Budova Záložního úvěrního ústavu čp. 139/140 v Hradci Králové
Na místě dnešní Galerie moderního umění na Velkém náměstí stály původně tzv. Caivasovy měšťanské domy čp. 139-140 (starého číslování 125-124), což byly gotické jednopatrové objekty, které byly nejprve upraveny renesančně, později barokně a v roce 1869 byly obohaceny o další patro a klasicistní fasádu. Vcházelo se do nich z boku domu, což dokazuje řada dochovaných fotografií. Celé přízemí ze všech stran sloužilo k obchodním účelům, o čemž hovoří i Jiří Vladimír Tolman ve své „Hrsti vzpomínek na starý Hradec Králové“: „Kde je Průmyslová banka, bývaly 2 vární domy Caivasovy čp. 139, 140, domy ty zakoupila Všeobecná úvěrní banka, bořil stavitel Novotný a staly se majetkem Záložního úvěrního ústavu; je to dům nyní průmyslové banky, s níž ústav fusoval. Jistou dobu nesl ústav název Obchodní banka a předsedou byli továrník Vitoušek z Třebechovic, později hotelier Urban, v dřívějších dobách Ant. Komárek a Jaroslav Červený. Kde je Melichar, bývala hlavní abalda, čili trafika Amelungova, později Hoznorkova. Hoznorek byl výtečným hudebníkem, zeť hejtmana Mayra, švagr soudního rady Mayra. Později, když hlavní trafika za Macáka se přestěhovala naproti k Zlatému beránku, k Jesuitům, byl v krámě tom kupec Müller, švakr Chrudimského. Vedle trafiky býval rukavičkář a měst. rada Vachek, po něm kožešnictví pí Hermannové, jež bývala v Paříži, nyní Hynkovo, jež později přesídlilo na podsíň. Hynek se oženil s vdovou Hermannovou. Vedle bývalo sklenářství Koppovo, nyní Kratochvílovo. Kopp býval řadu let vzorným knihovníkem Živnostensko-čtenářské jednoty, před Koppem byl v témže krámě klempíř Růžička, na rohu proti Řezáčovi byl kupec Caivas, po něm Klučina, Landkrámer, Chrudimský, Boh. Červený, syn V. F. Červeného, J. C. Vlach, na to galanterní obchod Kopal a spol., Hromada, modes robes Eisnerová, nyní Malíř v novém paláci. V prvém poschodí byla Rak.-uherská banka, řiditel Šturm, přistěhovavší se sem z čp. 83, jež později přesídlila do domu Berger & Munk. Bývali zde úředníky Král, Eckel, Götz, Alfred Procházka, tvůrce spolku cyklistů a střelců, dále zde bydlela prvá švadlena zdejší pí Endreyová, dcera T. C. Webera, berní Spurný, tchán prof. Beránka a otec ing. Spurného, městský lékař Dr. Chleborád, pánský modní salon Emanuel Marha, v ulici proti Špalkovi bylo cukrářství a jediná hradecká kavárna Fialova, řezník Vinter a sklad kořalky. Vinter byl strýcem pí řed. Hanělové.“
Tímto úryvkem jsem však postoupil hodně do budoucnosti, a tak se vrátím zpět na začátek – k prvním známým vlastníkům této dvojice nemovitostí. Dům čp. 139 náležel v letech 1790-1813 Ignáci Pelzhoferovi. Následně převzal dům Jan Pelzhofer a jeho sestra Anna, kteří jej drželi do roku 1816, kdy se stal vlastníkem Josef Caivas. Druhý spojený dům čp. 140 vlastnil v roce 1790 Antonín Petilek (objevuje se však několik verzí tohoto jména – Petylek, dokonce i Prtilek a některé zdroje uvádějí rovněž příjmení Trtílek). Od roku 1827 jej vlastnil Václav Petilek, od něhož se objekt dostal do rukou Josefa Caivase. V roce 1869 požádal Josef Caivas o povolení nástavby jednoho poschodí. Magistrát po shlédnutí plánů od zdejšího stavitele Františka Dobrkovského svolil. Stejně tak se zachoval u dalších úprav domů. O 3 roky později byl stejným stavitelem vyhotoven plán na úpravu jednoho z krámů pro majitele domu Josefa Caivase. Pro další krám téhož majitele vypracoval plán roku 1885 stavitel Viktor Weinhengst. Po přístavbě zadních, o něco širších domů, vznikl v polovině ulice na domech roh. V letech 1887-1888 došlo k přístavbě kuchyňky ve dvoře a úpravě výše zmíněné kavárny cukráře Josefa Fialy, do níž se vcházelo z dnešní Klicperovy ulice. Podle některých pramenů mělo jít o první královéhradeckou kavárnu.
