Cihelna Hříběcí - diskuse

Cihelna Jaroslava Svobody V015817 Horní Cerekev-Hříběcí 49° 19' 6.358'' N, 015° 17' 35.31'' E 1935 autor: Petr Baťka Jednokomorovou pec s třiadvacetimetrovým komínem postavil pro Jaroslava Svobodu, rolníka na statku čp. 18 v Hříběcí, roku 1935 Petr Baťka, zednický mistr v Počátkách. Mimořádně dobře dochovaná stavba dnes patří stavebníkovu prasynovci, který ve vedlejším čp. 29 provozuje penzion a připravuje její opravu. Literatura: Lukáš Beran – Vladislava Valchářová – Jan Zikmund (eds.), Industriální topografie / Kraj Vysočina, Praha 2014, s. 77. Zpracoval: LB; foto JB (2014)

Budova, která je na snímku, je pec na vypalování cihel, vešlo se jich tam 29 až 30 tisíc. Součástí cihelny byla plocha, kde se pomocí korečkového bagru těžila cihlářská hlína. Dále zde byla strojovna kde se samotné cihly vyráběli. Cihlářský lis byl poháněn dieselmotorem. Vylisované cihly se dále převážely ručními vozíky po kolejích do vedlejších přístřešků na řádné vysušení. Poté se skládaly do pece a vypalovaly. Topilo se hnědým uhlím, nejprve do topenišť, které byly 4 z boku pece. Později, když oheň prohořel celou pecí, se také přikládalo z půdních prostor speciálnímy otvory. Kolem roku 1968 došlo k požáru a celá střešní konstrukce pece shořela. Krátce na to byl celý krov a střecha obnovena. Protože zdejší jíl na výrobu cihel nabyl příliš kvalitní, ve spodních vrstvách těžební plochy již byly velké příměsy písku, výroba byla ukončena. Cihelnu v té době vlastnil a provozoval Místní národní výbor Hříběcí, po ukončení výroby celý objekt věnoval zdejší organizaci Socialistickému svazu mládeže, která zde v roce 1972 z vypalovací pece zřídila klubovnu. Ostatní, již v té době chátrající objekty ( strojovna, sušící přístřešky), byly zbourány.