Loading...
O dubickém kostele již samozřejmě na Turistice zmínka je, konkrétně jako pokračovatele zaniklé tvrze někdy ze 13. století. Povětšinou co vidíme je ale novějšího data. Jde o jednolodní řekněme barokní až klasicistní stavbu s vlivy empírů a dalších stylů, učiněných v průběhu hlavně 18. a 19. století. Při příchodu ke svatostánku přitáhne pozornost předsunutá masivní hranolová věž nad vstupem. Vstup tvoří pískovcový portál nad kterým je v kartuši nápis: „PER SIGNVM / CRVCIS / DE INIMICIS / NOSTRIS / LIBERANOS / DEVS / NOSTER.“
V patrových částí věže jsou okenní otvory, v prvním patře půlobloukový, v další obdélníkový a ve vrchním patře i s hodinovým ciferníkem. Vnější světlé omítky kostela jsou hladké, členěné lesénovými pásy okrové barvy.
Po stranách věže jsou ve štítě slepé okenní otvory ve výšce patra, níže niky s postavami andělů.
Obdélníková hlavní loď je pod valenou klenbou s pěticí oken po stranách s půlkruhovými záklenky. Strop je vymalován jednotnou barvou na hladké omítce. Ozdobu tvoří výjevy svatých v ozdobných kartuších.
Nad vstupem je kruchta podpíraná trojicí oblouků s varhanním strojem. Jde o celkem zánovní konstrukci fy Rieger-Kloss z roku 1954. Jde o poměrně velkolepý nástroj užívaný též koncertně. Menší bohoslužby doprovází elektrické harmonium poblíže kazatelny. Užší kněžiště je oddělené od zbytku lodi mohutným bílým obloukem.
Po celé podokenní části interiéru se táhne oddělující římsa, zdi jsou členěny lesénami. Hlavní oltář je ozdoben velkolepým obrazem Golgoty Christiana Sambacha z r. 1780. Po stranách oltáře objevíme svaté, Petra a Pavla.
Za oltářem se plochou zdí vstupuje do sakristie. Ta je nejstarší část kostela, která spadá do výše zmíněného 13. století. Patrně se jednalo o kapli tvrze, která později plnila funkci presbytáře kostela. V roce 1710 postihl Dubicko rozsáhlý požár, kdy byl poničen i kostel. Přestavba a dostavba nového objektu trvala do 40. let 18. století.
V sakristii je k vidění stále gotická klenba. Z exteriéru pak i ostění zazděného gotického okna, které patří k nejstarším artefaktům chrámu.
Za zmínku stojí též ohradní zeď hřbitova, u kterého je kostel situován. Část podpůrné zdi je zřejmě pozůstatek výše zmíněné tvrze. Pozoruhodný je i přístup do kostela masivním schodištěm s bočními sousošími. Vlevo je to Nejsvětější Trojice a na opačné straně Sv. Jan Nepomucký. Obě jsou novějšího data.