V roce 1910 se však stal majitelem domů Záložní úvěrní ústav, který je koupil za 187 000 korun a rozhodl se na jejich místě postavit nový bankovní palác, protože jeho dosavadní dům již nepostačoval pro umístění úřednictva a nedal se žádným způsobem rozšířit. Ještě téhož roku předložil magistrátu plány a také si podal žádost na demolici obou domů, s jejichž bouráním se začalo 1. srpna 1910. Žádost o povolení stavby nového paláce byla podána 18. dubna 1911. Plány na stavbu své nové centrály byly vybrány v užší veřejné soutěži, kde prvenství získal Osvald Polívka, přičemž mezi jeho konkurenty náleželi architekti: prof. Jan Kotěra z Prahy, Oldřich Liska z Hradce Králové a stavitel Josef Novotný z Hradce Králové. Provedením stavby byl pověřen Václav Nekvasil z Karlína u Prahy, betonářské práce měla na starosti Hollmannova firma z Prahy. Přední okrasou budovy se stal hlavní portál s figurální výzdobou akademického sochaře Ladislava Šalouna z Prahy a sochy na věži z ateliéru akademického sochaře Františka Fabiánka z Hradce Králové. Velkou krásou se však staly rovněž rostlinné a geometrické vitráže v interiéru budovy.
Stavba tohoto domu vyvolala jak mezi obyvateli města, tak i mezi členskou základnou „Klubu za starou Prahu“ mnoho nevole a výtek, jež byly shrnuty do čtyřstránkového dopisu, zaslaného purkmistrovskému úřadu c. k. konzervátorem a profesorem Emanuelem Pippichem, který varoval před narušením hladiny domů na Starém městě. Nakonec bylo jeho výsledkem to, že byl plánovaný objekt snížen o 1 poschodí. V lednu 1911 se horlivě jednalo o zvětšení regulační čáry pro palác. Stavba byla dokončena následujícího roku a Záložní úvěrní ústav zde začal úřadovat 1. října 1912, přičemž sem přesídlil předchozího dne.
Rozdělení úřadoven bylo provedeno tak, že v přízemí kolem vestibulu byly umístěny směnárny, pokladny a oddělení pro vkladní knížky. Odtud se rovněž vcházelo do trezorové místnosti, zřízenou firmou Wertheimer. V 1. patře byly ředitelny, zasedací síň správní rady, místnost úřadujícího člena správní rady, oddělení korespondence, burzovní oddělení, Uhelná centrála, prodejní kanceláře Sdružených východočeských cihelen a oddělení pro prodej cementu, sádry a strojních olejů. Ve 2. poschodí byly situovány místnosti účtárny a úřadovny a ředitelna pobočného ústavu Diskontní společnosti v Hradci Králové, zapsaného společenstva s ručením obmezeným. Ve 3. patře bylo umístěno oddělení pro eskont směnek, oddělení obchodních informací, oddělení kontrolní, úřadovna revizorů, vlastní telefonní centrála a výpravna dopisů. Pod střechou byly ohnivzdorně opatřeny archivy.
