Jan "Eskymo" Welzl

Jan Eskymo Welzl  •  Fotografie (11)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Město Zábřeh s povděkem využívá památky na svého rodáka Jana Welzla, který se tu narodil 18. srpna 1868. Ve svých 16 letech se vydal na zkušenou do světa, pěšky se vydal přes Vídeň do Janova, posléze prošel téměř celý Balkán (ten tehdy patřil z velké části k monarchii), po vojenské službě pak do Hamburku aby se uchytil jako topič na lodi. Pak se rozhodl pěšky přejít Sibiř, dostal se na Ostrovy v Severním oceánu a nakonec i několikrát na Aljašku.

Po 1. světové válce pak najednou přijel do Evropy, nejdřív do Hamburku, pak do Prahy a nakonec i do rodného města. Veřejnost byla překvapena jeho svérázným vyprávěním i neuvěřitelným historkám. Evropské prostředí mu ale asi příliš nevyhovovalo, proto se nakonec vrátil na Zlatý sever , až nakonec dožil v Dawsonu. Zemřel 19. srpna 1948 ve věku 80 let.

Od 90. let 20. století probíhá začátkem roku festival Welzlování, soutěže a kulturní akce v převážně recesistických disciplinách jako je třeba běh s kufrem a doutníkem, či závody saní s lidským spřežením, ale i filmová přehlídka cestovatelských snímků

Jedna za zábřežských ulic nese i Welzlovo jméno a od r. 1998 Zábřeh zdobí i dobrodruhova socha.

Autorem sochy je Stanislav Lach z Olomouce, mírně nadživotní socha zachycuje Eskyma jako bodrého veselého chlapíka, i když to byl zřejmě podivín. Socha původně stála u základní školy na náměstí 8. května, od dokončení rekonstrukce železničního koridoru a nádraží pak byla přemístěna k železniční stanici, aby vítala návštěvníky a cestující, kteří do Zábřeha dorazí. Jako velký cestovatel na to má ostatně právo.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2461

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli