Dům čp. 511 na Masarykově náměstí v Hradci Králové

Dnešní Masarykovo náměstí vyrostlo v místech, kde se naposledy nacházela jakási roztroušená zástavba před výstavbou královéhradecké pevnosti. Díky ní tu potom nebylo nic, pouze louky a pole, protože jakékoliv stavby by bránily výhledu pevnostních obránců a mohly by sloužit k úkrytu potencionálních dobyvatelů. Skutečná zástavba tam začala vznikat až počátkem 20. století a mezi ty původní objekty náleží i přes svou přestavbu rovněž čp. 511. Nechali si ho vystavět Milan a Aloisie Morávkovi ze Svobodných Dvorů, kteří obdrželi stavební povolení 22. května 1911 a povolení k obývání jim bylo uděleno 29. května 1912, přičemž projekt vypracoval a stavbu zrealizoval místní stavitel a architekt Josef Novotný.

Později se nemovitost dostala do rukou řediteli Františku Tomáškovi, což dokazuje i zmínka v Tolmanově knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové": "Dům čp. 502 v Karlově třídě jest parfumerie Ludvík, čp. 503 rohový dům obchodní firmy sklem a porculánem Ros. Vastlová, čp. 504 v Čelakovského tř. náleží klempíři Komárkovi a jest v něm umístěna Agrární banka, dům čp. 505 proti Masarykově pomníku náleží majiteli cihelny Morávkovi, čp. 506 v Pospíšilce kameníku Škodovi, znamenitému pracovníku v obecním zastupitelstvu, čp. 507 tamže rodině Štěpově, čp. 508 obchodníku kávou Vyleťalovi, čp. 509 Šitinům, čp. 510 na Husově náměstí majiteli cihelny Honkemu, čp. 511 řediteli F. Tomáškovi, čp. 512 v Čelakovského třídě pekaři Cardovi, čp. 513 v Jugmannově třídě Rálišům, čp. 514 řediteli Brandeisovi, čp. 515 majetek krejčího Jirouta, čp. 516 Anny Šustrové, vila čp. 517 odborného přednosty Holečka, nyní Machova, čp. 518 náleží stavebnímu družstvu, čp. 519 kovárna Jeřábkova, čp. 520 dům V. Rejchla, stavitele, čp. 521 Všetečkův, čp. 522 rohový dům na Legerově náměstí, dědiců továrníka A. Hanuše, čp. 523 továrna nábytku Nevyhoštěný, čp. 524 v Pospíšilce náležel staviteli Černému, nyní továrníku Pilnáčkovi ml., vedlejší dům čp. 525 jest stavební kancelář firmy F. Černý, čp. 526 náleží pí Udalrikové, vdově po účetním pivovaru a obecním starším, čp. 527 v Čelakovského tř. náleží továrníku R. Karlovi, čp. 528 Loudalům, čp. 529 jest evangelicko-českobratrský kostel, v přilehlé obytné budově bydlíval soudní rada Vodička."

Když byla vystavěna rohová budova Anglobanky, rozhodli se vlastníci na ni navazujících objektů, aby je přestavěli a zvýšili do stejné výškové hladiny. Stejně tak udělal ředitel František Tomášek, a to v domluvě s Městskou technickou kanceláří, aby došlo k úplnému sjednocení celé domovní fronty této části Masarykova, tehdy ještě Husova náměstí (původně byl dům dokonce zařazen k Šafaříkově ulici, což můžeme zjistit z "Prvního dodatku k adressáři kr. věn. města Hradce Král. Úplný adressář obce Pražské Předměstí. Pošta Hradec Králové II." z roku 1911.

