TURISTIKU PODPORUJÍ
60 908 turistů a cestovatelů
104 637 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 201 620,- odměny za články

Semily


Semily se rozkládají na soutoku Olešky a Jizery na hranici Českého ráje, východním směrem od města Turnov. Město je obklopeno zalesněnými stráněmi kopců. U západního okraje města na východním svahu kopce Lomy ( 495 m.n.m.) je vybudovaná sjezdová trať se dvěma lyžařskými vleky. Severním směrem od města je veřejnosti přístupná Bozkovská dolomitová jeskyně se zajímavou krápníkovou výzdobou a pěkným jezírkem. 


Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety  (146) Hrad Trosky Chaty a chalupy Semily
Turistické cíle (541) Pramen Labe / Hrubá Skála Mumlavský vodopád
Trasy (63)   Cestopisy (27) Ski areál Harrachov Mapa Semily

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Ferrata "Vodní Brána" u Semil pohledem běžného smrtelníka.

Turistické cíle Skalní útvar

Fotografie (57)  • Foto: TomášNejedlý

     Pohled na tuto českou ferratu byl nečekaným nebo čekaným zpestřením výletu k Bozkovským dolomitovým jeskyním. Protože nemám auto, kdysik ano, ale dnes již netoužím po nervování se na silnicích a při hledáních volných parkovacích míst, tak jsem musel cestu k této, pro změnu již veřejnosti zcela bezproblémově přístupné jeskyni, zvolit našeho „Národního dopravce“. Kupodivu nebyla cesta až tak kostrbatá jako do Rudic. Ona i cesta do Rudic by nebyla tak náročná, kdyby nebyl „nástup“ už v devět ráno. Kdybych byl z Brna, tak by to nebyl takový problém, ale z Ostravy jsem musel vycházet kolem jedné v noci, abych všechny spoje stihl a přitom se ještě modlil, aby někde nevzniklo přílišné zpoždění. Pak by sestup Rudickým propadáním vzal za své – naštěstí se podařilo. Více o něm zde:

 

     https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-cast-prvni/detail

 

    https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dil-druhy-maly-pohled-do-historie-a-popis-jeskyne/detail

 

     https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-mala-velka-jeskynarska-maturita-dokonceni/detail

 

    A jak jsem tedy vymyslel svou cestu k našim jediným veřejnosti přístupným jeskyním v dolomitu?

 

     Z Ostravy jsem se brzy ráno vydal rychlíkem do Pardubic, zde jsme měli zpestření výlukou, ale podařilo se mi stihnout i koupit lístky – jednalo se o jiného dopravce. V pět hodin ráno vyjíždí z Pardubic „výluční“ autobus, aby nás dovezl do další vlakové zastávky v Pardubicích a zde již přestupujeme na další rychlík. Spíš by se dalo říct menší motoráček, ale doba pokročila mílovými kroky a tak se jede velice pohodlně. Dokonce na informačních tabulích vidíme následující stanice a dokonce, což mě velice mile překvapilo i přesné umístění v mapě – bod, který se posunoval. To je pro člověka, který zde jede poprvé velká vymoženost. Ještě teď vzpomínám jak jsem jel poprvé na Slovensko vlakem a tehdy žádné hlášení nebylo. Kde mám vystoupit jsem musel sledovat podle kopečků a místních orientačních bodů. „Nejlepší“ to bylo v noci – to se jednalo o zcela slepou jízdu. Dokonce i „potupa“, pohled do GPSky v dokonale kovových vagonech, nefungoval. Cesta je daleká a vláček si to sviští. Za nějakou dobu se dostávám do horské krajiny, i když nadmořská výška tomu vůbec neodpovídá. Výhledy z oken se mi líbí a opět je okolí částečně zahaleno mlhou.

 

    Člověk by si řekl, že do Semil je to z Pardubic jen kousek, ale až tak vedle to není. Vzdálenost, kterou musí rychlík překonat je více než 100 kilometrů a trvá mu to zhruba hodinu a třičtvrtě. Kolem sedmi hodin ráno se už pohybuji po Semilech. Čekal bych větší město, ale vše zde ještě asi spí. Jdu v úplném klidu sychravým ránem. Zkouším zda je čekárna na nádraží otevřená, ale vypadá to tak, že ne – dveře otevřít nejdou. To bude super jestli se počasí ještě více zhorší a já budu muset, pokud mi to časově nevyjde, dvě hodiny čekat venku. Vlaky odtud totiž jezdí co dvě hodiny. Zorientovávám se v terénu a hledám turistickou značku modré barvy. Domů telefonem hlásím, že jsem dorazil a vycházím. To ještě nikdo neví, že se mi v hlavě honí myšlenky, že bych si po cestě „jen trochu“ zhlédnul ferratu „Vodní brána“, ale přilbu a vybavení jsem z „bezpečnostních důvodů“ nechal doma. Po dvou stech metrech od železniční stanice odbočuji doprava a přecházím trať po ulici nejslavnějšího bojovníka všech dob – Jana Žižky a připojuji se k hlavní silnici 292, ale tu naštěstí po chvíli opouštím cestičkou mířící mezi stromy. Sestupuji k malé vodní elektrárně, kde vidím jen náhon z řeky Jizery. Pokračuji dále a na křižovatce modré a červené turistické trasy odbočuji doleva a pokračuji tedy po modré. Míjím, zde již to mohu říci – jsem v Čechách, asi jediného člověka ze Semil, který je vzhůru. Patří ke skupině „hnědočechů“, ale jsem vcelku v klidu, v Ostravě máme spoustu „jejich“ oblastí – Přívoz, Mariánské Hory, některé části Pískových dolů, ulice Dělnická v Porubě a mnoho a mnoho dalších. Budovy zde vypadají jako by žily naposledy před mnoha a mnoha desítkami let. Okna vybité, zdi rozmlácené. Pokračuji dál a náhon z Jizery překračuji po asfaltové cestě, která již kopíruje samotný tok této významné řeky. Kousek za ním mě uvítá první kamenný výchoz, za nimž už je železnice. Musím si jej také prohlédnout, ale po chvíli pokračuji vstříc prvnímu bodu zájmu na cestě, kterých bude na cestě ještě mnoho. Při přípravě cesty doma mě ani nenapadlo čím vším budu procházet a skutečnost značně překonala má očekávání. Určitě se vše nevejde do jednoho povídání, ale bude jich muset být vcelku dost. Když to tak teď s odstupem času beru, tak je až obdivuhodné co vše jsem během těch několika málo hodin stihl.

 

     Postupuji po cestě (ulici) s názvem „U tunelu“. Název zjišťuji až dnes, když píši článek. V době, kdy jsem tam šel mě nějaká myšlenka s hledáním tunelu nerozrušovala. Sleduji řeku i modrou turistickou trasu. Jsem na konci „garážiště“ a „modrá“ pokračuje rovně kolem řeky. Během pár minut mě dovede před ferratu. Nejprve je po levici „uvítací“ skalka, kde v jednom místě vidím náznak temné dutiny. Pochopitelně je to jako ve většině případů falešný poplach, o žádný vstup do podzemí se nejedná. Pokračuji až k patě skály samotné ferraty. Mám totiž zafixováno, že by kolem ní měla vést turistická trasa. Ale nic takového nevidím. Zkoumám mapu cest na skále, ale žádná turistická trasa zde nakreslená není, jen tři barvy lezeckých cest podle stupně obtížnosti. Podél nejnižší části cesty zajištěné ocelovým lanem sestupuji o pár metrů níž, ale můj pohled se přes vršek skalní hrany nedostane a tak nevím co by mě dál čekalo. To zjistím až odpoledne téhož dne. A jsem rád, že jsem se tam nevydal. Odpoledne jsem viděl, že i velcí machři, kteří to lezli, zde nikterak „neutíkali“. Držeje se rukou lana (jen rukou) uznávám, že někam dál postupovat je nerozum, nemám přilbu, ferratovou brzdu ani další „doplňky“, ale hlavně nemám zkušenosti a cestu vůbec neznám, ani kolegu, který by mi třeba pomohl. Opatrně se vracím zpět, vykoupat se v Jizeře v tento okamžik určitě nechci, kdyby mě uklouzla noha. Navíc pod skalou je ještě možná několikametrová umělá zeď, kterou bych musel vystoupat nebo se x-set metrů brodit řekou někam, kam ani nevím, jestli by se situace změnila (zlepšila).

