Göttingen má asi nejvíc líbanou sochu na světě

Populární socha husopasky Lízinky stojí uprostřed kašny na hlavním náměstí města.  •  Fotografie (9)  • Foto: Požitkář

Uprostřed hlavního náměstí v německém Göttingenu stojí fontána s bronzovou sochou husopasky, a to už od roku 1901. Místní ji říkají Lízinka. Podle nich je to nejvíc líbaná socha na světě.

Důvod je prostý. Studenti, kteří získají na místní věhlasné univerzitě doktorát, sochu při slavnostním ceremoniálu políbí a darují jí květy. Ale někteří jí prý zkusí dát pusinku už ve chvíli, kdy nastoupí na univerzitu nebo při jiných příležitostech. S tím, jak se rozjaření studenti při flámech dotýkali Lízinky, byly v minulosti i jiné problémy. Někteří po mokré soše, na kterou se při bujarých oslavách šplhali, uklouzli a namleli si. Městská rada na ni proto zakázala lézt a líbat ji (1926). Zákon prý ale málokdo dodržoval.

Stala se symbolem

Štíhlá Lízinka, kterou studenti líbají, z větší blízkosti.  •  Foto: Požitkář

Socha, která stojí uprostřed kašny, se stala jedním ze symbolů města. Pro město mi připadne typické, že tam nestojí socha žádného krále, generála nebo svatého, ale obyčejné husopasky, která má být symbolem venkovské čistoty, pracovitosti a nevinnosti. Rozjaření studenti ji jednou sundali z podstavce a přesunuli na střechu univerzitní budovy. Nebyl to zdaleka jediný „studentský žertík“ v historii města. Jejich výčet by byl dlouhý. Obyvatelé Göttingenu je většinou brali s určitou schovívavostí.

Spíš rozum než fanatická víra

Univerzitu tady založil v roce 1734 šlechtický rod Welfů, který vládl Hanoverskému království, ale zároveň také v Británii a Irsku. Charakter školy byl spíše osvícenecký, to znamená, že více zdůrazňoval význam přírodních věd, práva a filologie než teologie a náboženské kontroly. Důsledky této liberální atmosféry, tedy náboženské tolerance, umírněné správy a podpory věd i vzdělání, cítíte v Göttingenu dodnes. Určitě k tomu přispívá fakt, že studenti a vědci ze zdejších prestižních vědeckých ústavů tvoří zhruba čtvrtinu ze 120 000 obyvatel města.

Hodně nositelů Nobelovy ceny

V univerzitním kostele St. Johannis se kdysi konaly i promoce. Jeho levá věž (55 m) je o 5 metrů vyšší než pravá.  •  Foto: Požitkář

Göttingen se může pochlubit i jedním velice pozoruhodným údajem. Pracovalo tu víc než 40 nositelů Nobelovy ceny, kteří tu v nějaké fázi svého života studovali, vyučovali nebo bádali jako profesoři, hostující vědci, případně jako výzkumníci ve vědeckých ústavech. Žil tu také matematický génius Carl Gauss, lékař a mikrobiolog Robert Koch, bojovník s infekčními chorobami, slavní matematici Riemann a Hilbert, zakladatel kvantové teorie Max Planck, astronom a fyzik Karl Schwarzschild, který našel řešení Einsteinových rovnic pro černé díry, ale třeba i fyzici Hahn (objevil jaderné štěpení), Heisenberg (pracoval na německém jaderném programu) a Fermi (emigroval do USA, kde se podílel na vývoji první atomové bomby).

V 19. století vyučovali na zdejší univerzitě germanistiku bratři Grimmové, autoři slavné knihy pohádek a knihy pověstí. I kvůli nim leží Göttingen na Německé pohádkové stezce (víc na deutsche-maerchenstrasse.com).

Nádherné hrázděné domy

Je typické, že v Göttingenu nenajdete zámek, ale „jen“ hezkou gotickou radnici přestavěnou v renesančním duchu. Spolu s ní stojí v centru města řada krásných měšťanských domů. Třeba Hostinec u měšťana (Junkernschänke), hrázděný dům, který patřil jednomu ze starostů Göttingenu, Gyseleru Swanenflogelovi. Jeho postava a postava jeho manželky je vyrytá a barevně vymalovaná v jednom z trámů. Pěkně vypadá i Schröderův nebo Německý dům a Dům v ulici Langer Gange. Mnohé z historických budov si zachovaly tradiční hrázděnou konstrukci, někdy i bohatou výzdobou, řezby a barevné fasády.

Dvanáct tisíc druhů rostlin

Hostinec u měšťana (Junkernschänke), dům, který kdysi patřil jednomu ze starostů Göttingenu, Gyseleru Swanenflogelovi.  •  Foto: Požitkář

Za vidění stojí rovněž Stará botanická zahrada. Vznikla díky lékařské fakultě a léčivým bylinám (1736). Dnes tu pěstují zhruba 12 000 druhů rostlin, včetně tropických a subtropických, rovněž sukulenty, které dokážou přežít v extrémně suchých podmínkách, ale mají tu také unikátní sbírky orchidejí, kapradin, a bromélií.

Místní dobroty

Pokud chcete ochutnat místní speciality, ptejte se na Bismarkova sledě (Bismarckhering), slanou rybu nakládanou ve sladkokyselém nálevu, okořeněnou a podávanou často s cibulí i s chlebem. Nebo po nakládaném sýru z oblasti Harz, nízkotučném a velmi aromatickém, často s přídavkem kmínu. Anebo si objednejte dušený kadeřávek s uzenou klobásou (Pinkel) obvykle servírovaný s vařenými bramborami. Populární je rovněž stint, malá říční ryba typu mořských šprotů, která se většinou smaží nebo nakládá. Za místní racionální variantu rychlého občerstvení můžeme s trochou fantazie považovat kaloricky bohaté Göttingenské studentské krmivo (Göttinger Studentenfutter). Jde o směs ořechů, sušeného ovoce a semínek.

Přes 300 druhů piv

Na rohovém trámu hrázděného domu je vlevo zobrazená postava starosty Swanenflogela, vpravo jeho ženy Othilie.  •  Foto: Požitkář

Na internetu najdete spoustu tipů na restaurace různého zaměření a cenových hladin. Milovníci piva tady mohou ochutnat ta regionální, včetně řemeslných. Známá je třeba studentská knajpa Trou nebo Nautibar s vlastním minipivovarem, Thanner's s klasickými německými pivy či Hansis Bierstubchen. Velký výběr řemeslných piv z regionu i ze světa mají v podniku Bottles Göttingen (přes 300 druhů). Pořádají tu i ochutnávky pro skupiny do 8 lidí (víc na https: bottles-goettingen.de).

Petr Veselý, foto autor