Ještě před dokončením objektu byly pronajaty všechny krámy a byty. Rohový krám do náměstí v Klicperově ulici najal knihkupec a nakladatel Bohdan Melichar. Druhý rohový obchod do náměstí získal dámský módní závod Jaroslava Malíře, který se tu nacházel ještě v roce 1931. Zadní rohové obchody si najal velkoobchodník Václav Bouček, který v mezaninu umístil vkusně upravenou vinárnu. Větší krám v Klicperově ulici získal chrudimský továrník obuvi Emil Grodecký a celé první poschodí o 9 místnostech si najalo c. k. ministerstvo spravedlnosti pro úřadovny c. k. státního návladnictví. 20. října 1912 odevzdala firma hotovou budovu k prohlídce prvním návštěvníkům.
Roku 1931 měl v objektu obchod s pánskými látkami Emil Smrčka a porcelánové a skleněné zboží tu prodávala Františka Ježková. V témže čase zde sídlilo rovněž státní zastupitelství a přesídlil sem hudebník Václav Bartl. Kromě něj tu žil průvodčí autobusů Josef Hejzlar, úředník Josef Martínek, sedlář Jindřich Pekárek a zámečník Lor. Tyll. Vinárna do Tomkovy ulice byla v roce 1933 pronajata Bohuslavu Khomovi, který sem přišel ze Svatojánského náměstí. Roku 1939 byla provedena úprava schodiště do zdejšího Orient baru. V té době tu byl rovněž fotografický ateliér Oldřicha Vokřála a kloboučnictví Václava Pečenky, jenž získal bývalý krám knihkupce Bohdana Melichara. V zadní části směřující do Tomkovy ulice se na rohu nacházela prodejna královéhradeckého Ústředního konzumu, která byla z dálky viditelná světelným nápisem „KONSUM“. Jednalo se o prodejnu s mléčnými výrobky družstevní mlékárny na Pražském Předměstí.
Po fůzi Obchodní banky v Hradci Králové, vzniklé sanací Záložního úvěrního ústavu, s Českou průmyslovou bankou v Praze k 1. lednu 1923, se stala majitelkou domů právě Česká průmyslová banka, pro níž byla v roce 1944 provedena firmou Ing. Františka Komárka přestavba 3. poschodí. Následně se v budově nacházela filiálka Živnostenské banky. Po únoru 1948 se stal národním správcem uvedeného domu nadporučík Dimitrij Hegeduš, bývalý příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR, jenž byl nositelem 27 řádů a medailí a později rovněž velitelem královéhradecké posádky (v bojích začínal jako svobodník a kariéru ukončil jako plukovník, žil v letech 1920-1994). V bojích u Bílé Cerekve byl zraněn do hlavy, střepina mu roztříštila dolní čelist, přišel o 10 zubů a též o oko. Roku 1944 však byl vážně zraněn ještě 2x. Kdo ho blížeji znal, ví, že když ho někdo vyvedl z míry, vyndal si umělé oko a vzteky jím kolikrát mrštil o stůl či zem. Později byly v objektu umístěny kanceláře Československé autobusové dopravy a Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku, který je prvně zmiňován jako majitel domu v roce 1961 (později znám pod názvem Zemědělské zásobování a nákup, k. p. Hradec Králové). V roce 1954 byl do nejvyššího patra umístěn Okresní a městský archiv. V letech 1964-1967 proběhla generální oprava budovy. 20. ledna 1981 se stal objekt kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/zalozna-12239719).