 

     Hledám kam pokračuje modrá turistická trasa, ale žádné pokračování nevidím. Vracím se tedy zpět k parkovišti. Potkávám jednoho feratistu a pak ještě dva poláky. Je pro mě nezvyk, že nejsme schopni se domluvit. Na moravsko-polské hranici jsem neměl nikdy problém, ale tito poláci jsou asi z větší dálky. :-) Nevadí. Až na parkovišti potkávám další dva, kteří se teprve oblékají do sedáku a jsou to Češi – sláva, domluvíme se. Bohužel ani oni nejsou místní a tak neví. Začínám litovat, že jsem vše nechal doma. Nejprve bych to bral, že je pořádně mokro a po skalách by se lozit nemělo. Později přes den se ale udělá tak krásně, že ani tento problém nebude příliš aktuální. Rozpovídáme se a říkají, že chtějí projít středně těžkou cestu. Když jsem to viděl poprvé, tak bych byl vděčný i za část té nejlehčí. Skály se nad řekou tyčí do výše pěkných 60 metrů! Pokračování stále nenacházím. Jak bych také mohl? Dlouhou dobu mi to vrtá hlavou. Kde bych měl sestoupit ještě níž, abych se na turistickou trasu vedoucí pod ferratou připojil?

 

     Až doma zjistím, že tady „modrá“ skutečně KONČÍ! Nejsem na toto moc zvyklý, většinou tam, kde chodím cesty pořád někam pokračují. V naivní představě, že jsem šipku přehlédl pokračuji jediným možným směrem, kterým je sestupová cesta ze skal. V dolní části je mezi stromy zajištěna lanem. Vypadá vcelku prudce a země je vlhká. Pomalu stoupám nahoru, ale nejprve vidím odbočku té nejlehčí cesty, tak se alespoň z části na ni podívám a projdu tam, kam to ještě považuji za bezpečné. To ale není moc daleko. Pomalu, ale jistě získávám výšku a bez jištění na nejistém podkladu mi rozum říká „vrať se“. Nebráním se a poslouchám ho. Jsem teprve na začátku náročného výletu, jehož obtížnost jsem ne úplně docenil. Zkrátka jako vždy, plány jsou smělé, ale čas na celou procházku je omezený a ještě omezenější jsou mé síly… :-) Pouhé namožení kotníku - to nejmenší co by se na skále mohlo stát, by mi udělalo velkou čáru přes rozpočet a to nechci. S uctivostí ustupuji a vracím se na sestupovou cestu, ale místo sestupu stoupám. Když nic, tak se podívám alespoň jak to vypadá na „vršku“. Možná…

 

     Zezdola každý svah vypadá jednodušší než ve skutečnosti je. Stoupám pomalu, zadýchávám se, ale stoupám…

 

     Mezičasy na fotografování nevšední krajiny mi jsou záminkou k vydýchání. S každou desítkou a desítkou metrů je pohled krásnější a drsnější. Představa, že bych musel sestupovat stejnou cestou dolů se mi moc nelíbí. Poohlížím se pro jistotu po únikových cestách. Moc jich tady asi nebude. Tedy stoupám a doufám…

 

     Nakonec se dostávám na jakýsi hřebínek. Můžu si na chvíli odpočinout. Úniková cestička po něm míří doleva, na opačnou stranu se dostanu na jeden z vrcholků (asi ten nejvyšší). Rozhodně, ale ten, po kterém si každý, kdo jej dosáhl ze strany skály může říct, že je skutečný machr.

 

     Hřebínek je krásný, kratší, ale oba svahy, které „odděluje“ jsou jó strmé. K vrcholové skalce postupuji s velkou rozvahou. Hřebínek je ovšem ničím v porovnání s pohledem, který se mi otevře nahoře. Každý krok dopředu rozmýšlím a snažím se pevně držet lana, i když tuším, že ani nohám nesmím dovolit žádný jiný než plánovaný pohyb. Kdybych měl set sebou a „neodpočíval“ doma, tak bych jej už dávno použil a to se jednalo jen o pár posledních metrů lana od nejvyššího bodu – vyhlídky. Dále po jakési hraně skály, vypadalo to tak, bych sestoupil k děsivě vyhlížejícímu lanovému mostu. Na to jsem ovšem již „morál“ neměl. Slovo STRACH zde bylo velice výmluvné.

