Čakovice (Praha) - kostel sv. Remigia

Čakovice jsou na severním okraji Prahy, ke které byly připojeny roku 1968. První písemná zmínka je z roku 1088. K jejich velkému růstu došlo v 19. století v souvislosti s rozvojem průmyslu a cukrovarnictví.

Při průjezdu vás určitě zaujme novorománský kostel sv. Remigia. Na jeho místě stál již v roce 1352 původní kostel. Byl postaven uprostřed hřbitova obehnaného zdí. V roce 1614 byl kostel opraven, ale během třicetileté války poničen a po ní opět opraven. Postupem doby nedostačoval počtu farníků, opět chátral a to vedlo k jeho zboření roku 1735. Na tomtéž místě byl vystavěn v letech 1737-9 nový kostel. Patronem nové stavby byl hrabě Frantisek Josef Šlik, tehdejší majitel Čakovic. Dostavěný kostel byl 6. října 1737 slavnostně vysvěcen děkanem a vikářem Brandýsským, Josefem Antonínem Hořickým. Roku 1855 byla postavena vlevo od vchodu socha sv. Jana Nepomuckého. Protože kostel nevyhovoval vzrůstajícímu počtu obyvatel, bylo povoleno jeho zbourání (i přes dobrý stav) a stavba nového.

Současný, již třetí kostel, byl postaven v letech 1878 – 1881 podle plánu stavitele Karla Scheinera v novorománském slohu na půdorysu kříže. Základní kámen je zazděn vlevo od hlavního vchodu (jsou v něm různé dobové mince a pergamenová listina). Dostavěný kostel byl slavně vysvěcen kardinálem Bedřichem ze Schwarzenberku dne 2. října 1881 za přítomnosti kanovníka Karla Schwarze a ceremoniáře Ferd. Kalousa.

Ve věži byly původně dva zvony a v roce 1896 sem umístěny i hodiny se 3 ciferníky od firmy L. Hainz v Praze. Do sanktusové věžičky byl instalován zvon ze starého kostela z r. 1751. Varhany na kruchtu dodala firma Schiffner – PrahA. Hlavní oltář v polokruhovém presbytáři má uprostřed obraz sv. Remigia a po stranách jsou menší obrazy sv. Filipa a sv. Alžběty. V postranních lodích jsou oltáře zasvěcené sv. Jana Nepomuckému a Panně Marii. Všechny oltářní obrazy maloval Vilém Kandler.

Později (1904) byla přistavěna ještě křestní kaple podle architekta Kamila Hilberta, autora dostavby chrámu sv. Víta. Nad vchodem uvidíte mozaiku K. Klusáčka, který je také autorem malby v kostele. Roku 1898 byla před kostel přenesena socha sv. Floriana a umístěna vpravo od vchodu. V době I. světové války i tento kostel neušel konfiskaci zvonů - r. 1917 přišel o sv. Václava, menší umíráček i školní zvonek. Byla zabavena dokonce i měděná střecha z kaple a cínové píšťaly varhan. V roce 1929 byly koupeny a posvěceny dva nové zvony.

Fara byla v Čakovicích již ve 14. století, protože roku 1352 je kostel psán jako farní. V době husitských bouří ale Pražané zkonfiskovali dvůr čakovického faráře a tak sem až do roku 1901 kněží pouze docházeli či dojížděli (ze Slovanského kláštera, později z kláštera sv. Mikuláše, z Vinoř a pak i Třeboradic). V roce 1901 byla konečně postavena fara v Čakovicích.

Dnes kostel spravuje Římskokatolická farnost u kostela sv. Remigia Praha-Čakovice. Pravidelné bohoslužby jsou několikrát týdně (viz stránky farnosti).

Byl jsem v Čakovicích v září a tak bohužel není kostel vidět úplně nejlépe - stromy ještě měly listy

Svatý Remigius (436 - 533) byl již ve 22 letech biskupem v Remeši v Galii (dnes Francie) a jeho zásluhou přijalo asi 3000 Franků i se svým králem Chlodvíkem o vánocích v r. 496 křesťanství. Tím také ovlivnil šíření křesťanství v tehdejší Evropě. Zasloužil se i o založení biskupství v Laonu, Arrasu, Thérouanne a Tournai-Cambrai. Sv. Remigius byl velmi výřečný, mírný, dobrotivý, prokazoval velkou štědrost a vyzařoval z něj klid za všech okolností. Je patronem Remešské diecéze, je všeobecně vzývaný proti náboženské lhostejnosti a epidemiím.

Žádný jiný kostel v není v Čechách sv. Remigiu zasvěcen.