Holešov – zámek a zahrada

Město Holešov leží na okraji Hané, v podhůří Hostýnských vrchů a při břehu říčky Rusavy. První záznamy o jeho existenci jsou z 12. století, kdy zdejší osada byla lenním statkem olomouckých biskupů, což stvrzuje známá listina biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Pak ale přišli na nezvanou návštěvu Tataři a osada byla zničena. Brzy byla však znovu vybudována, opatřena hradbami a roku 1272 je již Holešov zmiňován jako město. Další nepříjemné chvíle si zažilo město během třicetileté války, kdy bylo pleněno Valachy a Švédy, ale ušetřeno nebylo ani císařskými vojsky. Na konci války byly zničeny až dvě třetiny města včetně feudálního sídla.

Historie místa, kde dnes stojí zámek, sahá až do středověku. Patrně v první polovině 13. století tady stála holešovská tvrz, která však byla v době husitských válek zničena. Následně nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, z níž archeologové objevili v suterénu a přízemí zámku pozůstatky její západní část.

Po roce 1650 přešlo město do držení vlivného rodu hrabat Rottalů a dochází k jeho obnově. Je také postaven ranně barokní zámek podle projektu, který vytvořil vídeňský architekt Filibert Lucchese. Radikální přestavba původního objektu se záměrem vytvořit reprezentativní venkovské feudální sídlo byla zahájena roku 1655 a hlavní práce byly pravděpodobně dokončeny před rokem 1674. To se uvádí, že zde již bydlel nový holešovský pán, Jan hrabě z Rottalu, který patřil mezi nejbohatší a nejmocnější feudály na Moravě. Dále byl císařským tajným radou, vrchním válečným komisařem, zemským hejtmanem moravským, předsedou královského tribunálu, nejvyšším zemským sudím moravským i sudím biskupského manského soudu a nejvyšším správcem sirotčího jmění.

Při monumentální budově zámku byla okrasná zahrada se vzrostlými alejemi a oranžerií, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Následně byl zámecký areál doplněn o rozsáhlý park dle francouzského vzoru. Na ploše cca 130 000 m2 je zde vysázeno asi 2 300 okrasných a 1000 ovocných stromů. Dominantu parku tvoří unikátní vodní systém ve tvaru Neptunova trojzubce. V pravé části parku se nachází tzv. Růžová zahrada, ve které je umístěn pomník hudebního skladatele F. X. Richtra a hvězdárna. Jednou z předností zámku je jeho poloha v zámeckém parku, který je jedním z nejvýznamnějších dokladů užití principů tvorby francouzských zahrad na Moravě.

Zámek je tradiční čtyřkřídlá dvoupatrová budova s polygonními nárožními věžemi kolem vnitřního obdélníkového dvora. Zastřešena je mansardovou střechou a šestiboké věžice převyšující budovu o jedno patro. Zámek obklopuje hluboký vodní příkop překlenutý dvěma mosty. Z příkopu se zvedá šikmá podnož stavby ukončená masivním kamenným podvalkem.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/