Dub u Starohaklovského rybníka

Duby patří jednoznačně mezi nejopěvovanější stromy. Vždy vyjadřovaly sílu, mohutnost, stálost a pevnost postojů. Listnatý strom se i v našich podmínkách dožívá značného věku a kdyby mohly stromy vyprávět, možná bychom se dozvěděli věci netušené.

Díky růstu stromů se s duby velmi často setkáváme na hrázích rybníků. Zřejmě stavitelé vodních děl si všimli, že kořenové soustavy těchto stromů výborně zpevňují jejich díla. V našich zemích se rybničním stavitelům dařilo od středověku a za zlatý věk jejich činnosti je všeobecně považováno období 15.–16. století. Zřejmě ne náhodou se tato doba kryje s výrazným vzestupem politické i majetkové moci velkých českých panských rodů. Vlastně po husitských válkách byla moc panovníka dosti omezená a šlechta si vymohla na králi spoustu ústupků, díky kterým se samozřejmě zvětšovala i její ekonomická moc. Vlastně ve stavbě rybníků probíhala jedna s fází vývoje společnosti, které se později začalo říkat kapitalistická. Byť se tehdy všechno ještě řídilo feudiktem, ti velcí stavitelé jak byl Štěpánek Netolický či Jakub Krčín by zřejmě i dnes neměli problém se uplatnit v nějakém jiném oboru.

Rybníky takto nezakládala jen šlechta, ale i jiné instituce na svém majetku. Takto mohla činit např. Svobodná královské města. Není se čemu divit, že rybníky na svých pozemcích stavěly i České Budějovice. Když už se zřizovaly vodní díla všude kolem, nemohli měšťané chybět. Severně až severozápadně od města tak vznikla soustava rybníků, kterým se dnes říká Vrbenské. V těsné blízkosti se pak nalézají další rybníky, Starý houženský, Starohaklovský a Novohaklovský aj.

Ty Vrbenské vznikaly již v 15. století, další jmenované zřejmě později. Starohaklovský v roce 1527. Svou rozlohou 44,4 ha patří k těm větším v okolí a jako i jinde, i u něj nemůžou chybět hráze osázené duby. Stromy, které měly možnost a prostor dosáhnout dostatečného vzrůstu pak jasně poutají pozornost. Na severní straně rybníka (mezi Starým houženským rybníkem) tak můžeme vidět krásně vyvedený exemplář dubu letního (Quercus robur). Dub jednoznačně převyšuje své okolí celkovou výškou přes 28 m (2012). Ve stejné době naměřený obvod dosahoval 450 cm, šíře koruny 24 m, výška koruny 25 m, kmen tedy 3 m. Stáří se odhadovalo v roce 1998 na 250 let, takže +20 máme 270 let. Vlastně mezi duby nejlepší léta.

Duby jsou stromy kultovní, u Germánů je strom zasvěcen bohu Thórovi, u nás je spousta Žižkových dubů, u kterých se zřejmě Žižka nikde nestavil, protože ještě nerostly (některé ale ano). Dřevo se užívá ve stavebnictví, konstrukcí, parket, sudů (víno i pivo), dříve pražce apod. Po vysušení i dobré palivové dříví.