První projekt nástavby patra a nové fasády byl vypracován architektem a stavitelem Josefem Fňoukem v prosinci 1923, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo, protože nebyl po chuti jak městu, tak vlastníkovi domu. Bylo vypracováno ještě několik plánů, nakonec byl Josef Fňouk nahrazen Josefem Gočárem a i on neměl to štěstí, že by mu byl schválen hned jeho první návrh. Nastalo období mnoha úprav a i ty, jež byly původně schváleny, byly nakonec revidovány přímo při stavbě, jež byla dokončena roku 1924. Před přestavbou domu byl 20. července 1923 nalezen na půdě dělový náboj a velký granát, naštěstí se nic nestalo a obojí si převzaly vojenské úřady. Z původně dvoupatrového domu s nárožními rizality, vyvedenými nad sedlovou střechu ve formě nízkých věžičkových kupolí, tak vznikl řadový třípatrový dům, který je oproti svým sousedům mírně předsunutý kupředu do náměstí. Průčelí s třídílnými okny a balkony ve střední části objektu je členěno kolmými lizénami, jež překračují v atikovém štítě hlavní římsu s pravoúhlými zrcadly. Horní okraj štítu je navíc trojúhelně zalamován, takže vzdáleně má připomínat vlaštovčí ocasy (snad vzdáleně inspirace Novým Městem nad Metují).

Již od svého počátku sloužil zejména k činžovním účelům (v roce 1924 tu mj. žil stavební asistent Josef Hruda, obuvnický pomocník Antonín Jeřaba, obchodník František Klein, Ing. Jindřich Najsnar a majitelka realit Marie Vinařová), po své přestavbě bylo zvětšeno jeho komerční využití. Do roku 1928 působil v domě Dětský oděvní závod František Klein. V roce 1926 sem přesídlila kancelář stavitele Ing. Roberta Schmidta. Roku 1931, kdy budova náležela Boženě a Jarmile Tomáškovým, zde žili: obchodník Josef Bandler, obchodní příručí František Hrubeš, švadlena Vl. Jandová, profesor Karel Jelínek, ředitel Josef Kalous, odborný učitel Josef Kalous, obchodní zástupce Václav Kapras, krejčová Františka Kaprasová, úřednice Old. Kolářová, úředník pojišťovny JUDr. Stanislav Kůta, zámečník Josef Langr, domovník Josef Libřický, vlastník krejčovského salonu Karel Mach, železniční úředník Emil Maruška, truhlář František Michálek, natěrač Alfred Nečesaný, krejčí Edvard Novák, majitelka kadeřnictví Marie Nováková, hospodyně Marie Pazeltová, vdova Irma Pelcová, holič František Pivec, úředník František Srkal, učitelka Božena Srkalová, hostinský Josef Tláskal, hudebník Josef Tláskal, soukromnice Božena Tomášková. Kromě toho bychom tu našli kadeřnictví již zmíněné Marie Novákové a řeznictví Františka Sýkory. V roce 1933 bylo obuvníku Ladislavu Vrabcovi povoleno zřízení reklamní tabulky na domě. V roce 1934 zde prodával kancelářské stroje Oldřich Pešta. 6. února téhož roku hořel strop v bytě krejčího Karla Macha. Ten zavolal starostu SDH a kamnáře F. Bureše, který poblíž bydlel a on se svým dělníkem vysekal do stropu otvor. Zjištěno bylo, že hoří trám. Po hodinové námaze byl oheň lokalizován. Podle zjištění doutnal tento trám asi týden a teprve poté se plně rozhořel. V září 1937 zde začal provozovat strojní zámečnictví Rudolf Pelikán, když předchozího roku zanikl v domě obchod smíšeným zbožím Marie Malíkové a předtím Jana Hýbla. Od července 1937 prodávala ovoce, cukrovinky, galanterii a ryby po trzích, poutích a různých slavnostech Aloisie Forstová, a když byla doma obchodovala i zde.

Nedlouho po únorových událostech roku 1948 se dům dostal do vlastnictví státu a v roce 1961 byla jako jeho majitel zmíněna již Bytová správa města Hradce Králové. 16. ledna 1964 byla tato nemovitost zapsána do státního seznamu kulturních památek. Po listopadu 1989 se objekt dostal zpět do soukromých rukou. Dnes zde najdeme zejména pobočku roku 1994 vzniklé Fio banky a. s., která získala bankovní licenci v roce 2010, ale filiálku zde otevřela již o rok dříve. Další informace o tomto domu, jehož současným majitelem je společnost TP Leasing spol. s r. o., můžeme nalézt na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/cinzovni-dum-12603709.