V letech 1986-1988 byla provedena rekonstrukce části budovy pro tehdejší Muzeum revolučních tradic, při které došlo k mnohým nevhodným a necitlivým zásahům jak z vnějšku, tak v interiéru budovy. V lednu 1990 se sem přestěhovala Galerie moderního umění, jež zde sídlí dosud. V letech 2011-2012 byly provedeny nové rozvody vodovodu a kanalizace a v letech 2014-2016 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, při které byly odstraněny již zmíněné necitlivé zásahy z minulosti a provedeno restaurování uměleckých děl a uměleckořemeslných dekorativních prvků v interiérech. 10. dubna 2014 byl tak poslední den, kdy si mohli návštěvníci prohlédnout stálou expozici České výtvarné umění 20. století, výstavní sály a další prostory v budově galerie. Následujícího dne byla galerie uzavřena a k jejímu opětovnému otevření došlo až 24. listopadu 2016, kdy lidé mohli poprvé uvidět nové uspořádání interiéru podle projektu Ing. arch. Pavla Tušla z královéhradeckého ateliéru 3Q Project. Více o galerii a budově zde: https://www.galeriehk.cz.
Tímto úryvkem jsem však postoupil hodně do budoucnosti, a tak se vrátím zpět na začátek – k prvním známým vlastníkům této dvojice nemovitostí. Dům čp. 139 náležel v letech 1790-1813 Ignáci Pelzhoferovi. Následně převzal dům Jan Pelzhofer a jeho sestra Anna, kteří jej drželi do roku 1816, kdy se stal vlastníkem Josef Caivas. Druhý spojený dům čp. 140 vlastnil v roce 1790 Antonín Petilek (objevuje se však několik verzí tohoto jména – Petylek, dokonce i Prtilek a některé zdroje uvádějí rovněž příjmení Trtílek). Od roku 1827 jej vlastnil Václav Petilek, od něhož se objekt dostal do rukou Josefa Caivase. V roce 1869 požádal Josef Caivas o povolení nástavby jednoho poschodí. Magistrát po shlédnutí plánů od zdejšího stavitele Františka Dobrkovského svolil. Stejně tak se zachoval u dalších úprav domů. O 3 roky později byl stejným stavitelem vyhotoven plán na úpravu jednoho z krámů pro majitele domu Josefa Caivase. Pro další krám téhož majitele vypracoval plán roku 1885 stavitel Viktor Weinhengst. Po přístavbě zadních, o něco širších domů, vznikl v polovině ulice na domech roh. V letech 1887-1888 došlo k přístavbě kuchyňky ve dvoře a úpravě výše zmíněné kavárny cukráře Josefa Fialy, do níž se vcházelo z dnešní Klicperovy ulice. Podle některých pramenů mělo jít o první královéhradeckou kavárnu.
V roce 1910 se však stal majitelem domů Záložní úvěrní ústav, který je koupil za 187 000 korun a rozhodl se na jejich místě postavit nový bankovní palác, protože jeho dosavadní dům již nepostačoval pro umístění úřednictva a nedal se žádným způsobem rozšířit. Ještě téhož roku předložil magistrátu plány a také si podal žádost na demolici obou domů, s jejichž bouráním se začalo 1. srpna 1910. Žádost o povolení stavby nového paláce byla podána 18. dubna 1911. Plány na stavbu své nové centrály byly vybrány v užší veřejné soutěži, kde prvenství získal Osvald Polívka, přičemž mezi jeho konkurenty náleželi architekti: prof. Jan Kotěra z Prahy, Oldřich Liska z Hradce Králové a stavitel Josef Novotný z Hradce Králové. Provedením stavby byl pověřen Václav Nekvasil z Karlína u Prahy, betonářské práce měla na starosti Hollmannova firma z Prahy. Přední okrasou budovy se stal hlavní portál s figurální výzdobou akademického sochaře Ladislava Šalouna z Prahy a sochy na věži z ateliéru akademického sochaře Františka Fabiánka z Hradce Králové. Velkou krásou se však staly rovněž rostlinné a geometrické vitráže v interiéru budovy.
