Blud z Bludova na Budovečku (nebo Zámečku či Korbílku)

Poněkud sveřepě shlíží na mumraj, který se děje pod jeho bývalým sídlem poněkud hypotetický rytíř Blud z Bludova. Ten na seve Moravy dorazil někdy po vpádu Mongolů z Kyjevské Rusi a byl snad i družiníkem kyjevského knížete. Jeho potomci pak založili mocný zeměpanský rod Žerotínů, který má v Bludově své poslední sídlo.

V rámci znovuotevření (prozatím částečné) hospody na Bludovečku, tedy místní části Bludova pod návrším, kde hrad stával, vznikla před zahradní restaurací socha z písku, která rytíře zpodobňuje. Podoba hradu je zřejmě velmi volná. Podle všeho byl hrad spíše dřevěný než kamenný. Ostatně řada návštěvníků se mylně domnívá, že jde o Bouzov. Autory sochy jsou Jakub Zimáček ze Šumperka a Jan Zelinka z Brna, kteří se vypracovali ve světovou extratřídu, pokud jde o tvorbu děl z podobného materiálu.

Mimo Bluda vidíme v sousoší nějakého krkavce, toho můžeme spatřit nedaleko, dole u jízdárny najdeme majitelku zpodobněného ptáka (s celkem běžným jménem Rumburak). Reliéf koňské hlavy rovněž poukazuje na přítomnost jezdeckých koní na statku pod hospodou.

Ovšem hlavním důvodem existence sochy je mírně předčasné otevření prozatím zahradní části restaurace na Bludovečku. Prozatím není zcela jasné, ponese-li opravená budova jednoduchý název podle osady, případně se přikročí k místnímu pojmenování Zámeček (nebo Na Zámečku), jak se mezi bludovskými traduje. Další možností je pak jméno Korbílek. Tak se totiž jmenovala původní hospoda, která vznikla v 19. století právě z budovy bývalého panského dvora tedy zámečku.

Podle sdělení příjemné obsluhy, vnitřní prostory budou hotové snad v září nebo říjnu (WC funguje). Překvapením pro návštěvníky bude možná přítomnost „bruntálského“ piva (ovšem z pivovaru Lobkowic). Prozatímní menu je spíš jednoduché bez větších kulinářských výtvorů. Přes léto se ovšem bude občas grilovat nebo opékat.

Hospoda na Bludovečku byla v minulosti oblíbeným výletním místem nejen samotných bludovanů, ale i ne příliš vzdálených šumperanů (a jistě i z dalších obcí). Traduje se kuriózní rozhodnutí z městské rady šumperské, která nechtěla opravit svou část silnice mezi Šumperkem a Bludovem. Báli se, že totiž měšťané budou raději chodit na Korbílek, kde se začalo točit lepší hanušovické pivo, než bylo v městské hospodě na Vyhlídce (dnes pasťák) – totiž šumperské. Restaurace Korbílek prospívala i za první republiky a v prvních poválečných letech. S nástupem RaJe a budováním lepších zítřků však výletní restaurace ztratily na důležitosti a hospoda chátrala až byla nakonec zdemolována. Léta jsme pak už chodili kolem holé zdi pod svahem bludovského Hradiska. Po listopadu postavil novou hospodu tehdejší bludovský místostarosta, nějakou dobu hospoda i fungovala. Pak ovšem s prodejem a novým majitelem dostala novou funkci – stala se veřejným domem, pak ale vystřídala budova několik majitelů a provozovatelů, až byla taky zavřená.

Naštěstí po létech prázdnoty se našel nový majitel, který zdá se má zájem učinit místo opět přitažlivé široké veřejnosti, jak vždy Bludoveček býval. Nakonec tomu dopomohla i rekonstrukce bludovské silnice ze Šumperka (taky to trvalo). Cesta je určená totiž jen pro pohyb zemědělské techniky, je tedy oblíbená hlavně mezi cyklisty (pro bruslaře je relativně kopcovitá), ale i chodci a zejména pejskaři. Přítomnost jízdárny na statku je lákadlem i pro děti a mládež, nakonec i mini zoo s nějakými kůzlátky a prasátky – a již zmíněným krkavcem. Ještě malá informace: prozatím je otevřeno od 11:00 do cca 22:00 (v pátek určitě přes půlnoc).