 

    Mohu jen hádat jak velká propast se pod lany rozprostírá.

 

    Krásné místo, silný zážitek, opět doporučuji všem. Výstup nahoru není úplně nejsnadnější a ani není moc košér, cestička by se měla používat nejlépe jen k sestupu. Místo, které mě nadchlo, ale ve skutečnosti tím jen chci zakrýt to, co jsem slyšel ve skrytu své duše, spíš tedy dušičky…

 

     „Asi nikdy nebudu horolezcem, i když bych to chtěl. No, ono vlastně stačí jen „drobnost“ - překonat svůj strach a začít hodně a hodně tvrdě trénovat. K oběma metám ale bude cesta velice trnitá. Snad se v nějakém z příštích životů dočkám, když budu jó dobrý, tak snad v tomto… :-) Aneb, některý z dalších článků bude možná o ferratě „Velká dohoda“ v Moravském krasu, kde už jsem si něco jednoduchého prošel… :-)

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.616, 15.308)
Poslední aktualizace: 1.1.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Chuchelna

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,8km od místa

Příspěvky z okolí Ferrata "Vodní Brána" u Semil pohledem běžného smrtelníka.

Böhmova vyhlídka
Böhmova vyhlídka
Skalní útvar
Asi v jedné třetině Riegrovy stezky (ve směru od Semil) na skalním útesu nad pravým břehem Jizery se nachází Böhmova vyhlídka. Schází se k ní odbočkou z červeně značené turistické stezky. Z vyhlídky jsou pěkné po…
0.2km
více »
Pěšorest na Riegrově stezce
Pěšorest na Riegrově stezce
Skalní útvar
Pěšorest je malá plošina na skalním útesu nad pravým břehem Jizery v necelé polovině červeně značené Riegrovy stezky (ve směru od Bítouchova). Je to zároveň nejvýše položené místo této proslulé stezky. Kousek pod …
0.2km
více »
Vyhlídky na Kamenického stezce
Vyhlídky na Kamenického stezce
Vyhlídka
Kamenického stezka je dlouhá asi 5,5 km a je tvořena žlutou turistickou trasou z Bítouchova k rozcestí Morava a potom dále modrým značením do Spálova. Stezka byla zpřístupněna 15.5.1941 a pojmenována podle propagá…
0.2km
více »
Riegrova stezka
Riegrova stezka
Tipy na výlet
Tenhle tip na výlet vás zavede k hezké procházce po Riegerové stezce. Auto zanecháme na okraji města Semily a vyrazíme po modré značce, která v krátkém úseku kopíruje hlavní silnici. Zhru…
0.3km
více »
Galerie - soutěska u Jizery u Semil
Galerie - soutěska u Jizery u Semil
Přírodní památka
Galerie jak se nazývá přírodní park tvořený malebnou soutěskou na pravém břehu řeky Jizery. Oblast najdeme severozápadním směrem od města Semily. Z města do těchto míst vede značená turistická trasa. Pěkný výhle…
0.5km
více »
Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil
Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil
Tipy na výlet
Řeky již po milióny let spoluutvářejí ráz krajiny kolem nás.A jedno takové místo, kde se na kouzelné přírodní scenérii podepsal tok řeky Jizery jsme navštívili.Necelé dva kilometry od Semil se řeka Jizera v období…
0.5km
více »
Via ferrata Vodní brána Semily
Via ferrata Vodní brána Semily
Zábava, atrakce
Veřejně a zdarma přístupná horolezecká stezka v náročném skalním terénu jištěná ocelovým lanem, jak to známe u ferrat v Rakousku a Itálii.Nejkrásnější českou ferratu najdete v divokém údolí řeky Jizer…
0.5km
více »
Riegrova stezka - jímací jez na Jizeře
Riegrova stezka - jímací jez na Jizeře
Jez
Procházíme-li Riegrovou stezkou na Semilsku, narazíme hned za galerií na jímací jez a domek jezného. Jez i domek jsou součástí náročného inženýrského díla vodní elektrárny v Podspálově, která je zařazená mezi tech…
0.6km
více »
Přírodní památka Galerie u Semil, součást Riegrovy stezky
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Přírodní památka Galerie u Semil, součást Riegrovy stezky
