Dům čp. 359 v Palackého ulici v Hradci Králové

Tento dům byl postaven pro továrníka Karla Skuherského a k jeho kolaudaci došlo v roce 1901, aby byl částečně užíván k činžovním účelům a zbytek sloužil již zmíněnému továrníkovi pro jeho výrobní či skladovací potřeby. 1. srpna 1902 byla v objektu otevřena nová truhlářská dílna a sklad nábytku, nejednalo se však o subjekt, který by náležel Karlu Skuherskému, nýbrž konkurentovi Em. Hlaváčkovi, jehož největší zájem byl o nábytkářskou činnost, dýhování, stavby portálů a kostelní práce. Roku 1911 zde žili: číšník František Bulina, skladník firmy Křižík Antonín Černý, truhlářský pomocník Karel Černý, knihař Emanuel Červený (převzal ozdobnickou a knihařskou činnost po zemřelém předchůdci Vachkovi), koncesovaný mistr tance Václav Čtvrtečka, který vyučoval ve svém bytě v 1. patře, služka Matylda Fialová, služka Magdalena Kaderová, hotelový účetní Jindřich Kaplan, služka Barbora Kastnerová, hospodyně Františka Kohoutová, služka Růžena Krusmanová, c. k. okresní soudce František Kubát, číšník Josef Mrva, c. k. rada zemského soudu Josef Nápravník, hotelový domovník Josef Skalický, inspektor První rakouské všeobecné pojišťovny Rudolf Stárek, číšník Josef Šimůnek, číšník Jan Šramota, vrchní montér firmy František Křižík Rudolf Trykar, služka Antonie Vopršalová. Také se zde nalézala technická instalační kancelář, inspektorát První rakouské všeobecné pojišťovací společnosti proti úrazům ve Vídni a sklady elektrotechnické továrny František Křižík z Karlína a ozdobnické knihařství Emanuela Červeného.

Po vzniku ČSR byla v objektu kancelář Spořitelního a záložního družstva první všeobecné jednoty úředníků v Hradci Králové. V roce 1925 bylo postoupeno zemskému správnímu výboru odvolání města Hradce Králové do vyhovění stížnosti Karla Skuherského ve věci nátěru domu čp. 359. Roku 1929 vlastnil Karel Skuherský mladší následující domy: čp. 441, 468, 469, 470 a 471, Žofie Sikýřová pak byla majitelkou domů čp. 394, 359, 741, 742, 743 a 744 a Karel Sikýř vlastnil dům čp. 740, přičemž Karel Skuherský mladší byl synem továrníka, Žofie Sikýřová dcera a Karel Sikýř zeť.

Netrvalo dlouho a čp. 359 změnilo majitele, protože v roce 1930 se stal jeho vlastníkem vinárník Franjo Malčič, jemuž však bylo domovské právo přislíbeno až o 2 roky později. Za objekt tehdy továrníku Karlu Skuherskému zaplatil 370 000 Kč. V téže době tu sídlil inspektorát První České vzájemné pojišťovny a vlastník objektu tu měl vinárnu a obchod vínem, jež byly zřízeny roku 1930 podle plánů architekta profesora Josefa Stejskala. Z tehdejších nájemníků jmenujme: soukromnici Marii Doubravovou, profesora Josefa Holého, obchodníka Ot. Kantůrka, soukromnici Františku Klugarovou, pekaře Františka Kosinu, obchodního příručího Karla Zítka. Místo lákalo rovněž různé zloděje, např. 4. prosince 1935 odcizil neznámý pachatel vinárníku Malčičovi soudek konzervovaných úhořů o hmotnosti 20 kg. Často se tu však ztrácela rovněž jízdní kola, což však nebylo nic divného, neboť se to stávalo ve velkém množství po celém městě.

Roku 1939 mu bylo úředně nakázáno, aby nálepkami vyznačil to, že do jeho podniku je zakázáno chodit osobám židovského původu. Všechny však nechal vylepit až později, když to bylo po něm urgováno. V témže roce byl povinnen uvolnit část bytového fondu na úřední byty, za něž téhož roku zaplatilo město 4 800 K. V roce 1949 byla převzata Malčičova vinárna státem. Následně se z ní stala restaurace a vinárna Bystřička, která byla známá častými potyčkami a rvačkami a toto místo náleželo k těm, jemuž věnovali příslušníci Veřejné bezpečnosti a členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti zvýšenou pozornost, protože tu rovněž řádili zloději a kapsáři. Vinárna byla roku 1970 zrekonstruována a upravena podnikem Restaurace a jídelny, který ji provozoval. Provozovna byla známá svými diskotékami a živou hudbou, např. v roce 1972 zde hrála každý večer mimo neděle instrumentální skupina J. Oulického.

Tento 1. ledna 1989 vzniklý státní podnik později likvidoval (zanikl až k 22. červnu 2001) a provozovna se dostala do soukromých rukou. Od té doby v objektu sídlila řada firem a provozoven (v letech 2000-2007 DAMELLO CZECH s. r. o., v letech 2001-2010 Tervist, s. r. o., v letech 2006-2013 IVA KREČMEROVÁ reality s. r. o.). Řada provozovatelů se vyměnila i v samotné Bystřičce (1994-1997 Karel Hübler, 1997 Miroslav Michalov, 1997-2005 Jaroslav Semerák, 2003-2017 Richard Hora), jež byla zrušena roku 2018. V roce 2019 došlo k úpravě přízemí, kdy byla trojice malých oken s 1 dveřním otvorem po vinárně nahrazena 2 velkými okny, přebudován byl interiér a změněna byla i část fasády. V současnosti dům náleží společnosti Hoernchen s. r. o.