Barcelona – dům Casa Fuster

Současný pětihvězdičkový Hotel Casa Fuster sídlí v nádherné budově, jejíž podobu navrhl jeden z největších architektů katalánského modernismu, Lluís Domènech i Montaner. Casa Fuster byl postaven v letech 1908 až 1911 a svého času byl díky použitým materiálům považován za vůbec nejdražší budovu v celé Barceloně.

Luxusní moderní hotel s fitness centrem, obchodem a banketovým sálem tedy od roku 2004 sídlí v pozoruhodné historické budově, která se nachází v místech, kde slavná třída Passeig de Gràcia přechází v ulici Carrer Gran de Grácia. Jedinečnost této budovy opět naplno vynikla po celkové renovaci, která zde proběhla v roce 2000

Budova Casa Fuster na první pohled nejvíce zaujme nárožní věžicí, vrcholovou částí ve francouzském stylu, neobvyklými balkony a velkými trojdílnými okny. Pozoruhodný je také interiér, kam se ale běžný smrtelník dostane jen těžko. V opačném případě by mohl ocenit smysl pro detail i kombinaci klasicismu s neogotikou a modernismem. Nejčastěji bývají zmiňovány mramorové sloupy, nábytek a osvětlení v různých odstínech. 

Zmínit je potřeba také terasu s bazénem a barem, která nabízí krásný výhledem na Passeig de Gràcia i další části města nebo restauraci Galaxó se skvělou středomořskou kuchyní. Slavná je ovšem zejména velkolepá hotelová kavárna Café Vienés a filmové příznivce jistě zaujme informace, že se v těchto prostorách procházeli Scarlett Johansson, Javier Bardem, Rebecca Hall nebo Penélope Cruz ve skvělém filmu Woody Allena Vicky Cristina Barcelona.

Na závěr ještě pár dalších zajímavostí:

Dům Casa Fuster byl původně vlastně „pouhým malým dárkem“, který své ženě věnoval jeden bohatý Mallorčan (Marian Fuster). Ten při zadání stavby údajně sledoval ještě jeden cíl, a to zkrášlení Barcelony a obohacení katalánské metropole o další pozoruhodnou budovu. Cena domu byla závratná už jen proto, že se jednalo o vůbec první dům s fasádou z bílého mramoru v celé Barceloně. Mramor v interiéru doplnilo hlavně sklo a břidlice.

Paradoxem je, že slavný architekt Lluís Domènech i Montaner musel na jednom ze svých posledních významných děl pracovat pod „vedením“ ženy. „Stavební dozor“ mu totiž dělala Fusterova manželka Consuelo Fabra i Puig. Možná i proto si Lluis vzal na pomoc i svého syna Pere Domènecha i Roure. Následně vznikla dokonalá ukázka modernistické stavby s úžasnou kombinací křivek a přímek; kde se dvě plochá průčelí setkávají s válcovou věží, skleněnými galeriemi a sochařskou dekorací připomínající hnízda vlaštovek.

Casa Fuster ve čtvrti Eixample byl nakonec pro své majitele natolik nákladnou záležitostí, že Fusterova rodina musela svůj „skrovný příbytek“ opustit již ve 20. letech minulého století. Dům pak nějakou dobu měnil své majitele i funkce, aby ho nakonec v roce 1962 odkoupila energetická společnost ENHER, která jej chtěla nechat strhnout a na jeho místě plánovala postavit mrakodrap. To se naštěstí nepodařilo, ale definitivně byl objekt zachráněn až v roce 2000, kdy jej zakoupil řetězec Hoteles Center, který zde zahájel nejen budování luxusního hotelu, ale i citlivou rekonstrukci unikátního a velkolepého architektonického díla, jehož půvab prý tvoří elegantní kombinace nesmírného bohatství, střízlivé jednoduchosti a harmonicky laděného interiéru.