Kadaň, křížová cesta a barokní výklenkové kaple

Kadaň leží na úpatí Doupovských a Krušných hor na levém břehu řeky Ohře. Pomyslnou osou tohoto území je životodárná řeka, díky které zdejší osídlení sahá hluboko do minulosti. Doklady o založení trhové osady Kadaň pocházejí z přelomu 11. a 12. století. Královským městem se stala za panování Přemysla Otakara II. někdy před rokem 1261. Během následujících staletí zažívala Kadaň jak rozkvět, tak drancování vojsky či požáry. Naštěstí se toho zajímavého do dnešních dnů zachovalo dost a tak návštěvu města, jehož historické jádro bylo v roce 1978 prohlášeno městskou památkovou rezervací, mohu po vlastní zkušenosti doporučit.

Určitě se člověk nemusí bát, že se jedná o místo poznamenané těžbou hnědého uhlí, kde nelze nic zajímavého spatřit. Naopak, město a okolí se rozvíjí a osobně jsem byl velice mile překvapen po jeho návštěvě.

Mezi nejvýznamnější zdejší památky patří Františkánský klášter s poutním kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků, farní kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňský hrad, Mikulovská a Žatecká brána, městské opevnění, Sloup Nejsvětější trojice, sněhobílá, 54 metrů vysoká radniční věž s možností vyhlídky, Katova ulička, která je nejužší v České republice, nábřeží Maxipsa Fíka nebo rozhledna Svatý vrch na nedalekém Svatém kopečku.

Na další zajímavé místo jsem zavítal náhodou. Ve Smetanových sadech, podél ulice Jana Švermy jsem objevil zajímavou výklenkovou stavbu. A když jsem se dobře rozhlédl, tak jsem zjistil, že je jich tady více a tvoří křížovou cestu.

Křížová cesta v Kadani čili Sedm pádů Kristových vede od radniční věže k Františkánskému klášteru Čtrnácti sv. Pomocníků. Podle barokní tradice odpovídá délka zdejší křížové cesty jeruzalémské křížové cestě od Pilátova paláce na Golgotu. Tuto vzdálenost změřil již v roce 1493 Jan Hasištejnský z Lobkowicz během svého putování po Svaté zemi.

Původně (od kdy nevím) zde byly dřevěné desky, které však nepřežily období třicetileté války. Proto byla v letech 1694 až 1699 křížová cesta obnovena. Za přispění bohatých donátorů bylo vystavěno sedm zastavení v podobě pískovcových výklenkových kaplí. Iniciátorem myšlenky byl kadaňský františkánský kazatel Johannes Lorent.

V každé výklenkové kapli byl kamenný reliéf a dvě sochy ze souboru 14 sv. pomocníků a 1 socha patrona, který dal zastavení zbudovat. Umělecké provedení jednotlivých kaplí se liší, z čehož lze vyvozovat, že na jejich tvorbě se podílelo více kameníků či sochařů.

Ve městě, na Mírovém náměstí, funguje infocentrum a zajímavé informace se lze dozvědět také na internetu: http://www.mesto-kadan.cz/. Do města je možné přijet autem, autobusem, vlakem, na kole i na lodi.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/