Stavba tohoto domu vyvolala jak mezi obyvateli města, tak i mezi členskou základnou „Klubu za starou Prahu“ mnoho nevole a výtek, jež byly shrnuty do čtyřstránkového dopisu, zaslaného purkmistrovskému úřadu c. k. konzervátorem a profesorem Emanuelem Pippichem, který varoval před narušením hladiny domů na Starém městě. Nakonec bylo jeho výsledkem to, že byl plánovaný objekt snížen o 1 poschodí. V lednu 1911 se horlivě jednalo o zvětšení regulační čáry pro palác. Stavba byla dokončena následujícího roku a Záložní úvěrní ústav zde začal úřadovat 1. října 1912, přičemž sem přesídlil předchozího dne.
Rozdělení úřadoven bylo provedeno tak, že v přízemí kolem vestibulu byly umístěny směnárny, pokladny a oddělení pro vkladní knížky. Odtud se rovněž vcházelo do trezorové místnosti, zřízenou firmou Wertheimer. V 1. patře byly ředitelny, zasedací síň správní rady, místnost úřadujícího člena správní rady, oddělení korespondence, burzovní oddělení, Uhelná centrála, prodejní kanceláře Sdružených východočeských cihelen a oddělení pro prodej cementu, sádry a strojních olejů. Ve 2. poschodí byly situovány místnosti účtárny a úřadovny a ředitelna pobočného ústavu Diskontní společnosti v Hradci Králové, zapsaného společenstva s ručením obmezeným. Ve 3. patře bylo umístěno oddělení pro eskont směnek, oddělení obchodních informací, oddělení kontrolní, úřadovna revizorů, vlastní telefonní centrála a výpravna dopisů. Pod střechou byly ohnivzdorně opatřeny archivy.
Ještě před dokončením objektu byly pronajaty všechny krámy a byty. Rohový krám do náměstí v Klicperově ulici najal knihkupec a nakladatel Bohdan Melichar. Druhý rohový obchod do náměstí získal dámský módní závod Jaroslava Malíře, který se tu nacházel ještě v roce 1931. Zadní rohové obchody si najal velkoobchodník Václav Bouček, který v mezaninu umístil vkusně upravenou vinárnu. Větší krám v Klicperově ulici získal chrudimský továrník obuvi Emil Grodecký a celé první poschodí o 9 místnostech si najalo c. k. ministerstvo spravedlnosti pro úřadovny c. k. státního návladnictví. 20. října 1912 odevzdala firma hotovou budovu k prohlídce prvním návštěvníkům.
Roku 1931 měl v objektu obchod s pánskými látkami Emil Smrčka a porcelánové a skleněné zboží tu prodávala Františka Ježková. V témže čase zde sídlilo rovněž státní zastupitelství a přesídlil sem hudebník Václav Bartl. Kromě něj tu žil průvodčí autobusů Josef Hejzlar, úředník Josef Martínek, sedlář Jindřich Pekárek a zámečník Lor. Tyll. Vinárna do Tomkovy ulice byla v roce 1933 pronajata Bohuslavu Khomovi, který sem přišel ze Svatojánského náměstí. Roku 1939 byla provedena úprava schodiště do zdejšího Orient baru. V té době tu byl rovněž fotografický ateliér Oldřicha Vokřála a kloboučnictví Václava Pečenky, jenž získal bývalý krám knihkupce Bohdana Melichara. V zadní části směřující do Tomkovy ulice se na rohu nacházela prodejna královéhradeckého Ústředního konzumu, která byla z dálky viditelná světelným nápisem „KONSUM“. Jednalo se o prodejnu s mléčnými výrobky družstevní mlékárny na Pražském Předměstí.
