Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Město Kadaň leží na úpatí Doupovských a Krušných hor na levém břehu řeky Ohře. Doklady o založení trhové osady pocházejí z přelomu 11. a 12. století. Královským městem se stala Kadaň za panování Přemysla Otakara II. někdy před rokem 1261. Mezi nejvýznamnější zdejší památky patří zcela jistě Františkánský klášter.
Již roku 1469 tady, na úpatí jednoho z vrchů západně od dnešní Kadaně, stála poutní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků. Ale to zde ještě nebyl řád františkánů, který přišel roku 1473. V této době také založil Mikuláš II. z Lobkovic poblíž pramene léčivé vody klášter s poutním kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků. V následujících letech a stoletích se střídala období, kdy se klášter rozvíjel se situacemi, kdy přišly nepříznivé události. Z těch pozitivních věcí stojí za připomenutí druhá polovina 17. století, kdy došlo k renovaci budov a přístavbě dvou nových kaplí. Na druhé straně se jednalo například o náboženské spory mezi luterány a katolíky v 16. století či rok 1742 se přímo v kostele a jeho okolí odehrál boj protihabsburské koalice v čele s Francií a vojskem Marie Terezií.
Ke konci 18. století poškodily nejenom tento klášter reformy Josefa II., kdy byl například císařovým nařízením z roku 1785 omezen početní stav zdejší františkánské komunity na dvanáct řeholníků, ale naštěstí nedošlo k úplnému zrušení kláštera. Z výše uvedeného pohledu bylo 19. století poměrně klidné a zlom nastal samozřejmě v polovině 20. století. Během 2. světové války se tady usídlil Wehrmacht. Klášter ale přežil a po válce byl několik let relativní klid. Ale pak zaúřadoval nový režim. Svému původnímu účelu přestal klášter sloužit v roce 1950, kdy komunisté ukončili téměř pětisetletou tradici řádu v Kadani. Ostatně všechny mužské kláštery byly v Československu uzavřeny. Po několik desetiletí byl tento objekt využíván jako archiv nebo depozitář. Chyběla mu sice údržba, a tudíž chátral, ale oproti jiným ještě dopadl dobře.
Po sametové revoluci se opět vrátil do rukou františkánů. Těm však chyběly finance i dostatek řeholníků pro obnovu své řádové komunity, a proto roku 1994 předali areál Biskupství litoměřickému, které vyhovělo zájmu města Kadaně o využití objektu a tak s ním v roce 1995 uzavřelo dlouhodobou nájemní smlouvu. Následně se započala komplexní rekonstrukci areálu, která trvala až do roku 2003.
Dnes se tady nachází Základní umělecká škola Klementa Slavického a Městské muzeum s expozicí věnovanou mineralogii, geologii, archeologii a dějinám hornictví v regionu. Další výstava je zaměřena na život v klášteře a pohledy do minulosti Kadaně.
Poutní kostel Zvěstování Páně a Čtrnácti svatých pomocníků se ještě na podzim roku 1995 dočkal svého nového vysvěcení a taktéž se zde obnovily bohoslužby. Vládním usnesením byl klášterní areál v témže roce prohlášen národní kulturní památkou.
Aktuální informace o Městském muzeu i o návštěvním provozu Františkánského kláštera: www.kultura-kadan.cz/muzeum. Ve městě funguje infocentru na Mírovém náměstí a zajímavé informace se lze dozvědět také na internetu: http://www.mesto-kadan.cz/. Do města lze přijet autem, autobusem, vlakem, na kole i na lodi.
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/