Přírodní památka
Turisticky, přírodně a technicky zajímavou částí Riegrovy stezky, vedoucí po pravém břehu Jizery z Bítouchova do Podspálova, je přírodní památka Galerie. Na červeně značené stezce se nachází pár set metrů od Bítou…
0.6km
více »
Tunel pro pěší na Riegrově stezce
Tunel pro pěší na Riegrově stezce
Technická památka
Když v roce 1909 vznikala zásluhou Klubu českých turistů v Semilech Riegrova stezka, její stavitelé se museli vypořádat s některými náročnými úseky. Stezce kopírující pravý břeh Jizery stály v cestě skalní masivy. V soutěsce, v první části stezky, se  stala řešením 77 metrů dlouhá visutá galerie, protože vyrazit tak dlouhý tunel by bylo ekonomicky a časově náročné. Galerie…
0.7km
více »
Rozcestí Morava
Rozcestí Morava
Rozcestí
Rozcestník stojí pod vrcholem kopce s názvem Medenec a označuje křižovatku modré a žluté turistické trasy. Modře značená trasa tudy prochází a podle žluté značky, která zde má svůj počátek, se dostaneme do údolí ř…
0.7km
více »
Riegrova a Kamenického stezka
Riegrova a Kamenického stezka
Trasa
Úchvatné pohledy na řeku Jizeru. Po Riegrově stezce skoro z úrovně hladiny. Po Kamenického stezce cca 250 m nad úrovní řeky. Ač se to podle délky trasy nezdá, je to vhodné pro celodenní výlet, jednak protože druhá…
0.7km
více »
Krkavčí skála
Krkavčí skála
Skalní útvar
Nedaleko Semil směrem po silnici na Železný Brod se asi po 4 km silnice kříží s turistickou značkou vedoucí ke Krkavčí skále. Te…
0.7km
více »
Ledopád na Riegrově stezce
Ledopád na Riegrově stezce
Zajímavost
V zimních měsících, zvláště před blížícím se jarem, je Riegrova stezka na Semilsku bohatší o zajímavý ledopád. Ten vzniká na skalnímu převisu přirozeným procesem při kolísání denních a nočních teplot. když přes den teplota stoupá nad nulu a v noci přituhuje. Ledopád je přibližně 20 metrů široký a 10 metrů vysoký. Vytváří pod převisem dočasnou jeskyňku se zamrzlým jezírkem. Tvar ledopádu není pokaždé stejný. Záleží na …
0.7km
více »
Říkovské železniční tunely
Říkovské železniční tunely
Technická památka
První plány stavby železniční tratě z Pardubic do Liberce spatřily světlo světa v roce 1840. Několik let se vedly spory o vedení trasy. Navrženo bylo pět variant. Uvažovalo se také o trati dvojkolejné, ale na tu nebyly finanční prostřed…
0.8km
více »
Rozcestí Bítouchov
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Rozcestí Bítouchov
Rozcestí
Rozcestník stojící na křižovatce místních komunikací v Bítouchově ukazuje dva směry červené turistické trasy a také žlutou trasu, která zde má svůj počátek a směřuje odtud pod vrchol kopce Medenec k rozcestí Morava, přičemž spojuje několik přírodních vyhlídek. Této žlutě značené trase se také říká Kamenického stezka (Jan Kamenický se narodil v Semilech 15. 2. 1876 - byl to…
0.9km
více »
Semily, Riegrova stezka, vodní elektrárna Spálov a zpět Semily
Semily, Riegrova stezka, vodní elektrárna Spálov a zpět Semily
Tipy na výlet
Vycházka Riegrovou stezkou není u říčky v rovině, jak by se mohlo zdát. Stezka místy pěkně stoupá a zase klesá a zvlášť na zpáteční cestě užijete turistické boty. Do Semil se můžeme dostat autem, ale také autobuse…
1km
více »
Rozcestí Myší skála - vyhlídka
Rozcestí Myší skála - vyhlídka
Rozcestí
Rozcestník označuje místo odbočky a výstupu na vyhlídku z Myší skály. Stojí na modře značené turistické trase, která začíná v údolí u soutoku řek Jizery a Kamenice u železniční zastávky Spálov a směřuje přes ves Spálov okolo vrchu Medence a Sejkorské kapličky až do centra Semil. Celková délka této modře značené trasy je 7,5 km.
1km
více »