Po fůzi Obchodní banky v Hradci Králové, vzniklé sanací Záložního úvěrního ústavu, s Českou průmyslovou bankou v Praze k 1. lednu 1923, se stala majitelkou domů právě Česká průmyslová banka, pro níž byla v roce 1944 provedena firmou Ing. Františka Komárka přestavba 3. poschodí. Následně se v budově nacházela filiálka Živnostenské banky. Po únoru 1948 se stal národním správcem uvedeného domu nadporučík Dimitrij Hegeduš, bývalý příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR, jenž byl nositelem 27 řádů a medailí a později rovněž velitelem královéhradecké posádky (v bojích začínal jako svobodník a kariéru ukončil jako plukovník, žil v letech 1920-1994). V bojích u Bílé Cerekve byl zraněn do hlavy, střepina mu roztříštila dolní čelist, přišel o 10 zubů a též o oko. Roku 1944 však byl vážně zraněn ještě 2x. Kdo ho blížeji znal, ví, že když ho někdo vyvedl z míry, vyndal si umělé oko a vzteky jím kolikrát mrštil o stůl či zem. Později byly v objektu umístěny kanceláře Československé autobusové dopravy a Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku, který je prvně zmiňován jako majitel domu v roce 1961 (později znám pod názvem Zemědělské zásobování a nákup, k. p. Hradec Králové). V roce 1954 byl do nejvyššího patra umístěn Okresní a městský archiv. V letech 1964-1967 proběhla generální oprava budovy. 20. ledna 1981 se stal objekt kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/zalozna-12239719).
V letech 1986-1988 byla provedena rekonstrukce části budovy pro tehdejší Muzeum revolučních tradic, při které došlo k mnohým nevhodným a necitlivým zásahům jak z vnějšku, tak v interiéru budovy. V lednu 1990 se sem přestěhovala Galerie moderního umění, jež zde sídlí dosud. V letech 2011-2012 byly provedeny nové rozvody vodovodu a kanalizace a v letech 2014-2016 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, při které byly odstraněny již zmíněné necitlivé zásahy z minulosti a provedeno restaurování uměleckých děl a uměleckořemeslných dekorativních prvků v interiérech. 10. dubna 2014 byl tak poslední den, kdy si mohli návštěvníci prohlédnout stálou expozici České výtvarné umění 20. století, výstavní sály a další prostory v budově galerie. Následujícího dne byla galerie uzavřena a k jejímu opětovnému otevření došlo až 24. listopadu 2016, kdy lidé mohli poprvé uvidět nové uspořádání interiéru podle projektu Ing. arch. Pavla Tušla z královéhradeckého ateliéru 3Q Project. Více o galerii a budově zde: https://www.galeriehk.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.210, 15.834)
Poslední aktualizace: 20.1.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Budova Záložního úvěrního ústavu čp. 139/140 v Hradci Králové
Hradec Králové - Okresní dům
Dům, budova
Okresním dům - první velká zakázka architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Stavba budovy byla realizována v letech 1903-04. První patro bylo určeno pro účely okresního výboru, zbylá část budovy byla projektována …
0.1km
více »
Noční Hradec Králové z Bílé věže
Tipy na výlet
Dominantu Hradce Králové, Bílou věž, znáte asi každý buď z návštěvy města nebo alespoň z fotografií. Mnozí jste na její ochoz vystoupali a kochali se pohledy na salon republiky, jak se Hradci Králové dříve říkal…
0.1km
více »
Hradec Králové - Bílá věž
Rozhledna
Bílá věž je společně s chrámem Sv. Ducha dominantou Hradce Králové. Původně měla být postavena jako zvonice, protože zvon Augustin, který byl určen do chrámu Svatého ducha se do něho nevešel. Zvon Augustin je s váhou 9 801 kg druhým nejtěžším zvonem v Čechách, odlit byl v září 1509 mistrem zvonařem Ondřejem Žáčkem. Stavba samotné věže byla započata 7.6.1574 z milodar obyvatel…
0.1km
více »
Hradec Králové - Weinhengstův dům
Dům, budova
Weinhengstův dům - ozdoba Eliščina nábřeží při levém břehu Labe. Dům je dílem architektů R. Němce a B. Bendelmayera, stavitem Viktor Weinhengst, postaven byl v roce 1898. U prostřed v průčelí domů je umístěna socha královny Elišky.
