosty, nejprve dřevěné, později čistě kamenné. Kdy přesně se tu objevil most, tak to se již sotva dozvíme, protože v těch materiálech, co se dochovaly, jsou pouze informace dnes všeobecně známé a o jiných nevíme a nemůžeme počítat, že by se ještě nějaké neznámé prameny našly. Prvním relevantním důkazem o existenci mostu v této lokalitě máme z I. vojenského mapování z let 1764-1768, resp. z jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12937/?view=-16.3125,96.671875,6), ovšem z toho nevyčteme, zda šlo o přemostění dřevěné, nebo již kamenné. Vzhledem k častým povodním však musel být často zdejší most buďto opravován, nebo úplně nově zřizován, což se stalo mnohokrát v historii obce. Jednu takovou zprávu o jeho zničení můžeme číst v agrárním "Venkově" z 21. srpna 1913: "Z povodí Bělé došly rovněž truchlivé zprávy. Tak v Kvasinách strhány mosty, v údolí Bělé pod Třebešovem a v Libli odnesena úroda, luka zaplavena a břehy servány. Posl. Chaloupkovi odnesly dravé proudy vod s polí celou úrodu. Do zámku častolovického, jakož i do celé řady domků vnikla voda." Největší povodeň se však obcí prohnala relativně nedávno - v noci z 22. na 23. července 1998.

O současném mostě, jehož dva oblouky podpírá uprostřed hranolový pilíř a v poprsní zídce mostovky má dvojici plastik světců, se v některých pramenech udává, že byl vybudován v roce 1835, avšak právě po jedné velké vodě musel být znovu obnoven roku 1846 (někde se objevuje, že v onom roce byl dokončen, případně se hovoří o dvojici mostů, vyloučit se nedá ani to, že došlo k tiskové chybě a prostě most byl vybudován v letech 1835-1836, případně v období let 1845-1846), dnes se raději píše, že pochází z počátku 19. století, ale vzhledem k tomu, že byl v mnohém podobný tomu skuhrovskému, tak můžeme vycházet z toho, že původně vznikl již ve 2. polovině 18. století, ne-li ještě dříve, a to ještě díky robotním pracím. Avšak při pohledu do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA224018400) zjistíme, že je toto přemostění zakreslené ještě jako dřevěné, odtud tedy můžeme směřovat do 40. let 19. století jako období jeho vzniku, což by potvrzovala originální mapa stabilního katastru, do níž byla zanesena změna o vybudování nového mostu (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_3420_2), akorát nevíme, kdy se tak stalo, nejspíše někdy v 70. letech téhož století, kdy se po celém kraji vyhotovovaly reambulace tohoto katastru. Jaroslav Láska v knize "Třetí kniha Léta Páně o historii města Solnice. Druhý díl" zase píše o tom, že tento klenutý most byl postaven ve 30. letech 19. století a v "První knize Léta Páně o panské historii na Skuhrově, Solnici a Kvasinách" naopak hovoří o letech 1835 a 1846. Jakési příslovečné vidle nám do toho však ještě hází katastrální mapa evidenční z roku 1896 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_3742-1A_02), kde je most zakreslen jako dřevěný, takže záhad okolo něj je dost. Vysvětlení může tkvět v tom, že byl předtím poničen nějakou povodní a byl provizorně opraven jen dřevem, protože mapová díla z počátku 20. století ho vedou již jako kamenný. S jistotou můžeme tedy říci pouze to, že kámen a vápno pocházely přímo z katastru obce, protože ještě v roce 1883 napsal asistent na pražské české polytechnice následující: "Vápno jiné výborné z českého kamene, pomocí dříví pálené a mající barvu šedou a vlastnost vápna hydraulického, dodává se z panství solnického (Kvasiny), kdež u pece stojí řádný korec 1.30 zl. a dovoz odtud do města Rychnova 40-55 kr."

Když byl v červenci 1997 povodní zničen most ve Skuhrově nad Bělou, tak toto přemostění posloužilo k prozatímnímu osazení soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava z předem zmíněného mostu, aby se odtud roku 1998 opětovně navrátily do Skuhrova nad Bělou (viz https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-vaclava-12269237). Samo však muselo být zrekonstruováno, protože silnému proudu podlehlo zpevněné koryto pod mostem, takže tam vznikly až 130 cm hluboké jámy a značně poškozené byly i opěrné návodní zdi. Náklady na opravu si vyžádaly 850 000 Kč, které v plné výši pokryla státní dotace fondu životního prostředí. Pak přišla opět velká voda a vše se opakovalo (viz https://rychnovsky.denik.cz/zpravy-region/kvasiny-velka-voda-uz-neohrozi/). Poslední opravou pak most prošel v roce 2010, aby byl o 4 roky později obohacen o nově vytvořené kamenné plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína, patrona obce. Na závěr dodejme, že most je několikrát zmíněn též literárně, např. v knize "Pověsti Rychnovska" od Stanislava Dvořáka, která vyšla v roce 1939 (viz https://www.databazeknih.cz/knihy/povesti-rychnovska-291153). Jak vypadá v současné době, to můžeme zjistit na tomto webovém odkazu: https://www.virtualtravel.cz/kvasiny/kamenny-most.

Kamenný most v Kvasinách na mapě