Hájovna na Březníku

Hájovna na Březníku

Osamocená stavba v zapomenutém koutu Šumavy, ze tří stran sevřená hranicemi s Bavorskem, může někomu připadat fádní a nezajímavá. Ovšem málokteré stavení se může pochlubit tak zajímavou historií, jako právě budova bývalé hájovny na Březníku.

První lidské hlasy a zvuk dřevorubeckých seker a pil se v tomto místě rozlehly roku 1787, ze kdy pochází také první zmínka o Březníku (v dřívějších dobách se ovšem používalo názvu Pürstlink). Vznik stejnojmenné osady si vyžádala nutnost dobývaní dřeva vezdejším polesí. Jako první stálá budova tu roku 1804 vyrostla dřevěná lesovna, následovaná o něco později kamennou Schwarzenberskou myslivnou. Drsný kraj, samota, hluboké lesy vůkol, hrozivé bouře a závěje sněhu v zimě – toť ideální scenérie pro Klostermannův román Ze světa lesních samot. Ano! Právě do tohoto objektu umístil legendární šumavský spisovatel děj jednoho ze svých stěžejních děl.

Novodobá historie myslivny je poněkud skromná. Obydlena byla až do roku 1951, když v období první republiky dokonce poskytovala občerstvení vč. tehdy na Šumavě velmi oblíbeného Protivínského piva. V padesátých letech minulého století se zde usadili pohraničníci. Když v roce 1969 odešli, propadl se objekt do úplného zapomnění a před úplnou zkázou ho zachránily pouze komplikace odvozu sutin v případě uvažované demolice. Po několika pokusech o obnovu se rekonstrukce bývalé hájovny ujala Správa národního parku Šumava a v letech 1998 – 2002 přeměnila zchátralý objekt na Informační středisko Národního parku Šumava. Nejen stálá expozice připomínající spisovatele Karla Klostermanna, ale i prodej suvenýrů a jednoduchého občerstvení Vás tu čeká v turistické sezóně.

Dostat se sem není úplně jednoduché. Pro překonání 9 kilometrů z Modravy nebo Filipovy Hutě musíte použít výhradně svých sil, maximálně za pomoci kola či běžek. Ta trocha námahy, však stojí za to. Věřte nám!