0.1km
více »
Mostecká ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice byla pojmenována podle svého umístění, protože vede od Pražského mostu ke třídě Čs. armády. Od roku 1896 nesla název U Pražské brány, v roce 1924 byla pojmenována jako Rašínova, roku 1943 byla přejmenov…
0.1km
více »
Rokitanského ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato malebná a rázovitá ulice s podsíněmi, již od středověku vedoucí z Plátenického rynečku (dřívější Svatojánské náměstí a dnes součást ulice V Kopečku) kolem zadního traktu radnice k Bílé věži, kapli sv. Kliment…
0.1km
více »
Dům čp. 72 v Rokitanského ulici v Hradci Králové
Měšťanský dům
Není nad procházky malými a křivolakými uličkami, kde mají domy navíc podloubí a v mnohém připomínají Foglarova Stínadla. Sice Rokitanského ulice není křivolaká, ale její atmosféra v mnohém Stínadla připomíná, zejména tomu však bylo v minulosti, kdy nebyla ještě taková péče o všechny nemovitosti jako dnes a mnohé připomínaly spíše ruiny. Lidská paměť je krátká a člověk se…
0.1km
více »
Franušova (Franusova) ulice v Hradci Králové
Ulice
Franušova ulice je jednou z nejmenších královéhradeckých veřejných prostor, která je de facto cestou z Velkého náměstí k Bílé věži a do Rokitanského ulice a svůj název nese od roku 1896. Pojmenována byla po Janu Franusovi, královéhradeckém měšťanovi z přelomu 15. a 16. století, který byl od roku 1489 konšelem a od roku 1503 purkmistrem v Hradci Králové. Tato významná postava je…
0.1km
více »
Zieglerova ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice spojuje Dlouhou ulici a náměstíčko Na Hradě s ulicemi Tomkovou a V Kopečku (průchodem mezi domy čp. 89 a čp. 163, kterému se říkalo „myší díra“). Od 18. století byla nazývána Seminářskou nebo Solní ulič…
0.1km
více »
Zvon Augustin na Bílé věži
Zvonice
Chcete-li vidět druhý největší zvon v Čechách, musíte vystoupat do čtvrtého patra Bílé věže nacházející se na Velkém náměstí v Hradci Králové. Augustin váží úctyhodných 9.801,05 kilogramů, je vysoký 169 cm a šir…
0.1km
více »
Eliščino nábřeží v Hradci Králové
Ulice
Eliščino nábřeží je jedním z nejmalebnějších koutů města, který obsahuje vedle zdejšího stromořadí i architekturu z různých období. Svůj název obdrželo v roce 1896. Roku 1918 se jmenovala část od Pražského mostu k elektrárně jako nábřeží Elišky Pomořanské. Před muzeem byla ulice Musejní. O 4 roky později se již jednalo o 2 nábřeží - Elišky Pomořanské a maršála Foche. Tato situa…
0.1km
více »
Hradec Králové - kaple sv. Klimenta
Kaple
Kaple sv. Klimenta, kterou najdeme v těsném sousedství Bílé věže, je některými kronikáři pokládána za jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Zmínka o této stavbě se nalézá v kronice Opatovického kláštera k r. 1134, kde je uvedeno, že jediným známým kostelem v oblasti je kostel sv. Klimenta. Kostel z tehdejší doby byl pravděpodobně dřevěný. Na jeho místě byla kolem r. 1260…
0.1km
více »
Hradec Králové - dolní městská hradba
Pevnost, opevnění
Zachovaná část dolní Městské hradby ze 16. století se nachází u ulice ČS Armády u schodiště Kozinka. Do současné podoby byly zbytky hradby a okolí upraveny během přestavby bývalého hradeckého pivovaru na dnešní Re…
0.1km
více »
Bílá věž v Hradci Králové
Fotogalerie
Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první…
0.1km
více »
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.1km
více »
Hradec Králové - ulice V Kopečku
Ulice
