Dům čp. 230 v Zieglerově ulici v Hradci Králové

Jedná se o dvoupatrovou budovu s ekletickou fasádou s pásovou přízemní bosáží, jež byla postavena v letech 1852-1854 na místě zbouraného městského špýcharu (sýpky). Do nádvorní strany vybíhají dvě nestejně dlouhá křídla domu a objekt má průjezd do dvora, který býval do roku 1966 uzavřen vraty jak do ulice, tak do dvora. Navíc nad tympanonem, který zakončuje průčelí domu směrem do ulice, je umístěna pískovcová socha ležícího lva, který má na hlavě pozlacenou korunku a v předních prackách drží kolčí štít s pozlaceným znakem města - písmeno G.

Historie místa, na kterém stojí dnešní objekt, je velmi stará. Až do poboření husity stávala v těchto místech část hradu, a to hospodářská s konírnou. Místo má však ještě starší historii. Při hloubení základů pro tuto budovu byly 4. února 1853 vykopány vzácné archeologické artefakty, které vešly do dějin jako „hradecké zlaté osmičky“. Nejprve dělník vyhodil lopatou spletenec zlatého drátu a potom tři zlaté osmičky a devět svitků pleteného zlatého dvoudrátu. Nález patří do období lužické kultury (12.-9. stol. př. n. l.) a svědčí o lužickém hradišti, na jehož místě navýšením terénu vzniklo slovanské hradiště a později i přemyslovský hrad. Jedna zlatá osmička byla věnována Národnímu muzeu v Praze, kde ji v roce 1875 někdo odcizil. Osmičky jsou celé ze zlata, po rozvinutí mají dráty délku 124 mm a váha celé osmičky je 77 gramů.

Ještě než byla budova dána 15. května 1855 do užívání, byla již 1. ledna 1854 uzavřena smlouva mezi státem a městem o poskytnutí místností za roční nájem 300 zlatých. 28. října 1854 správa města oznámila okresnímu hejtmanovi, že budova je dostavěna v místech, kde stávala sýpka, a žádá o stanovení převzetí. K oficiálnímu převzetí budovy obcí došlo 1. listopadu 1854. Náklady na stavbu činily 37 314 zlatých a 13 krejcarů konvenční měny. Po kolaudaci budovy se sem ihned přestěhoval krajský hejtman a rada místodržitelství Bedřich hrabé Michna. Podle Ludvíka Domečky byla do budovy po kolaudaci nastěhována též jedna ze dvou prim královéhradeckého gymnázia a první třída hlavní školy z domu čp. 33. K tomuto účelu byla budova upravena již v roce 1858 staviteli Antonínem a Františkem Dobrkovskými. 15. dubna 1866 dostal pozlacovač Josef Mikeš výpověď z budovy hlavní stráže na Velkém náměstí a následně si v přízemí čp. 230 upravil svým nákladem dvojici místností.

Po prohrané bitvě rakouského vojska na Chlumu ostřelovalo pruské dělostřelectvo 5. července 1866 město a jeden z dělostřeleckých granátů dopadl před budovu, naštěstí žádnou škodu nezpůsobil. K 31. říjnu 1866 je záznam, že krajské hejtmanství užívá v najatém městském domě 6 místností s příslušenstvím a 1 komoru, to vše v 1. poschodí za roční nájemné 220 zlatých, dále ve 2. patře naturální byt se 3 místnostmi za 80 zlatých ročně. Kancelář pokladny hejtmanství užívala 3 místnosti za 140 zlatých ročně. 2 místnosti užíval například úředník hejtmanství Doubrava za 100 zlatých ročně, v přízemí měl pokoj pronajatý pan Mikš za 70 zlatých a jednu pan Púchel za 48 zlatých ročně. Městu tento dům vynášel ročně 973 zlatých za pronájmy.

Roku 1867 byla v domě zřízena kancelář s telegrafem. V témže roce se do domu nastěhovat krajský lékař, který platil za byt roční nájem 250 zlatých. Roku 1872 se do tohoto domu přestěhovala dvoutřídní vyšší dívčí škola. V roce 1873 se zdejší učitelský ústav stal státní školou a o rok později se nastěhoval právě sem. V té době byla v přízemí budovy zřízena obecní zastavárna, v níž se pravidelně konaly dražby propadlých zástav, a ve dvoře existovala Mikšova truhlářská dílna, která vyráběla zejména rakve. Roku 1899 poskytlo město jednu klenutou místnost v přízemí domu královéhradeckému muzeu k uložení sbírek z období pravěku, aby o 2 roky později došlo k adaptaci domu. V roce 1903 byla v domě zřízena první muzejní „laboratoř“ - konzervátorská dílna, která byla umístěna nejprve v přízemí a v následujícím roce přemístěna do 1. patra, kdy byly dosavadní zastavárenské místnosti adaptovány pro policejní účely a zbylé prostory se staly novou zastavárnou, jež od 1. května 1904 platila za pronájem potřebných místností roční nájem ve výši 840 K. Tehdy zde pracoval Domečkův blízký spolupracovník František Žaloudek, bývalý městský strážník a následně laborant muzea. V roce 1905 dostalo muzeum darem od policie fotografický aparát, a tak byla v prádelně domu zřízena navíc fotokomora, v níž fungoval též již zmíněný František Žaloudek. Téhož času byl zbytek domu využíván k činžovnímu bydlení, tehdy byl jeden z bytů pronajat obcí kováři Antonínu Hájkovi. Roku 1906 se odsud odstěhoval dívčí obchodní kurs, jenž byl zřízen zdejší obchodní akademií, a to i přesto, že město v předchozím roce nechalo jeho místnosti opravit.

V průjezdu domu čp. 230 bývaly dříve umístěny kamenné sochařské fragmenty. Byla zde také uložena renesanční patka s kaňkovským erbem, která byla nalezena při opravě radnice na Velkém náměstí. Dnes je zazděna do stěny na nádvorní straně a nad ní pod stříškou je umístěna sádrová patinovaná socha krále Přemysla Otakara I. Roku 1907 se uprázdnil obecní byt a město schválilo, aby se do domu nastěhovalo dívčí lyceum. To se otevřelo 11. září 1907 pod názvem "Městské dívčí lyceum v Hradci Králové" (oficiálně se otevřelo až 21. září 1907) a po převzetí městem 5. června 1908 se z něj stalo "Jubilejní městské dívčí lyceum cís. a krále Františka Josefa I. v Hradci Králové" (výnos o schválení tohoto pojmenování byl vydán 23. prosince 1908). Tehdy tu ještě bývala zasazena pamětní deska s nápisem: "V letech Páně 1852, 1853 a 1854 tentoť obecní dům na místě památném nákladem městského důchodu nově vystavěn jest."

Od té doby sloužil objekt téměř výhradně školským účelům. V roce 1955 sídlila v domě internátní učňovská škola, o rok později Odborné učiliště pracovních záloh č. 8, které bylo internátní školou. O 5 let později tu byla Učňovská škola kovo elektro. 16. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/skola-12569756). Roku 1996 zde našla své působiště Zvláštní škola, dnes Speciální pedagogické centrum. Po nastěhování do nového areálu v Hradecké ulici se sem po rekonstrukci v roce 2000 přestěhovala Církevní základní škola, která rozhodla roku 2004 o výměně střešní krytiny a v roce 2008 nechala opravit průčelní fasádu.