Jeskyně Českého krasu
Turistické cíle • Příroda • Jeskyně
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 C1 - C4
jeskyně
závrty
propasti
skalní brány
skalní okna
lomy
Některé jednotlivé jeskyně jsou také popisovány pod jednotlivými hesly, kde se jimi zabýváme podrobněji. AXAMITOVA BRÁNA - nachází se na západním okraji vrchu Kotýz, 1 km západně od Koněpruských jeskyní. ARAGONITOVÁ JESKYNĚ - nevelká jeskyně, kterou lze nalézt proti proudu bezejmenného potoka v Císařské rokli. BARRANDOVA JESKYNĚ - lokalita dvoupatrové jeskyně necelé 2 km severozápadně od obce Srbsko - nepřístupná. DĚRAVÁ JESKYNĚ - lokalita s nehlubokou jeskyňkou je zajímavá především tím, že se zde našla do kamene rytá podoba kozorožce z doby kamenné. Další nálezy pocházely z mladší doby kamenné a i doby halštatské - etapa doby bronzové. Tato jeskyně byla tedy zřejmě důležitá při osídlení zdejší oblasti. Děravou jeskyni nalezneme na horním okraji skal jižního Kotýzu. DOLNÍ JESKYNĚ - stejně jako Děravá jeskyně, je i Dolní jeskyně důležitá pro rozvoj zdejšího osídlení. I v této jeskyňce bylo nalezeno mnoho předmětů dokazujících osídlení v době kamenné, které později přešlo i do doby bronzové. Obyvatelé jeskyně z doby kamenné nám po sobě zanechali několik fragmentů štípaných industrií. Z dalších vývojových etap však máme již dochovanou i keramiku. Dolní jeskyni nalezneme nad vápenkou lomu Čertovy schody. Tato jeskyně bývá také označována jako JESKYNĚ NA SRÁZECH ČERTOVÝCH SCHODŮ. Jeskyně GALERIE - (NA GALERII) několik menších krasových prohlubní se nachází poblíže Srbska v poloze nazývané Na Bříči. K šesti skalním dutinám lze přistoupit po úzkém chodníčku z horních partií kopce. Stejně jako v jiných jeskyních Českého krasu, i zde archeologové nalezli mnoho dokladů o pobytu člověka v době kamenné. HLOHOVÁ JESKYNĚ - nachází se nedaleko jeskyně Galerie ve spodních partiích skalního masívu Na Bříči. Tato jeskyně s rozměry 7x 3x 2 metry (maximální rozměry), byla také osídlena již v době kamenné a některé archeologické nálezy svědčily o dlouhodobém užívání. Další z jeskyní je tzv. CHLUPÁČOVA SLUJ. Tu nalezneme na jižním svahu bývalého lomu na Kobyle. Bývá také nazývána Vestibul, nebo Vestibulová jeskyně. I v této jeskyni se nalezlo velké množství pozůstatků paleolitických zvířat a kamenné nástroje svědčící o dlouhodobějším pobytu člověka v této jeskyni v době kamenné. Jeskyně je pojmenována po jednom z uznávaném českém geologovi I. Chlupáčovi, který zde prováděl ještě jako student výkopy pod vedením J. Petrboka. JELÍNKŮV MOST - další ze zajímavých skalních útvarů. Tentokráte se jedná o dvojitou skalní bránu asi 100 m jihozápadně od Axamitovy brány. Asi 50 m západně od Děravé jeskyně. Jelínkův most je stejně jako Axamitova brána pojmenován po významném badateli. JESKYNĚ TŘÍ VOLŮ - nedaleko Dolní jeskyně se nachází zbytek původní jeskynní místnosti. Dnes s rozměry cca 5x3 m. První průzkum proběhl v roce 1948, ale podrobně se zdejšími nálezy zabývali odborníci až při výzkumu v polovině padesátých let minulého století. Osídlení této jeskyně proběhlo již v době kamenné a stejně jako mnoho dalších jeskyní v okolí, byla i jeskyně Tří volů obývána v době bronzové. K této jeskyni je poměrně značně obtížný přístup po úzké skalní římse a strmé skále. KODSKÁ JESKYNĚ - též nazývaná Capuš, nebo Koda. Nalézá se asi 250 - 300 m jižně od kodské hájovny ve svahu. Tato jeskyně je necelých 20 m dlouhá. I tato jeskyně byla obývána již v době kamenné o čemž svědčí archeologické nálezy. Jako útočiště sloužila i v dobách husitských bouří. Viz. také heslo KODA. KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ - viz. samostatné heslo KONĚPRUSY. KRÁPNÍKOVÁ JESKYNĚ - (též Na Šanově, Na Pšanovském koutě a Temná) - jeskyni nalezneme nedaleko Hostimi, proti hradišti Kozel. I zde byla objevena řada důkazů o přítomnosti lidí v době kamenné. Z některých známek je patrné, že Krápníková jeskyně byla součástí hradiště na Kozlu, nebo alespoň součástí sídliště magdalénských lovců. U vstupu do jeskyně byla objevena též zídka z poskládaných kamenů a ohniště s přívodními podúrovňovými vzduchovými kanálky. MARTINA - Tato jeskyně byla objevena v roce 1975. Její obývání sahá od doby kamenné až do novověku. Byla využívána lovci doby kamenné, keltskými i germánskými kmeny. Ve středověku a novověku byla hojně užívána jako útočiště lidu v dobách válečných. Jeskyně Martina je největší objevenou jeskyní v Českém krasu. Vysoká je až 32 metrů a délka jejích chodeb dosahuje takřka půl kilometru při dvou patrech. Jeskyni Martinu nalezneme necelý jeden km jihovýchodně od Tetína na severovýchodním svahu kóty 376. - NA PRŮCHODĚ - Také nazývána jeskyní V okně a Na pilíři. Nachází se mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou a Hostim na úpatí stráně pod hradištěm Pod klášterem. Její tří metrový vstup je dobře patrný. I zde, stejně jako v dalších jeskyních, se nacházely stopy po osídlení jeskyně již v době kamenné. prostory jeskyně Na průchodě jsou poměrně rozlehlé, byla jeskyně využívána i v době bronzové, a později jako útočiště ve zlých dobách i ve středověku a novověku. V blízkosti této jeskyně prochází žlutá TZN ze Svatého Jana pod Skalou do Srbska. NAD KAČÁKEM - Další z velkých jeskyní Českého krasu se nachází poblíže Hostimi nad levým břehem potoka Kačáku. Rozměry této jeskyně jsou zhruba 30 x 7 metrů a na výšku 4 - 5 metrů. Dle nálezů byla jeskyně osídlena pravděpodobně jen v době kamenné, neboť ostatní doby zde nezanechaly pražádných památek. NOVÁ (HÁJKOVA) JESKYNĚ - nacházející se ve skalním masívu Na Bříči, byla objevena v roce 1928. Některé výzkumy prozrazují možnost kultovního využití této jeskyně v době kamenné. Snad i proto zde bylo objeveno velké množství archeologických nálezů pocházejících z té doby. PATROVÁ JESKYNĚ - jen několik metrů od Nové (Hájkovy) jeskyně, zajímavá snad jen skalním oknem poskytujícím výhled do údolí Berounky. Tato jeskyně má tři, nepříliš hluboká patra. U zde se nalezlo několik archeologických nálezů z doby kamenné. PROKOPSKÁ JESKYNĚ (JESKYNĚ SV. PROKOPA) - dnes již neexistuje. Stávala v blízkosti kostela sv. Prokopa v Praze - Prokopském údolí. SISYFOVA PROPAST - nad obcí Tobolka se nachází Tobolský vrch na jehož severním úbočí zeje propast, která doposud nebyla řádně prozkoumána, neboť hrozilo vysoké nebezpečí zřícení skalních bloků. SLOUPOVÁ JESKYNĚ - další z dnes již zničených jeskyní, která se nacházela v tzv. Petzoldově lomu. Odtud také pocházelo několik zajímavých archeologických nálezů. JESKYNĚ SV. IVANA - viz heslo SVATÝ JAN POD SKALOU. TURSKÉ MAŠTALE - dnes již zničená jeskyně lomovými pracemi - nacházela se pod hradem na Tetíně. UZÁVĚROVÁ JESKYNĚ - i této nevelké jeskyni, která dosahuje hloubky kolem 10 m se nalezlo několik předmětů svědčících o osídlení v době kamenné a bronzové. Tato jeskyně se nachází poblíže Korna na konci Císařské rokle. VE STRÁNI - nachází se v Údolí děsů, které je součástí Kodské rokle - západ - tato tří vchodová jeskyně byla také osídlena v době kamenné. Pravděpodobně ještě nebyla objevena celá. Tyto jeskyně jsou zde uvedeny jen pro zajímavost a přístup do nich nedoporučujeme bez odborného doprovodu.
Fotogalerie
Mořinka
Příspěvky z okolí Jeskyně Českého krasu




