Dům čp. 143 na Velkém náměstí v Hradci Králové

Původní pravovarečný objekt se starým čp. 121 byl gotického stáří a později prošel renesančními úpravami, aby nakonec v letech 1845-1847 prošel klasicistní úpravou, kdy se změnilo rovněž jeho průčelí, protože došlo k přístavbě dalšího poschodí, aby se objekt opticky zarovnal s těmi okolními.

V roce 1790 náležel dědicům Kavkovským a roku 1804 byl jeho spolumajitelem rytíř Höflingen, jemuž spadl do rukou nakonec celý dům, jenž držel až do roku 1826, kdy se stal jeho majitelem Jan Nickelsgeld. V roce 1845 patřil Anně a Janu Janečkovým. Ti nechali od zednického mistra Jana Bauera provést přístavbu patra a upravit průčelí. Ještě téhož roku byla stavba zahájena a 14. října 1846 zkolaudována. Celkem je vyšla na 3 307 zlatých a 50 krejcarů. Po této úpravě měl objekt 13 pokojů a 2 komory, přičemž původně v něm bylo 6 pokojů a 2 komory. V letech 1864-1894 byl spoluvlastníkem domu Felix Janeček, druhým majitelem byla podle všeho jeho manželka.

V průběhu času tu žilo velké množství významných osobností, jež se nějak zapsali do historie města, což dokládá citace z díla „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“ od Jiřího Vladimíra Tolmana: „Sousední dům Janečkův, nyní Francův, čp. 143 patřil hospodářskému správci Janečkovi, jenž měl 2 syny, hospodářského správce a soud. presidenta v České Lípě. V domě tom býval zlatník K. Bitterlich, Svobodová, níťařka, matka ochotníka Emana Svobody, optik a mechanik Hoder a založena tu prvá hradecká drogerie Goth. Tichý, jehož choť Karla bývala hostinskou v Živnostensko-čtenářské jednotě. Tichý vyučoval v Hradci jízdě na tehdá vzniklých nízkých velocipedech, seftách. Po Tichém převzal drogerii Dix, pověstný pojišťovatel mrtvých, nyní závod Francův. Choť Dixova původně herečka, byla vysoce inteligentní dámou, mluvící plynně francouzsky.“

Podle „Adressáře a schematismu král. věnného města Hradce Králové“ a jeho prvního dodatku z roku 1911 tu tehdy žili: obchodní příručí Antonín Burkoň, sluha c. k. finančního ředitelství Jan Čutta, drogista a majitel realit Karel Dix, advokátní úřednice Julie Douchová, krejčí Karel Fiala, drogista Eduard Franc, učitelka tělocviku na městském dívčím lyceu Anna Hadánková, soukromnice Františka Hofmannová, studentka obchodní akademie Ludmila Hostinská, studentka lycea Zdeňka Jarkovská, obchodní příručí Josef Kaisersát, studentka dívčího lycea Bohuslava Kalinová, drogistický asistent František Laxa, vdova a stravovatelka Julie Macháčková, bednářský dělník Jan Marel, majitel papírnického obchodu František Matouš, obchodní příručí Josef Matuna, manipulantka v obchodě Anežka Ropková, obchodnice s pleteným zbožím Barbora Rychterová, výměnkářka Josefa Řeháková, profesor obchodní akademie František Skopal, zámečnický učeň Václav Smola, majitelka obchodu smíšeným zbožím Jana Stejskalová, číšník František Tomek, technik Jan Tomek, řeznický pomocník Josef Tomek, řeznický pomocník Václav Tomek, modistická pomocnice Anna Tomková, knihařský pomocník Ferdinand Zach, studentka obchodní akademie Anna Židová. Modistický salon tu měla Marie Uhlířová, pletárnu Barbora Rychterová a obchod střižním zbožím Marie Paulová. V té době dům patřil Josefu a Františce Valcovým.

O rok později bylo Josefu Francovi uděleno povolení ke zřízení nového portálu a zároveň i krámu. V roce 1921 vlastnil objekt nadále Josef Valc, i když ho původně hodlal prodat (roku 1917, v domě se nalézala drogerie, cukrářství a třetí krám vzadu byl neobsazený). Tehdy na něm nechal opravit fasádu. O 4 roky později tu byla drogerie s fotopotřebami E. J. France (povolena již v roce 1912), který tehdy zahájil stavební úpravy v objektu. Eduard Franc dům vlastnil o 4 roky, kdy zde kromě drogerie provozoval velkoobchod s cukerínem. Roku 1931 došlo ke zbourání chatrného zděného kiosku na podsíni, na jehož kamenném ostění byl letopočet 1819. Ještě v témže roce byla opravena přední fasáda a v chodbě vedle Klimtova cukrářského krámu byly zřízeny výkladní skříně, aby zde vznikla pasáž. Roku 1942 byli majiteli domu Eduard a Ludmila Francovi. Tehdy tu byla povolena provizorní stavba cukrářské dílny, která však musela být co nejdříve umístěna do vhodné místnosti.

Po roce 1948 se dům dostal do rukou státu a byl spravován Bytovým podnikem města Hradce Králové, který se stal investorem jeho, již dávno potřebné rekonstrukce (dům byl v havarijním stavu), jež byla dokončena roku 1977 (spolu s čp. 144, zahájena úpravou dvora v letech 1971-1972). 14. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek. Dnes dům patří Miroslavu Kučerovi, který tu má od roku 1993 zlatnictví a klenotnictví Kleopatra, o němž se dá více zjistit zde: https://www.zlatnictvikleopatra.cz. Předtím tu býval od roku 1983 antikvariát a zbytek domu sloužil k činžovnímu bydlení. Informace o samotném objektu lze nalézt na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-cp-143-15558897. Poslední velkou opravou čp. 143 byla v roce 2011 generální rekonstrukce střechy.