Dřevěná kaple a sochy výtvarníků u Horského hotelu Soláň

Od roku 1866 tady stávala stanice valašských strážců zemských hranic - portášů. V 19.století byl objekt přestavěn na zájezdní hostinec, který ve dvacátých letech minulého století navštěvovali významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé. Rád tu pobýval např.Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Jan Drda, Jiří Mahen a František a Marie Podešvovi. Tehdy hospodu provozoval Jura Vašut a za druhé světové války ji už vedla jeho dcera Jindřiška. Roku 1941 bylo k objektu přistavěno křídlo, jež obýval malíř Alois Schneiderka. V šedesátých letech Jindřiška Vašutová hostinec prodala a v křídle po Schneiderkovi bydlel malíř Karel Hofman, která v něm měl i ateliér. Posléze hostinec prošel stavebními úpravami a majitelé se střídali. K.Hofman si ve stráni nad ním nechal vystavět vlastní stavení známé dnes jako „Valašský ateliér u Hofmanů.“ Bývalý hostinec prošel rozsáhlou rekonstrukcí a proměnou na „Horský hotel Soláň“ s Wellness centrem a vlastním bazénem. Po boční silničce je od jeho kolegy „Čartáku“ okolo galerie „Zvonice“ vzdálen jen několik set metrů. Vedle hotelu byla zbudována novější dřevěná kaple s vyhlídkovou terasou a parčíkově upravený svah poblíž schodiště k hotelu ozdobily plastiky dvou valašských umělců – Aloise Schneiderky a Karla Hofmana, zhotovené ze dřeva.

 

Alois Schneiderka byl malíř, který se narodil roku 1896 ve Valašském Meziříčí a zemřel 1958 ve Velkých Karlovicích. Absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni a až do roku 1929 působil jako vedoucí opery v jugoslávském Splitu. Poté se oženil a spolu se svými bratry Josefem a Ludvíkem, kteří byli rovněž malíři, cestoval po Itáli, Nizozemí a Španělsku. V roce 1931 se stal kulturním atašé pro Bulharsko, kde restauroval byzantské památky. V roce 1939 se vrátil na rodné Valašsko a žil tu až do své smrti samotný na Soláni. Proslul hlavně svými obrazy Beskyd za mlhavých a deštivých dnů.

Karel Hofman byl akad.malíř. Narodil se 1906 v Jablůnce nad Bečvou a zemřel roku 1998 ve „Valmezu.“ Vyučil se malířem porcelánu a poté v této profesi pracoval v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Následovalo studium na Akademii výtvarných umění v Praze a na Škole krásných umění v Římě, které ukončil roku 1935. Poté působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1959 už se věnoval jen vlastní práci ve svém ateliéru na Soláni. Jeho tvorba sestávala z krajinomaleb, portrétů,grafiky a vytvořil i několik monumentálních fresek. Roku 1976 se stal zasloužilým umělcem.