Při loňské procházce městem se nám – krom jiného, velmi zalíbila i tato ulice. Především její prostřední část, v níž se komunikace rozšiřuje na malý čtvercový ryneček obklopený malebnými měšťanskými domy i budov…
0.1km
více »
Dům čp. 163 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Dům, budova
Na tomto místě se původně nacházely 2 domy, a to směrem severním renesanční a rohový dům se závěrem podloubí a schodištěm tu stál již v období nástupu gotiky. V období počátku baroka byly oba domy spojeny v jeden -…
0.1km
více »
Hradec Králové - Eliščino nábřeží
Ulice
Eliščino nábřeží neomylně najdeme na levém břehu toku Labe. Nábřeží je ohraničeno mostem II. silničního okruhu a vodní elektrárnou s jezem Hučák. Na nábřeží najdeme Kotěrovo Muzeum východních Čech a bloky obytných domů, které byly postaveny po zrušení vojenské pevnosti. Jedinou připomínkou na dobu pevnosti, která se na Eliščině nábřeží nalézá je kuželový objekt Batardo, který…
0.1km
více »
Hradec Králové - Pražský most přes Labe
Most
Jednoobloukový železný most přes řeku Labe je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové. Most byl postaven v roce 1910 s využitím krajních pilířů původního pevnostního mostu. Konečnou podobu mostu vtiskl archit…
0.1km
více »
Hradec Králové a Pražský most bez kolejí
Most
Labe bylo v těchto místech (km 994,1) překlenuto již roku 1910, a tak je Pražský most nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.
Jednoobloukový most byl postaven podle návrhu architekta Jana Kotěry a otevřen 7.…
0.1km
více »
Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 2. den - odpoledne - Salon republiky – 1. část: ulice Československé armády, Eliščino nábřeží, Smetanovo nábřeží; Žižkovy sady (kostel sv. Jana Nepomuckého); Úzká ulice; pivnice pivovaru Pivovarské domy
Cestopisy
Sobota 30. 12. 2023 - odpoledne
Dopoledne jsme si prošli procházkový okruh Historické město. Teď bychom si chtěli projít aspoň kousek okruhu Salon republiky. Ota by nejradši šel po obědě na…
0.1km
více »
Hradec Králové - Adalbertinum
Dům, budova
Budovu v HK známou jako „Adal“, tedy Adalbertinum najdeme pod Velkým náměstím nedaleko místa lidově zvaného „U grandu“. Jedná se o budovu postavenou v klasicistním stylu dle projektu F. Hellmana, která byla dokon…
0.1km
více »
Královské město nad soutokem aneb Hradec Králové je Muzeem východních Čech
Tipy na výlet
Do někdejší východočeské metropole a dnes hlavního města stejnojmenného kraje jsme se vydali vlakem. Ochotný pracovník v nádražní pokladně nám vybral nejlevnější variantu a my měli před sebou dva přestupy; v Zábře…
0.2km
více »
Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet
Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
0.2km
více »
Zvon Augustin - třetí největší zvon v České rupublice
Zvonice
Zvon Augustin - třetí největší zvon v Česku
29.9.2012
Po pražském Zikmundovi a olomouckém Václavovi je zvon Augustin na Bílé věží v Hradci Králové třetím největším zvonem v zemi.
vysoký 169 cm
široký 206 cm
váha 8 tun
Zvon Augustin odlil mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1509. Po ulití zvon visel na dřevěné hranici ve zvonici na hřbitově u sv. Ducha. Poprvé se na něj…
0.2km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.2km
více »
Bílá věž - Hradec Králové
Tipy na výlet
BÍLÁ VĚŽ je velmi zajímavá stavba v centru města Hradec Králové. Pohled na věž je téměř ze všech světových stran. Stojí na Velkém náměstí, je k ní dobrý přístup z několika směrů. Pěšky se k ní dostanete např. po b…
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
0.5km
více »