Pramen Antala Staška na svahu Medence
Pramen Antala Staška na svahu Medence
Pramen
Na známé Riegrově stezce z Bítouchova do Podspálova na Semilsku se nachází na krátkém úseku hned několik turisticky zajímavých míst. Jedním z nich je pramen Antala Staška, českého spisovatele (1843 – 193…
1.2km
více »
Myší skála (Myškova skála, Myškovská skála, Mniší skála, Míšek)
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Myší skála (Myškova skála, Myškovská skála, Mniší skála, Míšek)
Skalní útvar
Čedičový skalní útvar (478 m n.m.) nad soutokem Jizery a Kamenice na svahu vrchu Medenec (543 m n.m.) má několik pojmenování. V novodobých mapách je upřednostněn název Myší skála. Na 25 metrů vysoké skalní věži tyčící se nad Riegrovou stezkou je přístupná vyhlídka s pěkným výhledem na Železnobrodsko. V době naší návštěvy žel nebyla viditelnost taková, jakou bychom si přáli. …
1.4km
více »
Kaple ve Spálově a Spálovské babí léto
Kaple ve Spálově a Spálovské babí léto
Kaple
Evangelická kaple ve Spálově na Semilsku nepatří mezi nejstarší církevní památky Horního Pojizeří. Byla postavená v roce 1888. Mnoho však nechybělo a byla pro svůj zchátralý stav srovnána se zemí. Nestalo se…
1.4km
více »
Spálov
Spálov
Osada
Spálov je malá podhorská obec ležící východně nedaleko soutoku řeky Jizery a Kamenice. Obec se rozkládá severozápadním směrem od města Semily a východním směrem od Železného Brodu. V okolí obce se zvedají zalesněn…
1.5km
více »
Okružní trasa – Spálov – Riegrova naučná stezka Údolím Jizery – Bítouchov - Kamenická stezka - Spálov
Okružní trasa – Spálov – Riegrova naučná stezka Údolím Jizery – Bítouchov - Kamenická stezka - Spálov
Tipy na výlet
Cestou do Jizerských hor jsme se zatoulali k Jizeře, kde jsme si naplánovali skutečně nádherný výlet. Tato trasa, která vede údolím Jizery a zpátky přes kopečky nad řekou, vede podle řady skalisek, je plná krásných vyhlídek na tuto řeku i řady dalších zajímavostí. Zaparkovali jsme u žel. stanice Spálov (4 km na západ od Železného Brodu), kde se mimo jiné vlévá říčka Kamenice do…
1.7km
více »
Kamenického stezka
Kamenického stezka
Trasy
Kamenického stezka začíná na železniční zastávce Spálov. Pokračuje po silnici po modré značce do obce Spálov. Značka prudce stoupá do kopce do obce Spálov kam d…
2km
více »
Semily - Lomnice nad Popelkou po modré
Semily - Lomnice nad Popelkou po modré
Trasa
Dvě nepříliš velká, ale velice hezká města mají pro turistu několik příhodných vlastností. Za prvé sama o sobě stojí za prošmajdání. Za druhé, mají vcelku kvalitní dopravní spojení. Za třetí…
2.1km
více »
Semily - kostel sv. Petra a Pavla
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Semily - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Kostel sv. Petra a Pavla - dominanta města Semily je novorománskou stavbou z roku 1911. Dřevěný kostel však v těchto místech stával zřejmě již ve 12-13. století. Pro zchátralost byl dřevěný kostel v roce 1702 zboř…
2.7km
více »
Semily
Semily
Město
Semily leží v Severních Čechách, východním směrem od města Turnov. Město se rozkládá v malebné oblasti Podkrkonoší, nedaleko Českého ráje a nad soutokem Olešky a Jizery. Město je obklopeno zale…
2.7km
více »
Bozkov
Bozkov
Vesnice
Bozkov je středně velkou podhorskou obcí s 570 obyvateli a najdeme ji severním směrem od města Semily a v předhůří Jizerských hor a západních Krkonoš. Obec východně od soutoku Kamenice a říčky Vošmendy. V blízkém …
2.9km
více »
Bozkovské jeskyně
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Bozkovské jeskyně
Jeskyně
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven …
3.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace