Chrášťany

Obec leží na vyvýšené planině nad prameništěm Dalejského potoka. Žije zde v současné době asi 550 obyvatel v 215 domech a katastr obce má rozlohu 438 ha. Nejstarší zmínka o obci Chrášťany je z roku 1227, kdy byla jejich větší část majetkem Svatojiřského kláštera. Původní tvrz, připomínaná v roce 1545 později pustla a byla i z části pobořena. V 18.století byla přestavěna na barokní zámek. Zámek je však jen jednoduchá patrová budova obdélníkového půdorysu.

Obec na severozápadě okresu Rakovník. Obci dominuje kulový, věžovitý vodojem, viditelný na velkou vzdálenost. V obci je zastoupena lidová architektura, barokní sochy a dvě Kapličky. Obcí prochází železniční trať a je zde i zastávka ČD.

kaplička sv. Barbory se sochou sv. Aloise (1780)

socha sv. Antonína (1/2 18. stol.)

socha sv. Prokopa (1717)

památná lípa malolistá

socha sv. Izidora (1717)

archeologické nálezy

Dle archeologických nálezů lze usoudit, že prvopočátek osídlení chrášťanského katastru, je možno zasadit do doby kamenné. Další nálezy prokázaly přítomnost obyvatelstva i v době bronzové a tedy kolem 4. století př.n.l. První prokazatelná zmínka o vsi pochází z roku 1420, kdy ji drží křivoklátský man Jan Študent z Tachlovic. Dá se však předpokládat, že obec je mnohem staršího založení. Po Janovi Študentovi je v Chrášťanech zapisován Petr Holý z Chrástu a roku 1512 Šlovičtí. Mezi majiteli se zapsali také Krakovští z Kolovrat. Z historicko správního hlediska náležela ves ke křivoklátskému zboží s nímž sdílela osudy i majitele až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Památná lípa malolistá se nachází u silnice do Olešné stejně jako Socha sv. Prokopa. Dále se u obce nacházejí sochy sv. Rosalie (1714) a sv. Anny (1715). Obcí neprochází žádná z TZN a proto je nejsnadnější přístup veden po silnici z Kněževsi. Lze též využít silnici z Olešné do Nesuchyně.