Loading...
Českobudějovická pánev je rozsáhlý geomorfologický celek v jižních Čechách. Rozkládá se především v okolí Českých Budějovic a zasahuje směrem k Písku, Strakonicím, Vodňanům, Netolicím a Týnu nad Vltavou. Její nadmořská výška se většinou pohybuje přibližně mezi 400 a 450 metry. Na východě ji od sousední Třeboňské pánve odděluje Lišovský práh, na jihovýchodě přechází v podhůří Novohradských hor.
Typickým charakteristickým rysem Českobudějovické pánve je mírně zvlněná až téměř rovinatá krajina s množstvím rybníků, vodních toků, luk a zemědělské půdy. Rybníkářství zde využilo přirozeně málo sklonitého terénu a nedostatečného odvodňování. K nejznámějším rybníkům patří Bezdrev, Dehtář, Volešek a Munický rybník. Rybniční krajina spolu s doprovodnou zelení a mokřadními stanovišti patří k nejvýraznějším přírodním i krajinným hodnotám oblasti.
Osou oblasti jsou především Vltava a její přítoky, zejména Blanice. Právě v okolí jejich toků vznikla řada rybníků a dalších vodních ploch. Krajina Českobudějovické pánve je proto vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku a nabízí poměrně nenáročné trasy mezi rybníky, vesnicemi a historickými památkami.
Významným centrem oblasti jsou České Budějovice, přirozené kulturní, historické a hospodářské centrum jižních Čech. Na severním okraji pánve leží Hluboká nad Vltavou s jedním z nejznámějších českých zámků a zoologickou zahradou Ohrada. K dalším zajímavým místům patří Zliv, Vodňany, Netolice, Purkarec nebo vesnice Plástovice a Malé Chrášťany, které jsou známé dochovanou lidovou architekturou selského baroka.
Zajímavým cílem je také Karlův hrádek, zřícenina hradu nad Vltavou nedaleko Purkarce. Oblast kolem Hluboké nad Vltavou nabízí řadu možností pro pěší výlety a cykloturistiku, včetně tras podél Vltavy. Českobudějovická pánev tak není zajímavá pouze svou přírodní charakteristikou, ale také množstvím historických památek a typickou jihočeskou rybniční krajinou.